Cévní zásobení srdce: Porovnání verzí

Aktuální verze z 28. 7. 2024, 19:34

Výživu a okysličení srdečních stěn zabezpečují arteriae coronariae (věnčité tepny), vycházející jako první větve z bulbus aorticus aorty ascendens.

Krev ze srdce odvádějí venae cordis které dělíme na žíly vlévající se do sinus coronarius, venae ventriculi dextri anteriores (ústí do pravé srdeční síně) a venae cordis minimae (ústí do všech srdečních oddílů).

Koronární arterie[upravit | editovat zdroj]

Tvoří a. coronaria dextra a a. coronaria sinistra, vystupující z oblasti bulbus aortae (sinus aortae dexter et sinister). Jedná se o první větve aorty po výstupu z levé komory. Probíhají vlnovitě po povrchu srdce, zavzaty do řídkého vaziva a tuku. Těsně na ně naléhá epikard. K myokardu jsou přichyceny poutky (vincula) a myokardovými můstky (ponticula). Chovají se jako konečné větve (subepikardiálně mohou vytvářet nefunkční anastomózy, nejčastěji v oblasti hrotu).

Průběh a větvení věnčitých tepen vykazuje značnou variabilitu. Zásobení myokardu je také velice variabilní (především v apex cordis a sulci interventriculares), obvykle však jedna z arterií dominuje.

Cévní zásobení srdce

Arteria coronaria dextra[upravit | editovat zdroj]

Zásobení myokardu z aa. coronarie (žlutá – dextra, červená – sinistra

Vystupuje ze sinus aortae dexter zpoza truncus pulmonalis do sulcus coronarius, mezi auricula dextra a ventriculus dexter. Přechází spodní plochu srdce, kde se stáčí směrem k apex cordis do sulcus interventricularis posterior a končí jako ramus interventricularis posterior.

Během svého průběhu vydává tyto větve:

ramus coni arteriosi – první větev pravé koronární arterie, probíhá na hranici truncus pulmonalis a ventriculus dexter, často anastomózuje s podobnou větví z a. coronaria sinistra a vytváří tzv. Vieussensův okruh,
ramus nodi sinuatrialis – vystupuje většinou (55% pravá 45% levá koronární arterie) jako druhá větev probíhající mezi auricula dextra a začátkem aorty, obtáčí horní dutou žílu (v. cava superior) směrem k pravé síni, kde jednou větví (ramus cristae terminalis) vstupuje k nodus sinuatrialis,
rami atriales dextri anteriores – malé větve pro pravou síň,
rami ventriculares dextri, anteriores et posteriores – větve zásobující pravou komoru, běžně jsou 2–3 vpředu a 2 vzadu, výraznější z nich probíhá po pravém okraji srdce jako ramus marginalis dexter,
rami interventriculares septales posteriores – septální větve směřující z ramus interventricularis posterior do vnitra komorového septa.

Nejčastěji zásobuje stěny pravé komory (kromě malé části vpředu u apex cordis, kam zasahují větve a. coronaria sin.), malou část levé komory u sulcus interventricularis posterior, zadní třetinu komorového septa, pravou síň a přilehlé části levé síně, dále také převodní systém srdeční, až po začátek pravého a levého Tawarova raménka.

Arteria coronaria sinistra[upravit | editovat zdroj]

V bulbárním úseku aorty odstupuje ze sinus aortae sinister, který leží mezi auricula sinistra a truncus pulmonalis. Následně se větví na ramus interventricularis anterior (RIA) a ramus circumflexus (RC).

V krátkém úseku před rozvětvením může variabilně odstupovat ramus nodi sinuatrialis (35 % případů), obvykle vystupující z pravé koronární arterie.

Ramus interventricularis anterior (RIA)

Sestupuje v sulcus interventricularis anterior směrem k srdečnímu hrotu, může přesahovat až na zadní (spodní/diafragmatickou) plochu srdce.

Ve svém průběhu se větví na:

rami ventriculares anteriores sinistri (probíhají šikmo k levému okraji srdce, nejvýraznější bývá ramus lateralis),
a rami interventriculares septales anteriores (větve směřující zpředu do komorového septa).

Ramus circumflexus (RC)

Přechází na zadní stranu srdce. V jeho průběhu odstupují:

rami atrioventriculares (menší větve na rozhraní levé síně a komory),
ramus marginalis sinister (větev pro levý okraj srdce – margo obtusus směřující k apex cordis),
rami atriales anteriores, laterales et posteriores (větve pro levou síň),
a ramus posterior ventriculi sinistri (konečná větev RC, asi v 10 % případů nahrazuje ramus interventricularis posterior z pravé koronární arterie).

Obvykle zásobí většinu stěny levé komory, část pravé komory v oblasti apex cordis, přední dvě třetiny komorového septa a většinu stěny levé síně.

Žíly srdce[upravit | editovat zdroj]

Sinus coronarius

Dělíme na žíly ústící do koronárního sinu, žíly odvádějící krev z přední stěny pravé síně, do které následně ústí (venae ventriculi dextri anteriores) a malé žilky odvádějící krev do všech srdečních dutin (venae cordis minimae). Ve většině případů nemají žilní chlopně. Anastomózy se vyskytují častěji než v tepenném řečišti (především mezi koronárním sinem a vv. ventriculi dx. ant.).

Sinus coronarius

Hlavní splav většiny srdečních žil. Leží na zadní stěně v sulcus coronarius. Odvádí krev přímo do pravé síně. Hlavní přítoky tvoří:

vena cordis magna (vzniká soutokem v. posterior ventriculi sin. a v. obliqua atrii sin.),
vena cordis media,
a vena cordis parva.

Podrobnější informace naleznete na stránce Venae cordis.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Cievne zásobenie srdca (TECHmED)

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 23.04.2010]. <https://langenbeck.webs.com/>.
ČIHÁK, Radomír. Anatomie. 2., uprav. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. 692 s. sv. 3. ISBN 978-80-247-1132-4.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-#PŘESMĚRUJ [[Cievne zásobenie srdca]]
+__NOTOC__
+Výživu a okysličení srdečních stěn zabezpečují '''''arteriae coronariae''''' (věnčité tepny), vycházející jako první větve z ''bulbus aorticus [[aorta|aorty ascendens]]''.
-== Tepny[upravit | editovat zdroj] ==
+Krev ze srdce odvádějí [[venae cordis]] které dělíme na žíly vlévající se do '''''sinus coronarius''''', '''''venae ventriculi dextri anteriores''''' (ústí do pravé srdeční síně) a '''''venae cordis minimae''''' (ústí do všech srdečních oddílů).
-Výživu a okysličení srdečních stěn zabezpečují ''aa. coronariae'' (koronární arterie).
-Jedná se o dvě hlavní cévy:
+==Koronární arterie==
+Tvoří '''''a. coronaria dextra''''' a '''''a. coronaria sinistra''''', vystupující z oblasti ''bulbus aortae (sinus aortae dexter et sinister)''. Jedná se o první větve aorty po výstupu z levé komory. Probíhají vlnovitě po povrchu srdce, zavzaty do řídkého vaziva a tuku. Těsně na ně naléhá [[epikard]]. K myokardu jsou přichyceny poutky (''vincula'') a myokardovými můstky (''ponticula''). Chovají se jako konečné větve (subepikardiálně mohou vytvářet nefunkční anastomózy, nejčastěji v oblasti hrotu).
-* ''arteria coronaria'' ''dextra,''
+Průběh a větvení věnčitých tepen vykazuje značnou variabilitu. Zásobení myokardu je také velice variabilní (především v ''apex cordis'' a '''sulci interventriculares'''), obvykle však jedna z arterií dominuje.
-* ''arteria coronaria'' ''sinistra.''
-Jsou to první větve [[Aorta|aorty]], vycházejí z ''bulbus aortae'' ''(sinus aortae dexter et sinister)''. Probíhají po povrchu srdce zavzaty v řídkém vazivu a tuku. Těsně na ně naléhá [[epikard]].
+[[File:Coronary arteries la.svg|thumb|center|550px|Cévní zásobení srdce]]
-=== Všeobecné charakteristiky[upravit | editovat zdroj] ===
+===''Arteria coronaria dextra''===
+[[File:Coronary Arteries.tif|thumb|right|200px|Zásobení myokardu z aa. coronarie (žlutá – ''dextra'', červená – ''sinistra'']]
-* vlnovitý průběh po povrchu srdce (vlnovitě v těle probíhá také ''a. facialis'' a ''a. lienalis'');
-* chovají se jako konečné větve (mají mezi sebou pouze nefunkční anastomózy, případně žádné);
-* při uzávěru tepny je část myokardu, zásobovaná touto tepnou, odpojena od dodávky kyslíku a živin;
-* větve koronárních tepen jsou k myokardu „přichyceny“ poutky (''vincula'') a myokardovými můstky (''ponticula'');
-* průběh, větvení a oblast zásobení jednotlivých větví je značně variabilní.
-=== Pravá věnčitá tepna (''arteria coronaria dextra'')[upravit | editovat zdroj] ===
 Vystupuje ze ''sinus aortae dexter'' zpoza ''truncus pulmonalis'' do ''sulcus coronarius'', mezi ''auricula dextra'' a ''ventriculus dexter''. Přechází spodní plochu srdce, kde se stáčí směrem k ''apex cordis'' do ''sulcus interventricularis posterior'' a končí jako ''ramus interventricularis posterior''.
 Během svého průběhu vydává tyto větve:
+* '''''ramus coni arteriosi''''' – první větev pravé koronární arterie, probíhá na hranici ''truncus pulmonalis'' a ''ventriculus dexter'', často anastomózuje s podobnou větví z ''a. coronaria sinistra'' a vytváří tzv. Vieussensův okruh,
+* '''''ramus nodi sinuatrialis''''' – vystupuje většinou (55% pravá 45% levá koronární arterie) jako druhá větev probíhající mezi auricula dextra a začátkem aorty, obtáčí [[Vena cava superior|horní dutou žílu]] ''(v. cava superior)'' směrem k pravé síni, kde jednou větví (''ramus cristae terminalis'') vstupuje k ''[[Nodus sinoatrialis|nodus sinuatrialis]]'',
+* '''''rami atriales dextri anteriores''''' – malé větve pro pravou síň,
+* '''''rami ventriculares dextri, anteriores et posteriores''''' – větve zásobující pravou komoru, běžně jsou 2–3 vpředu a 2 vzadu, výraznější z nich probíhá po pravém okraji srdce jako ''ramus marginalis dexter'',
+* '''''rami interventriculares septales posteriores''''' – septální větve směřující z ''ramus interventricularis posterior'' do vnitra komorového septa.
-* ''ramus coni arteriosi'' – první větev pravé koronární arterie, probíhá na hranici ''truncus pulmonalis'' a ''ventriculus dexter'', často anastomózuje s podobnou větví z ''a. coronaria sinistra'' a vytváří tzv. Vieussensův okruh,
+Nejčastěji zásobuje '''stěny pravé komory''' (kromě malé části vpředu u ''apex cordis'', kam zasahují větve ''a. coronaria sin.''), '''malou část levé komory''' u ''sulcus interventricularis posterior'', '''zadní třetinu komorového septa''', '''pravou síň''' a '''přilehlé části levé síně''', dále také '''převodní systém srdeční''', až po '''začátek pravého a levého Tawarova raménka'''.
-* ''ramus nodi sinuatrialis'' – vystupuje většinou (55% pravá 45% levá koronární arterie) jako druhá větev probíhající mezi auricula dextra a začátkem aorty, obtáčí [[Vena cava superior|horní dutou žílu]] ''(v. cava superior)'' směrem k pravé síni, kde jednou větví (''ramus cristae terminalis'') vstupuje k ''[[Nodus sinoatrialis|nodus sinuatrialis]]'',
-* ''rami atriales dextri anteriores'' – malé větve pro pravou síň,
-* ''rami ventriculares dextri, anteriores et posteriores'' – větve zásobující pravou komoru, běžně jsou 2–3 vpředu a 2 vzadu, výraznější z nich probíhá po pravém okraji srdce jako ''ramus marginalis dexter'',
-* ''rami interventriculares septales posteriores'' – septální větve směřující z ''ramus interventricularis posterior'' do vnitra komorového septa.
-Arterie zásobuje stěny pravé komory (kromě malé části vpředu u ''apex cordis'', kam zasahují větve ''a. coronaria sin.''), malou část levé komory u ''sulcus interventricularis posterior'', zadní třetinu komorového septa, pravou síň a přilehlé části levé síně, převodní systém až po začátek pravého a levého Tawarova raménka.
-=== Levá věnčitá tepna (''arteria coronaria sinistra'')[upravit | editovat zdroj] ===
-Vystupuje ze ''sinus aortae sinister'' mezi ''auricula sinistra'' a ''truncus pulmonalis'' a po krátkém průběhu se rychle dělí na dvě hlavní větve:
-* ''ramus interventricularis anterior (RIA)'' – sestupuje v ''sulcus interventricularis anterior'' až k ''apex cordis'', který může přesahovat na zadní (spodní/[[Diaphragma|diafragmatickou]]) plochu,
-* ''ramus circumflexus (RC)'' – přechází na zadní stranu srdce a může dokonce i nahrazovat ''ramus interventricularis posterior.''.
-Za svého průběhu vysílá tyto větvě:
+===''Arteria coronaria sinistra''===
+V bulbárním úseku aorty odstupuje ze ''sinus aortae sinister'', který leží mezi ''auricula sinistra'' a ''truncus pulmonalis''. Následně se větví na ''ramus interventricularis anterior (RIA)'' a ''ramus circumflexus (RC)''.
+{{Poznámka|V krátkém úseku před rozvětvením může variabilně odstupovat ''ramus nodi sinuatrialis'' (35 % případů), obvykle vystupující z pravé koronární arterie.}}
-ze společného kmene:
-* ''ramus nodi sinuatrialis'' – vystupuje v 35 % případů – pokud nevystupuje z ''arteria coronaria dextra'';
+;''Ramus interventricularis anterior (RIA)''
+:Sestupuje v ''sulcus interventricularis anterior'' směrem k srdečnímu hrotu, může přesahovat až na zadní (spodní/[[Diaphragma|diafragmatickou]]) plochu srdce.
+:Ve svém průběhu se větví na:
+::* ''rami ventriculares anteriores sinistri'' (probíhají šikmo k levému okraji srdce, nejvýraznější bývá ''ramus lateralis''),
+::* a ''rami interventriculares septales anteriores'' (větve směřující zpředu do komorového septa).
-z RIA:
+;''Ramus circumflexus (RC)''
+:Přechází na zadní stranu srdce. V jeho průběhu odstupují:
+::* ''rami atrioventriculares'' (menší větve na rozhraní levé síně a komory),
+::* ''ramus marginalis sinister'' (větev pro levý okraj srdce – ''margo obtusus'' směřující k ''apex cordis''),
+::* ''rami atriales anteriores, laterales et posteriores'' (větve pro levou síň),
+::* a ''ramus posterior ventriculi sinistri'' (konečná větev RC, asi v 10 % případů nahrazuje ''ramus interventricularis posterior'' z pravé koronární arterie).
-* ''rami ventriculares anteriores sinistri'' – probíhající šikmo k levému okraji srdce, nejvýraznější z těchto větví se nazývá ''ramus diagonalis'' nebo též ''ramus lateralis'',
+Obvykle zásobí '''většinu stěny levé komory''', '''část pravé komory''' v oblasti ''apex cordis'', '''přední dvě třetiny komorového septa''' a '''většinu stěny levé síně'''.
-* ''rami interventriculares septales anteriores'' – větve směřující zpředu do komorového septa;
+==Žíly srdce==
+[[File:Blausen 0261 CoronaryVessels Posterior.png|náhled|300px|Sinus coronarius]]
+Dělíme na žíly ústící do '''koronárního sinu''', žíly odvádějící krev '''z přední stěny pravé síně''', do které následně ústí (''venae ventriculi dextri anteriores'') a '''malé žilky''' odvádějící krev do všech srdečních dutin (''venae cordis minimae''). Ve většině případů nemají žilní chlopně. Anastomózy se vyskytují častěji než v tepenném řečišti (především mezi koronárním sinem a ''vv. ventriculi dx. ant.'').
-z RC:
+;''Sinus coronarius''
+:Hlavní splav většiny srdečních žil. Leží na zadní stěně v ''sulcus coronarius''. Odvádí krev přímo do pravé síně. Hlavní přítoky tvoří:
+::*''vena cordis magna'' (vzniká soutokem ''v. posterior ventriculi sin.'' a ''v. obliqua atrii sin.''),
+::*''vena cordis media'',
+::* a ''vena cordis parva''.
-* ''rami atrioventriculares'' – menší větve na rozhraní levé síně a komory,
+{{Podrobnosti|Venae cordis}}
-* ''ramus marginalis sinister'' – větev pro levý kraj srdce - ''margo obtusus'' směřující k ''apex cordis'',
-* ''rami atriales'' (''anteriores, laterales et posteriores'') – větve pro atrium sinister,
-* ''ramus posterior ventriculi sinistri'' – konečná větev ''r. circumflexus'', asi v 10 % případů nahrazuje ''ramus interventricularis posterior'' z ''a. coronaria dextra''.
-Arterie zásobuje většinu stěny levé komory, část pravé komory u ''apex cordis'', přední dvě třetiny komorového septa, většinu stěny levé síně .
- U oblastí zásobovaných jednotlivými artériemi existuje určitá variabilita, především na zadní  (spodní/diafragmatické) ploše. Také se projevuje dominance jedné z koronárních artérií.
-Poznámka k anastomózám – existují subepikardiálně (najčastěji v okolí apexu a ''sulcus interventricularis ant./post.''), myokardiální i subendokardiální spojky, funkčně bezvýznamné.
-== Žíly[upravit | editovat zdroj] ==
-''Podrobnější informace naleznete na stránce [[Venae cordis]].''
-Hlavní žilní splav se nazývá ''sinus coronarius''. Leží v ''sulcus coronarius'' vzadu, ústí zezadu do pravé síně. ''Venae cordis'' se podle místa, kam ústí, dělí do tří skupin:
-* přítoky ''sinus coronarius'';
-* žíly ústící do pravé síně ;
-* malé žilky ústící do dutin srdce.
-Srdeční žíly nemají chlopně (v normálním případě, variabilně se mohou vyskytovat…). Žilní anastomózy jsou častější než tepenné, např. mezi ''sinus coronarius'' a ''vv. ventriculi dextri anteriores''.
-# přítoky ''sinus coronarius'':
-#* ''vena cordis magna'' (v ''sulcus interventricularis anterior'' a ''sinus coronarius'', přijímá ''v. posterior ventriculi sinistri'' a ''v. obliqua atrii sinistri'');
-#* ''vena cordis media'' (v ''sulcus interventricularis posterior'' k ''sulcus coronarius'');
-#* ''vena cordis parva'' (podél ''margo acutus'', začíná jako ''v. marginalis ventriculi dextri'');
-# ''venae ventriculi dextri anteriores'' sbírají krev z přední časti pravé komory, kde nazasahují žíly směřující do ''sinus coronarius''. Ústí do pravé síně.
-# ''venae cordis minimae'' jsou malé žilky ústící do všech srdečních dutin.
-== Odkazy[upravit | editovat zdroj] ==
-=== Související články[upravit | editovat zdroj] ===
+== Odkazy ==
+=== Související články ===
 * [[Koronární průtok]]
 * [[Koronární cirkulace]]
@@ Řádek 98: / Řádek 66: @@
 * [[Cévy]]
-=== Externí odkazy[upravit | editovat zdroj] ===
+=== Externí odkazy ===
 * Cievne zásobenie srdca (TECHmED)
-=== Použitá literatura[upravit | editovat zdroj] ===
+=== Použitá literatura ===
 * PASTOR, Jan. ''Langenbeck's medical web page'' [online]. [cit. 23.04.2010]. <<nowiki>https://langenbeck.webs.com/</nowiki>>.
 * ČIHÁK, Radomír. ''Anatomie. ''2., uprav. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. 692 s. sv. 3. [[Speciální:Zdroje knih/978-80-247-1132-4|ISBN 978-80-247-1132-4]].
-__VŽDYOBSAH__
+[[Kategorie:Anatomie]]
+[[Kategorie:Kardiologie]]