Radiodiagnostika post-mortem: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
V soudním lékařství je zapotřebí nejen [[Rozdělení pitev|pitva]], rozdělující tělo na části, ale i pitva pomocí zobrazovacích metod. Tento postup umožňuje získání informací o smrti zemřelého s vysokou přesností a benefitem zachování dat, které mohou být kdykoliv ověřeny, nehledě na pozdější stav ostatků. Využití zobrazovacích metod také zvyšuje přehlednost v tkánch a strukturách těla, která jsou špatně | V soudním lékařství je zapotřebí nejen [[Rozdělení pitev|pitva]] klasická, rozdělující tělo na části, ale i pitva pomocí zobrazovacích metod - virtuální. Tento postup umožňuje získání informací o smrti zemřelého s vysokou přesností a benefitem zachování dat, které mohou být kdykoliv ověřeny, nehledě na pozdější stav ostatků. Využití zobrazovacích metod také zvyšuje přehlednost v tkánch a strukturách těla, která jsou špatně dosažitelné, což vede i ke zvýšení efektivity pitvy. Vysoké náklady na provoz těchto metod jsou bohužel protivahou k jejich používání, především při kombinování technik. | ||
Do postmortem diagnostiky počítáme zobrazovací metody: | Do postmortem diagnostiky počítáme zobrazovací metody: | ||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
== Kovenční radiologie == | == Kovenční radiologie == | ||
Rentgenové snímkování je základním vyšetřením v soudním lékařství. Své využití nachází zejména při posuzovaní týraných, živých i zemřelých osob, dále slouží k odhalování cizích předmětů v těle (projektily, úlomky po [[Bodné rány|bodných]]/[[Řezné rány|řezných]] ranách, po autonehodách atd.) a také k osvětlení úrazových a patologických mechanismů vedoucích ke smrti. Identifikaci na základě kostěných ostatků se věnuje soudní antropologie, ale i na základě rtg snímku | Rentgenové snímkování je základním vyšetřením v soudním lékařství. Své využití nachází zejména při posuzovaní týraných, živých i zemřelých osob, dále slouží k odhalování cizích předmětů v těle (projektily, úlomky po [[Bodné rány|bodných]]/[[Řezné rány|řezných]] ranách, po autonehodách atd.), a také k osvětlení úrazových a patologických mechanismů vedoucích ke smrti. Identifikaci na základě kostěných ostatků se věnuje soudní antropologie, ale i na základě rtg snímku, kdy jsou na těle ještě pozůstatky měkkých tkání, může identifikaci učinit soudní lékař. | ||
== PMCT - post mortem CT == | == PMCT - post mortem CT == | ||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
=== MDCT - multidetektorové CT / Multislice CT (MSCT) === | === MDCT - multidetektorové CT / Multislice CT (MSCT) === | ||
Metoda skenování 3. generace, je to rychlejší, jednodušší a s kovovými součástkami kompatibilní metoda CT. Je možné využívat k vytváření 2D i 3D snímků s dobrým rozlišením a tím větší přesností tělesných struktur a jejich patologií. Zejména při detekcích intrakraniálních patologií je tato metoda velmi užitečná. | Metoda skenování 3. generace, je to rychlejší, jednodušší a s kovovými součástkami kompatibilní metoda CT. Je možné využívat k vytváření 2D i 3D snímků s dobrým rozlišením a tím větší přesností tělesných struktur a jejich patologií. Zejména při detekcích intrakraniálních patologií je tato metoda velmi užitečná. | ||
Možné využití při vyšetření na: | |||
* tupá poranění - uzavřená poranění hlavy, difusní axonální poranění, kontuze mozku, epidurální hematom, subdurální hematom, pneumotorax, | |||
* střelné rány | |||
* přirozená úmrtí - ruptura aneurysmatu aorty, plicní edém | |||
* popáleniny, uhoření | |||
* bodné, řezné a sečné rány | |||
=== 3DSS. === | === 3DSS. === | ||
Řádek 30: | Řádek 38: | ||
== MRI == | == MRI == | ||
Magnetická rezonance je metoda určena k zobrazování převážně měkkých tkání čímž doplňuje poznatky CT. Na mri snímcích pátráme po tumorech, viscerálním krvácení nebo ischemii. I přesto, že mri poskytuje skvělé rozlišení snímkovaných tkání je zde překážkou v častějším použití i fakt, že se jedná o metodu nákladnou. Riziko pro použití metody představuje i mrtvola s obsahem kovového materiálu (úlomky, projektily atd.), který by mohl výsledný obraz výrazně zkreslit. | |||
== Odkazy == | == Odkazy == |
Verze z 13. 1. 2024, 20:33
V soudním lékařství je zapotřebí nejen pitva klasická, rozdělující tělo na části, ale i pitva pomocí zobrazovacích metod - virtuální. Tento postup umožňuje získání informací o smrti zemřelého s vysokou přesností a benefitem zachování dat, které mohou být kdykoliv ověřeny, nehledě na pozdější stav ostatků. Využití zobrazovacích metod také zvyšuje přehlednost v tkánch a strukturách těla, která jsou špatně dosažitelné, což vede i ke zvýšení efektivity pitvy. Vysoké náklady na provoz těchto metod jsou bohužel protivahou k jejich používání, především při kombinování technik.
Do postmortem diagnostiky počítáme zobrazovací metody:
- Konvenční radiologie (skiagrafie)
- C-system (C-arm fluoroscopy)
- CT ( MDCT/ PMCT)
- 3DSS a fotogrametrie
- Angioagrafie s MDCT
- MRI (PMMR)
Kovenční radiologie
Rentgenové snímkování je základním vyšetřením v soudním lékařství. Své využití nachází zejména při posuzovaní týraných, živých i zemřelých osob, dále slouží k odhalování cizích předmětů v těle (projektily, úlomky po bodných/řezných ranách, po autonehodách atd.), a také k osvětlení úrazových a patologických mechanismů vedoucích ke smrti. Identifikaci na základě kostěných ostatků se věnuje soudní antropologie, ale i na základě rtg snímku, kdy jsou na těle ještě pozůstatky měkkých tkání, může identifikaci učinit soudní lékař.
PMCT - post mortem CT
CT se používá v připadech špatného stavu těla, kdy je pitva jen velmi obtížně proveditelná - zuhelnatění, mumifikace, těžké poškození či při hromadných katastrofách. Této metody využíváme podobně jako rtg snímků pro zobrazení předvším kostí (podezřelá úmrtí z vnějších příčin), ale ne pro primární zobrazení měkkých tkání. Další limitací je nákladnost a nutná zkušenost obsluhujícího personálu. Je také nutné zajistit histologické a toxikologické preparáty, zásah do těla je tedy nutný.
MDCT - multidetektorové CT / Multislice CT (MSCT)
Metoda skenování 3. generace, je to rychlejší, jednodušší a s kovovými součástkami kompatibilní metoda CT. Je možné využívat k vytváření 2D i 3D snímků s dobrým rozlišením a tím větší přesností tělesných struktur a jejich patologií. Zejména při detekcích intrakraniálních patologií je tato metoda velmi užitečná.
Možné využití při vyšetření na:
- tupá poranění - uzavřená poranění hlavy, difusní axonální poranění, kontuze mozku, epidurální hematom, subdurální hematom, pneumotorax,
- střelné rány
- přirozená úmrtí - ruptura aneurysmatu aorty, plicní edém
- popáleniny, uhoření
- bodné, řezné a sečné rány
3DSS.
Vytváření 3D zobrazení z CT snímků nachází své uplatnění v soudním lékařství při rekonstrokcích obličeje a následné identifikaci osob.
CT Angiografie post mortem
Hlavní využití nachází k identifikaci cévních patologií. Provedení a užití kontrastních látek se provádí dle potřeby a vyšetřovaného orgánu.
Fotogrametrie
Metoda využívající kombinaci několika 2D snímků (fotografií) k provedení 3D snímku. Užitečný postup pro zachování informací o těle v daném čase nálezu a provádění pitvy. Získáváme a uchováváme ucelený záznam ostatků, který se stává důležitým důkazním materiálem a minimalizuje chybovost lidského faktoru.
MRI
Magnetická rezonance je metoda určena k zobrazování převážně měkkých tkání čímž doplňuje poznatky CT. Na mri snímcích pátráme po tumorech, viscerálním krvácení nebo ischemii. I přesto, že mri poskytuje skvělé rozlišení snímkovaných tkání je zde překážkou v častějším použití i fakt, že se jedná o metodu nákladnou. Riziko pro použití metody představuje i mrtvola s obsahem kovového materiálu (úlomky, projektily atd.), který by mohl výsledný obraz výrazně zkreslit.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Gitto L, Donato L, Di Luca A, Bryant SM, Serinelli S. The Application of Photogrammetry in the Autopsy Room: A Basic, Practical Workflow. J Forensic Sci. 2020 Nov;65(6):2146-2154. doi: 10.1111/1556-4029.14493. Epub 2020 Jun 30. PMID: 32602938. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32602938/
- Grabherr S, Egger C, Vilarino R, Campana L, Jotterand M, Dedouit F. Modern post-mortem imaging: an update on recent developments. Forensic Sci Res. 2017 Jun 7;2(2):52-64. doi: 10.1080/20961790.2017.1330738. PMID: 30483621; PMCID: PMC6197109.https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6197109/
- https://emedicine.medscape.com/article/1785023-overview?scode=msp&st=fpf&socialSite=google&icd=login_success_gg_match_fpf&isSocialFTC=true&form=fpf#showall
![]() | Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
Stránka byla naposledy aktualizována v sobotu 13. ledna 2024 v 20:33. | ||||