Sterilizace (zubní lékařství): Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (odstranění nevhodných tagů) |
m (Editace uživatele „46.13.6.234“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „HypoBOT“) značka: rychlé vrácení zpět |
||
| (Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 10 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Předsterilizační příprava == | == Předsterilizační příprava == | ||
*Mechanické očištění, osušení, zabalení do | * Mechanické očištění, osušení, zabalení do sterilizačního obalu. | ||
*U předmětů kontaminovaných například krví se nástroje ještě musí dezinfikovat virucidně působícím přípravkem. | * U předmětů kontaminovaných například krví se nástroje ještě musí dezinfikovat virucidně působícím přípravkem. | ||
'''Průběh''': fyzikální nebo chemická [[Dezinfekce (zubní lékařství)|dezinfekce]], mechanické očištění, oplach pitnou vodou, osušení, zabalení do | '''Průběh''': fyzikální nebo chemická [[Dezinfekce (zubní lékařství)|dezinfekce]], mechanické očištění, oplach pitnou vodou, osušení, zabalení do sterilizačního obalu. | ||
== Vlastní sterilizace == | == Vlastní sterilizace == | ||
=== Fyzikální sterilizace === | === Fyzikální sterilizace === | ||
==== Parní sterilizace ==== | ==== Parní sterilizace ==== | ||
*Vlhké teplo, kterým se v této metodě sterilizuje, je vhodné pro sterilizaci předmětů kovových, skleněných, porcelánových, keramických, dále pro textil, gumy, plasty, … | * Vlhké teplo, kterým se v této metodě sterilizuje, je vhodné pro sterilizaci předmětů kovových, skleněných, porcelánových, keramických, dále pro textil, gumy, plasty, …. | ||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
|- | |- | ||
! Teplota | ! Teplota | ||
! Tlak | [°C] | ||
! Doba | ! Tlak | ||
[kPa] / [bar] | |||
! Doba | |||
[min] | |||
|- | |- | ||
| 121 | | 121 | ||
| Řádek 28: | Řádek 29: | ||
| 10 | | 10 | ||
|} | |} | ||
==== Horkovzdušná sterilizace ==== | |||
* Horký proudící vzduch, jak již název metody napovídá, je sterilizačním prvkem. Je nutná cirkulace vzduchu v přístroji pro udržení stálé teploty ve všech částech. Protože suché teplo je méně účinné než vlhké teplo, je oproti autoklávu zapotřebí působení vyšších teplot po delší dobu, obvykle 160 °C–180 °C po dobu 1–2 hodin. Bakteriální spory jsou zničeny při 180 °C za 15 minut.Tato metoda se hodí pro suché předměty - kov, sklo, porcelán, keramiku a kameninu. | |||
[[Soubor:Melag Autoclave 11.JPG|náhled|autokláv]] | |||
==== Plazmová sterilizace ==== | ==== Plazmová sterilizace ==== | ||
*Plazma ve vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli ve vakuu působí na [[peroxid vodíku]] nebo jiné látky | * Plazma ve vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli ve vakuu působí na [[peroxid vodíku]] nebo jiné látky, převede je na reaktivní radikály, které při 50 °C za 20 minut sterilizují většinu suchých předmětů. | ||
==== Radiační sterilizace ==== | ==== Radiační sterilizace ==== | ||
*γ-záření v dávce 25 kGy. | * γ-záření v dávce 25 kGy v odstíněných komorách. | ||
*Používá se při průmyslové výrobě jednorázově používaných sterilních materiálů. | * Používá se při průmyslové výrobě jednorázově používaných sterilních materiálů. | ||
=== Chemická sterilizace === | === Chemická sterilizace === | ||
Používá se pro materiál, který špatně odolává velkým teplotám. Sterilizace probíhá při přetlaku či podtlaku za teploty do 80 °C. Po ukončení sterilizace je nutné materiál odvětrat. | Používá se pro materiál, který špatně odolává velkým teplotám. Sterilizace probíhá při přetlaku či podtlaku za teploty do 80 °C. Po ukončení sterilizace je nutné materiál odvětrat. | ||
==== Sterilizace formaldehydem ==== | ==== Sterilizace formaldehydem ==== | ||
*Plynná směs [[formaldehyd]]u a vodní páry při 60–80 °C. | * Plynná směs [[formaldehyd]]u a vodní páry při 60–80 °C. | ||
*Vhodné pro termolabilní předměty, kovové ostré předměty, některé optické předměty, gumy, ale ne pro textil. | * Vhodné pro termolabilní předměty, kovové ostré předměty, některé optické předměty, gumy, ale ne pro textil. | ||
==== Sterilizace etylénoxidem ==== | ==== Sterilizace etylénoxidem ==== | ||
*[[Etylénoxid]] je plyn při 37–55 °C, tedy při teplotě, při které se sterilizace etylénoxidem provádí. | * [[Etylénoxid]] je plyn při 37–55 °C, tedy při teplotě, při které se sterilizace etylénoxidem provádí. | ||
*Vhodné pro termolabilní předměty, některé optické předměty, ostré nástroje, papír, porézní materiál (peří, molitan, matrace, talek, …) | * Vhodné pro termolabilní předměty, některé optické předměty, ostré nástroje, papír, porézní materiál (peří, molitan, matrace, talek, …) | ||
==Kontrola sterilizace== | |||
#Monitorování sterilizačního cyklu. (Dokumentace.) | == Kontrola sterilizace == | ||
#Kontrola účinnosti sterilizačních přístrojů. | # Monitorování sterilizačního cyklu. (Dokumentace.) | ||
##Biologické systémy. | # Kontrola účinnosti sterilizačních přístrojů. | ||
##Chemické systémy. | ## Biologické systémy. | ||
##Fyzikální systémy. | ## Chemické systémy. | ||
#Kontrola sterility vysterilizovaného materiálu. | ## Fyzikální systémy. | ||
# Kontrola sterility vysterilizovaného materiálu. | |||
<noinclude> | <noinclude> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související články === | |||
* [[Sterilizace (hygiena)]] | |||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
{{Citace | * {{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| příjmení1 = Bencko | | příjmení1 = Bencko | ||
| Řádek 63: | Řádek 76: | ||
| rok = 2006 | | rok = 2006 | ||
| isbn = 80-246-1129-5 | | isbn = 80-246-1129-5 | ||
}} | |||
* {{Citace | |||
| typ = přednáška | |||
| příjmení = Pehrová | |||
| jméno = Arnoštka | |||
| téma = Sterilizace v zubním lékařství | |||
| předmět = Preklinické zubní lékařství | |||
| obor = Zubní lékařství | |||
| fakulta = 1. LF | |||
| univerzita = UK | |||
| místo = Praha | |||
| datum = letní semestr 2010 | |||
}} | }} | ||
</noinclude> | </noinclude> | ||
| Řádek 68: | Řádek 93: | ||
[[Kategorie:Zubní lékařství]] | [[Kategorie:Zubní lékařství]] | ||
[[Kategorie:Preklinické zubní lékařství]] | [[Kategorie:Preklinické zubní lékařství]] | ||
[[Kategorie:Slovník stomatologie]] | |||
Aktuální verze z 19. 1. 2024, 14:12
Ke sterilizaci se používají přístroje nazývané sterilizátory.
Celý proces sterilizace se skládá ze dvou částí – předsterilizační přípravy a vlastní sterilizace.
Předsterilizační příprava[upravit | editovat zdroj]
- Mechanické očištění, osušení, zabalení do sterilizačního obalu.
- U předmětů kontaminovaných například krví se nástroje ještě musí dezinfikovat virucidně působícím přípravkem.
Průběh: fyzikální nebo chemická dezinfekce, mechanické očištění, oplach pitnou vodou, osušení, zabalení do sterilizačního obalu.
Vlastní sterilizace[upravit | editovat zdroj]
Fyzikální sterilizace[upravit | editovat zdroj]
Parní sterilizace[upravit | editovat zdroj]
- Vlhké teplo, kterým se v této metodě sterilizuje, je vhodné pro sterilizaci předmětů kovových, skleněných, porcelánových, keramických, dále pro textil, gumy, plasty, ….
| Teplota
[°C] |
Tlak
[kPa] / [bar] |
Doba
[min] |
|---|---|---|
| 121 | 205 / 2,05 | 20 |
| 134 | 304 / 3,04 | 10 |
Horkovzdušná sterilizace[upravit | editovat zdroj]
- Horký proudící vzduch, jak již název metody napovídá, je sterilizačním prvkem. Je nutná cirkulace vzduchu v přístroji pro udržení stálé teploty ve všech částech. Protože suché teplo je méně účinné než vlhké teplo, je oproti autoklávu zapotřebí působení vyšších teplot po delší dobu, obvykle 160 °C–180 °C po dobu 1–2 hodin. Bakteriální spory jsou zničeny při 180 °C za 15 minut.Tato metoda se hodí pro suché předměty - kov, sklo, porcelán, keramiku a kameninu.
Plazmová sterilizace[upravit | editovat zdroj]
- Plazma ve vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli ve vakuu působí na peroxid vodíku nebo jiné látky, převede je na reaktivní radikály, které při 50 °C za 20 minut sterilizují většinu suchých předmětů.
Radiační sterilizace[upravit | editovat zdroj]
- γ-záření v dávce 25 kGy v odstíněných komorách.
- Používá se při průmyslové výrobě jednorázově používaných sterilních materiálů.
Chemická sterilizace[upravit | editovat zdroj]
Používá se pro materiál, který špatně odolává velkým teplotám. Sterilizace probíhá při přetlaku či podtlaku za teploty do 80 °C. Po ukončení sterilizace je nutné materiál odvětrat.
Sterilizace formaldehydem[upravit | editovat zdroj]
- Plynná směs formaldehydu a vodní páry při 60–80 °C.
- Vhodné pro termolabilní předměty, kovové ostré předměty, některé optické předměty, gumy, ale ne pro textil.
Sterilizace etylénoxidem[upravit | editovat zdroj]
- Etylénoxid je plyn při 37–55 °C, tedy při teplotě, při které se sterilizace etylénoxidem provádí.
- Vhodné pro termolabilní předměty, některé optické předměty, ostré nástroje, papír, porézní materiál (peří, molitan, matrace, talek, …)
Kontrola sterilizace[upravit | editovat zdroj]
- Monitorování sterilizačního cyklu. (Dokumentace.)
- Kontrola účinnosti sterilizačních přístrojů.
- Biologické systémy.
- Chemické systémy.
- Fyzikální systémy.
- Kontrola sterility vysterilizovaného materiálu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena a epidemiologie : Učební texty k seminářům a praktickým cvičením pro studijní obor zubní lékařství. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1129-5.
- PEHROVÁ, Arnoštka. Sterilizace v zubním lékařství [přednáška k předmětu Preklinické zubní lékařství, obor Zubní lékařství, 1. LF UK]. Praha. letní semestr 2010.
