Procvičování:Histologie/Buňka: Porovnání verzí
Z WikiSkript
(+ odkazy) |
m (gramatika) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[File:Trichoplax revised anatomy.png|thumb|Se svým malým počtem buněčných typů a jednoduchou tělesnou | [[File:Trichoplax revised anatomy.png|thumb|Se svým malým počtem buněčných typů a jednoduchou tělesnou stavbou jsou vločkovci (''Placozoa'') předurčeni k tomu, aby se stali nejoblíbenějšími tvory studentů medicíny na konci prvního ročníku.]] | ||
Otázky jsou podobného typu, jaký se může objevit u zkouškového testu na 1. lékařské fakultě UK. | Otázky jsou podobného typu, jaký se může objevit u zkouškového testu na 1. lékařské fakultě UK. | ||
<quiz display=simple> | <quiz display="simple"> | ||
{Co je to '''glykokalyx'''? | {Co je to '''glykokalyx'''? | ||
| Řádek 26: | Řádek 18: | ||
- Oligosacharid, kterým jsou označovány proteiny určené pro degradaci v proteasomech | - Oligosacharid, kterým jsou označovány proteiny určené pro degradaci v proteasomech | ||
- Oligosacharid, kterým jsou označovány proteiny určené pro degradaci v lyzosomech | - Oligosacharid, kterým jsou označovány proteiny určené pro degradaci v lyzosomech | ||
{Co jsou to '''histony'''? | {Co jsou to '''histony'''? | ||
| Řádek 33: | Řádek 24: | ||
- Cytoplasmatické proteiny regulující především životnost mRNA | - Cytoplasmatické proteiny regulující především životnost mRNA | ||
+ Jaderné proteiny podílející se především na vyšší organizaci molekuly DNA | + Jaderné proteiny podílející se především na vyšší organizaci molekuly DNA | ||
- Jaderné proteiny podílející se především na | - Jaderné proteiny podílející se především na obnově DNA | ||
{Mitóza kmenových buněk bývá asymetrická. Co je to '''asymetrická mitóza'''? | |||
{ | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
- Dceřinné buňky jsou strukturně odlišné, jedna je výrazně menší než druhá | - Dceřinné buňky jsou strukturně odlišné, jedna je výrazně menší než druhá | ||
| Řádek 43: | Řádek 33: | ||
+ Dceřinné buňky jsou funkčně odlišné, jedna zůstává kmenovou buňku, zatímco druhá zahajuje cestu k diferenciaci | + Dceřinné buňky jsou funkčně odlišné, jedna zůstává kmenovou buňku, zatímco druhá zahajuje cestu k diferenciaci | ||
{S jakým typem cytoskeletu je asociovaný motorový protein '''dynein'''? | |||
{ | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
- Vimentin | - Vimentin | ||
| Řádek 51: | Řádek 40: | ||
- Intermediární filamenta | - Intermediární filamenta | ||
{Ve které organele probíhá třídění proteinů (sorting) a jejich směřování do místa určení? | |||
{Ve které organele probíhá | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
+ V Golgiho aparátu | + V Golgiho aparátu | ||
- Na volných ribozomech | - Na volných ribozomech | ||
- V drsném endoplazmatickém retikulu | - V drsném endoplazmatickém retikulu | ||
- V | - V hladkém endoplazmatickém retikulu | ||
{Hladké endoplazmatické retikulum má celou řadu funkcí. Co '''není''' jeho funkcí? | {Hladké endoplazmatické retikulum má celou řadu funkcí. Co '''není''' jeho funkcí? | ||
| Řádek 67: | Řádek 54: | ||
- Podíl na metabolické přeměně cizorodých látek | - Podíl na metabolické přeměně cizorodých látek | ||
{Jaká je molekulární podstata přestupu sodíkových iontů přes buněčnou membránu? | |||
{ | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
- | - Společně s vodou využívají aquaporiny | ||
+ | + Prostupují specifickými membránovými kanály | ||
- | - Prostupují prostou difúzí přes membránové rafty | ||
- | - Prostupují prostou difúzí přes fosfolipidovou dvojvrstvu | ||
{ | {Jakým pojmem se označuje '''kondenzovaný''' jaderný chromatin, tedy jaderný chromatin, který je '''dobře barvitelný''' v přehledných barvicích metodách? | ||
|type="()"} | |type="()"} | ||
+ Heterochromatin | |||
- Pars granulosa | |||
- Pars fibrosa | |||
- Euchromatin | - Euchromatin | ||
{Jaderný obal je vlastně pokračováním jedné organely. Dokonce když se při buněčném dělení jaderný obal rozpadá, stávají se jeho membrány součástí této organely. O jaké organele je řeč? | |||
{Jaderný obal je vlastně pokračováním jedné organely. | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
- Hladké endoplasmatické retikulum | |||
+ Drsné endoplasmatické retikulum | |||
- Golgiho aparát | - Golgiho aparát | ||
- Lyzosomy | |||
- | |||
{Jak se jmenují enzymy, které se významně podílejí na fragmentaci buněčných struktur během '''apoptózy'''? | |||
{Jak se jmenují enzymy, které významně podílejí na fragmentaci buněčných struktur během apoptózy? | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
- Fosfatázy | - Fosfatázy | ||
| Řádek 99: | Řádek 82: | ||
+ Caspázy (někdy též kaspázy) | + Caspázy (někdy též kaspázy) | ||
{Jak se označuje životní fáze, ve které se buňka nedělí, protože vystoupila z buněčného cyklu? | |||
{Jak se označuje životní fáze | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
+ G0 fáze | + G0 fáze | ||
| Řádek 106: | Řádek 88: | ||
- G2 fáze | - G2 fáze | ||
- G3 fáze | - G3 fáze | ||
{Jaká je funkce '''cyklin dependentních kináz'''? | {Jaká je funkce '''cyklin dependentních kináz'''? | ||
| Řádek 113: | Řádek 94: | ||
- Po navázání cyklinů přímo modifikují DNA | - Po navázání cyklinů přímo modifikují DNA | ||
- Odstraňují nepotřebné cykliny a tím udržují v chodu buněčný cyklus | - Odstraňují nepotřebné cykliny a tím udržují v chodu buněčný cyklus | ||
+ Fosforylují další | + Fosforylují další signalizační proteiny a tím regulují průchod buněčným cyklem | ||
{Jaká je hlavní funkce '''drsného endoplazmatického retikula'''? | |||
{Jaká je funkce drsného endoplazmatického retikula? | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
+ Syntéza proteinů | + Syntéza proteinů | ||
| Řádek 122: | Řádek 102: | ||
- Metabolická přeměna cizorodých látek | - Metabolická přeměna cizorodých látek | ||
- Syntéza steroidních látek (derivátů cholesterolu) | - Syntéza steroidních látek (derivátů cholesterolu) | ||
{Jaká je vhodná technika pro rozlišení jednotlivých chromosomů v jedné buňce? | {Jaká je vhodná technika pro rozlišení jednotlivých chromosomů v jedné buňce? | ||
| Řádek 130: | Řádek 109: | ||
+ Fluorescentní in situ hybridizace (FISH) | + Fluorescentní in situ hybridizace (FISH) | ||
- Feulgenova reakce | - Feulgenova reakce | ||
|| Feulgenova reakce skutečně prokazuje DNA, dokonce lze výsledek kvantifikovat, ale prokazuje DNA jako celek, nikoliv jednotlivé chromosomy | |||
{Jaký typ cytoskeletu tvoří vnitřní výztuž '''kinocilií''' (řasinek)? | |||
{ | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
+ Mikrotubuly | + Mikrotubuly | ||
| Řádek 138: | Řádek 117: | ||
- Vimentinová vlákna | - Vimentinová vlákna | ||
- Intermediární filamenta | - Intermediární filamenta | ||
{Jaké je správné pořadí jednotlivých fází mitózy od počátku buněčného cyklu? | {Jaké je správné pořadí jednotlivých fází mitózy od počátku buněčného cyklu? | ||
| Řádek 147: | Řádek 125: | ||
+ Profáze - metafáze - anafáze - telofáze | + Profáze - metafáze - anafáze - telofáze | ||
{Jaký typ cytoskeletu tvoří vnitřní výztuhu '''stereocilií'''? | |||
{ | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
- Mikrotubuly | |||
+ Aktinovými filamenty | + Aktinovými filamenty | ||
- Vimentinovými vlákny | - Vimentinovými vlákny | ||
- Intermediárními filamenty | - Intermediárními filamenty | ||
{Jaký děj probíhá v '''jadérku'''? | |||
{Jaký děj probíhá v jadérku? | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
- | - Syntéza mRNA | ||
+ Syntéza rRNA | + Syntéza rRNA | ||
- Syntéza lipidů | - Syntéza lipidů | ||
- Syntéza sacharidů | - Syntéza sacharidů | ||
{Kde se v savčí buňce nachází '''ATP syntáza'''? | |||
{Kde se nachází ATP syntáza? | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
+ Ve vnitřní mitochondriální membráně | |||
- Ve vnější mitochondriální membráně | |||
- V buněčné membráně | - V buněčné membráně | ||
- Volně v cytoplazmě | - Volně v cytoplazmě | ||
{S jakým typem cytoskeletu je asociován motorový protein '''kinesin'''? | {S jakým typem cytoskeletu je asociován motorový protein '''kinesin'''? | ||
| Řádek 179: | Řádek 153: | ||
- Intermediární filamenta | - Intermediární filamenta | ||
{Které z následujících tvrzení nejlépe charakterizuje '''lipofuscin'''? | |||
{Které | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
+ Pigment z opotřebení | + Pigment z opotřebení | ||
| Řádek 203: | Řádek 160: | ||
- Materiál připravený k vyloučení z buňky | - Materiál připravený k vyloučení z buňky | ||
{Co platí o '''aktivním transportu''' v savčích buňkách? | |||
{ | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
+ Přenašečové proteiny využívají k transportu energii | + Přenašečové proteiny využívají k transportu energii | ||
- Přenašečové proteiny aktivně vybírají molekuly k transportu | - Přenašečové proteiny aktivně vybírají molekuly k transportu | ||
- Aktivní transport lze prokázat pouze u některých buněčných typů | |||
- Aktivní transport je důležitý pro zachování aktivity buněčných receptorů | - Aktivní transport je důležitý pro zachování aktivity buněčných receptorů | ||
{Které z níže uvedených tvrzení nejlépe vystihuje pojem '''autofagie'''? | |||
{Které tvrzení nejlépe vystihuje pojem | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
- V buňce ustávají anabolické procesy, ale přetrvávají katabolické procesy. V důsledku toho ubývá buněčných | - V buňce ustávají anabolické procesy, ale přetrvávají katabolické procesy. V důsledku toho ubývá buněčných organel, buňka zdánlivě požírá sama sebe | ||
+ Buňka ohraničí část vlastní cytoplasmy membránou, která později fúzuje s lyzosomy. Vzniká autofagosom, ve kterém je část vlastní cytoplasmy rozštěpena | + Buňka ohraničí část vlastní cytoplasmy membránou, která později fúzuje s lyzosomy. Vzniká autofagosom, ve kterém je část vlastní cytoplasmy rozštěpena | ||
- Buňka, která není profesionálním fagocytem, pohltí jinou buňku vlastního organismu. Tím vzniká autofagosom, ve kterém je část vlastní cytoplasmy rozštěpena | - Buňka, která není profesionálním fagocytem, pohltí jinou buňku vlastního organismu. Tím vzniká autofagosom, ve kterém je část vlastní cytoplasmy rozštěpena | ||
- Buňka ohraničí část vlastní cytoplasmy membránou. Do této oblasti jsou především transportovány proteasomy, která se zde rozpadají na volné enzymy. Tím vzniká autofagosom, ve kterém je část vlastní cytoplasmy rozštěpena | - Buňka ohraničí část vlastní cytoplasmy membránou. Do této oblasti jsou především transportovány proteasomy, která se zde rozpadají na volné enzymy. Tím vzniká autofagosom, ve kterém je část vlastní cytoplasmy rozštěpena | ||
{Které z následujících mezibuněčných spojení je obvykle odpovědné za '''mechanickou soudržnost''' namáhaných buněk? | |||
{Které z následujících mezibuněčných spojení je obvykle odpovědné za mechanickou soudržnost namáhaných buněk? | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
- Zonula adhaerens | - Zonula adhaerens | ||
| Řádek 226: | Řádek 180: | ||
+ Desmozom (macula adhaerens) | + Desmozom (macula adhaerens) | ||
- Fokální kontakt (focal adhesion) | - Fokální kontakt (focal adhesion) | ||
{Který typ membránových receptorů '''není''' v našich buňkách obvyklý? | {Který typ membránových receptorů '''není''' v našich buňkách obvyklý? | ||
| Řádek 234: | Řádek 187: | ||
- Receptor spojený s iontovým kanálem | - Receptor spojený s iontovým kanálem | ||
- Receptor s vlastní enzymatickou aktivitou | - Receptor s vlastní enzymatickou aktivitou | ||
{Který z následujících dějů '''není''' charakteristický pro apoptózu? | {Který z následujících dějů '''není''' charakteristický pro apoptózu? | ||
| Řádek 243: | Řádek 195: | ||
- Degradace membránových proteinů | - Degradace membránových proteinů | ||
{Co jsou to '''laminy'''? | |||
{''' | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
- Mikrofilamenta vyskytující se v buněčném jádře | - Mikrofilamenta vyskytující se v buněčném jádře | ||
| Řádek 251: | Řádek 202: | ||
- Intermediární filamenta vyskytující se v buněčném jadérku | - Intermediární filamenta vyskytující se v buněčném jadérku | ||
{Jaký typ enzymů obsahují '''lyzozomy'''? | |||
{''' | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
- Fosfokinázy | - Fosfokinázy | ||
| Řádek 259: | Řádek 209: | ||
- Alkalickou fosfatázu | - Alkalickou fosfatázu | ||
{Jaký je normální počet chromozomů (diploidní počet) v klidové lidské buňce? | |||
{ | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
- 20 párů | - 20 párů | ||
| Řádek 275: | Řádek 216: | ||
+ 23 párů | + 23 párů | ||
{Jaké enzymy se nacházejí v '''peroxizomu'''? | |||
{''' | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
- | - Alkoholdehydrogenáza | ||
+ | + Peroxidáza a kataláza | ||
- | - Fosfokináza a kataláza | ||
- | - Peroxidáza a alkalická fosfatáza | ||
{Co je to '''pinocytóza'''? | |||
{''' | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
- Pohlcování velkých částic, například zbytků mrtvých buněk | - Pohlcování velkých částic, například zbytků mrtvých buněk | ||
|| Toto je fagocytóza | |||
- Průchod tekutiny iontovými a vodními kanály v buněčné membráně | - Průchod tekutiny iontovými a vodními kanály v buněčné membráně | ||
- Vyvrhování materiálu z membránou ohraničených váčků pryč z buňky | - Vyvrhování materiálu z membránou ohraničených váčků pryč z buňky | ||
|| Toto je exocytóza | |||
+ Pohlcování malých objemů tekutiny a látek v této tekutině rozpuštěných | + Pohlcování malých objemů tekutiny a látek v této tekutině rozpuštěných | ||
{S jakou součástí cytoskeletu je spojen '''desmozom''' (macula adhaerens)? | {S jakou součástí cytoskeletu je spojen '''desmozom''' (macula adhaerens)? | ||
| Řádek 314: | Řádek 238: | ||
+ Intermediární filamenta | + Intermediární filamenta | ||
- Desmozom není spojen s cytoskeletem | - Desmozom není spojen s cytoskeletem | ||
{S jakou součástí cytoskeletu je spojen '''gap junction''' (nexus)? | {S jakou součástí cytoskeletu je spojen '''gap junction''' (nexus)? | ||
| Řádek 322: | Řádek 245: | ||
- Intermediární filamenta | - Intermediární filamenta | ||
+ Gap junction není spojeno s cytoskeletem | + Gap junction není spojeno s cytoskeletem | ||
{V jaké podobě je skladován glykogen? | {V jaké podobě je skladován glykogen? | ||
| Řádek 339: | Řádek 253: | ||
+ V podobě glykogenových zrn v cytoplazmě | + V podobě glykogenových zrn v cytoplazmě | ||
{'''Vimentin''' (vimentinová intermediární filamenta) je marker (tj. je přítomen ve velkém množství) jedné skupiny buněk. Jaké? | |||
{Vimentin (vimentinová intermediární filamenta) je marker (tj. je přítomen ve velkém množství) jedné skupiny buněk. Jaké? | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
- Epiteliálních buněk | - Epiteliálních buněk | ||
| Řádek 355: | Řádek 260: | ||
- Buněk enteroendokrinního systému | - Buněk enteroendokrinního systému | ||
{Vnitřní strana jaderného obalu je pokryta materiálem nazývaným '''lamina fibrosa'''. Co je molekulární podstatou lamina fibrosa? | |||
{Vnitřní strana jaderného obalu je pokryta materiálem nazývaným '''lamina fibrosa'''. | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
+ Proteiny, které jsou řazené mezi intermediární filamenta | + Proteiny, které jsou řazené mezi intermediární filamenta | ||
| Řádek 363: | Řádek 267: | ||
- Lipoproteinové partikule | - Lipoproteinové partikule | ||
{Vyberte pravdivé tvrzení o '''intermediárních filamentech''': | |||
{Vyberte pravdivé tvrzení o intermediárních filamentech: | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
+ Intermediární filamenta jsou stabilní struktury | + Intermediární filamenta jsou stabilní struktury | ||
| Řádek 371: | Řádek 274: | ||
- Intermediární filamenta jsou labilní struktury, rychle se přestavují na nová vlákna | - Intermediární filamenta jsou labilní struktury, rychle se přestavují na nová vlákna | ||
{Vyberte pravdivé tvrzení o '''mitochondriální DNA''': | |||
{Vyberte pravdivé tvrzení o mitochondriální DNA: | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
- Mitochondrie má vlastní lineární DNA | - Mitochondrie má vlastní lineární DNA | ||
| Řádek 387: | Řádek 281: | ||
- Mitochondrie může obsahovat pouze fragmenty DNA, které ale nekódují žádné geny | - Mitochondrie může obsahovat pouze fragmenty DNA, které ale nekódují žádné geny | ||
{Co je základní chemickou strukturou '''biologické membrány'''? | |||
{ | |||
|type="()"} | |type="()"} | ||
- Proteinové pletivo | - Proteinové pletivo | ||
Aktuální verze z 14. 6. 2024, 12:28
Otázky jsou podobného typu, jaký se může objevit u zkouškového testu na 1. lékařské fakultě UK.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Seznam všech dostupných testů z této série: Procvičování:Testy z histologie
- Portál:Histologie
