Mikroskopia skenovacou sondou: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

Bez shrnutí editace
m (Oprava syntaxe pro kategorie)
 
(Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
'''Mikroskopie skenovací sondou''' (scanning probe microscopy - SPM) je mezi [[nanotechnologie]] zařazována jednak protože se využívá na analýzu nanostruktur a jednak protože konstrukce snímacích částí (sond) má k nanotechnologii poměrně blízko.
== Vlastnosti SPM ==
* Možnost studia dynamických procesů, trojrozměrný obraz v reálném čase
* Možnost využití v různých prostředích – výhoda při zobrazovaní in vivo resp. in vitro
* Není potřebný žádný externí zdroj částic ani speciální úprava vzorků
* Citlivost jen na pár povrchových vrstev
* Velký rozsah zvětšení, při vysokém rozlišení informace jen o obraze těsně pod hrotem
* Z naměřených hodnot není možné přímo určit pozorovanou strukturu
* Velké množství artefaktů
* Náročné znovunalezení sledovaného místa na vzorku
* Není možné určit typ [[atom|atomu]], jen díky úvahám a různým doplňujícím metodám
== Biologické využití SPM ==
Největším přínosem je zobrazování v libovolném prostředí, které zabránilo vysychání struktur a umožnilo zobrazování živých organizmů in vivo, resp. in vitro. Problémem je najít vhodný podkladový povrch pro vzorek, zajištění jeho vodivosti a dobrá fixace. Velkým problémem taky nadále zůstává správná interpretace naměřených výsledků.
== Scanning tunelling microscope ==
Rastrovací tunelový mikroskop (STM z angličtiny) je druh '''neoptického mikroskopu''', který umožňuje zobrazování atomové struktury látek a manipulaci. Za vynalezení tohoto přístroje (1981) získali Gerg Benning a Heinrich Rohrer '''Nobelovu cenu za fyziku''' v roce 1986. Mikroskop se kromě vysokého vakua dá využít i ve vzduchu, vodě a dalších roztocích, také se může používat při teplotě od 0 K (nelze dosáhnout absolutní 0) až po několik stovek K.
=== Princip a postup ===
STM je založené na principu '''kvantového tunelování'''. Vodivý hrot je hrubým posunem přiblížený k povrchu vzorku. Rozdíl napětí mezi hrotem a vzorkem umožňuje elektronům vytvářet tunel v tomto prostoru. Výsledné tunelování elektronů (vytvářejících proud) je funkce pozice hrotu, použitého napětí a lokální hustoty (elektronových) stavů.  Informace se získávají monitorováním proudů, které snímá hrot při skenování povrchu vzorku. Při skenování povrchu, změny výšky povrchu a hustoty stavů způsobují změnu stálého proudu- je možné změřit změnu proudu při zachování stálé výšky anebo změnu výšky při zachování stálého proudu - '''mód konstantního proudu''' a '''konstantní výšky'''. Využití módu konstantní výšky je méně časově náročné, protože čas potřebný na zaznamenání změny výšky je výrazně delší. Výsledkem je černobílý obraz, barva se přidává později. STM je náročná technika, protože vyžaduje dokonale čistý a stabilní povrch, ostrý hrot, výborný tlumič vibrací a propracovanou (na STM uzpůsobenou) elektroniku.


=1. Mikroskopia skenovacou sondou=
[[Soubor:princip STM.png|350px]]
Mikroskopia skenovacou sondou (scanning probe microscopy - SPM) je medzi nanotechnológie zaraďovaná jednak preto, že sa využíva na analýzu nanoštruktúr a jednak preto, že konštrukcia snímacích častí (sond) má k nanotechnológii pomerne blízko.
=== Stavba přístroje ===
==1.1 Vlastnosti SPM==
*Možnosť štúdia dynamických procesov, trojrozmerný obraz v reálnom čase
* Možnosť využitia v rôznych prostrediach – výhoda pri zobrazovaní in vivo resp. in vitro
*Nie je potrebný žiadny externý zdroj častíc, ani špeciálna úprava vzorky
*Citlivosť len na pár povrchových vrstiev
*Veľký rozsah zväčšenia, pri vysokom rozlíšení informácie iba o obraze tesne pod hrotom
*Z nameraných hodnôt nie je možné priamo určiť pozorovanú štruktúru
*Veľké množstvo artefaktov
*Náročné opätovné zobrazenie miesta na vzorke
*Nie je možné určiť typ atómu, len vďaka úvahám a rôznym doplňujúcim metódam ( citácia: 2, 4)
==1.2 Biologické využitie SPM==
Najväčším prínosom je zobrazovanie v ľubovoľnom prostredí, čo zabránilo vysychaniu štruktúr a umožnilo zobrazovanie živých organizmov in vivo, resp. in vitro. Problémom je nájdenie vhodného podkladového povrchu pre vzorku, zaistenie jeho vodivosti a dobrá fixácia. Veľkým problémom aj naďalej zostáva správna interpretácia nameraných výsledkov. (2)
==1.3 Scanning tunelling microscope==
Rastrovací tunelový mikroskop (STM z ang. skratky) je druh '''neoptického mikroskopu''', ktorý umožňuje  zobrazovanie atómovej štruktúry látok a jej manipulovanie. Za vynájdenie tohto prístroja (1981) získali Gerg Benning a Heinrich Rohrer '''Nobelovu cenu za fyziku''' v roku 1986. Mikroskop sa okrem vysokého vákua dá využiť aj vo vzduchu, vode a ďalších roztokoch, taktiež môže byť využitý pri teplote od 0 K až po niekoľko stoviek K. (2,3)
===1.3.1 Princíp a postup===
STM je založené na princípe '''kvantového tunelovania'''. Vodivý hrot je hrubým posunom priblížený k povrchu vzorky. Rozdiel napätia medzi hrotom a vzorkou umožňuje elektrónom vytvárať tunel v tomto priestore. Výsledné tunelovanie elektrónov (vytvárajúcich prúd) je funkcia pozície hrotu, použitého napätia a lokálnej hustoty (elektrónových) stavov. Informácie sú získavané monitorovaním prúdu, ktorý sníma hrot pri skenovaní povrchu vzorky. Pri skenovaní povrchu, zmeny výšky povrchu a hustoty stavov spôsobujú zmenu stáleho prúdu. Je možné merať zmenu prúdu pri zachovaní stálej výšky, alebo zmenu výšky pri zachovaní stáleho prúdu. Sú to '''módy konštantného prúdu''' a '''konštantnej výšky'''. Využite módu konštantnej výšky je menej časovo náročné, pretože čas potrebný na zaznamenanie zmeny výšky je výrazne dlhší.  Výsledkom je čiernobiely obraz, farba sa pridáva druhotne. STM je náročná technika, pretože vyžaduje dokonale čistý a stabilný povrch, ostrý hrot, výborný tlmič vibrácií a sofistikovanú elektroniku. (3)


[[Soubor:princip STM.png]]
STM je složený z hrotu, piezoelektrického ovládání výšky, x-y posunu, hrubého ovládání přiblížení hrotu ke vzorku, systému na odstranění vibrací a počítače. Rozlišení obrázku je podmíněné ostrostí hrotu, který se vyrobí pomocí uhlíkových nanotrubic. Hrot je vyrobený z wolframu, platina-iridia nebo ze zlata. Při nedostatečné ostrosti hrotu může dojít ke zkreslení obrazu. Když se pod hrotem nacházejí 2 atomy, potom oba přispívají k vysílání tunelovacího proudu a dochází ke vzniku obrazových artefaktů.
===1.3.2 Konštrukcia prístroja===
== Mikroskopie atomových sil (AFM) ==




STM je zložený z hrotu, piezoelektrického ovládania výšky, x-y posunu, hrubého ovládania priblíženia hrotu ku vzorke, systému na odstránenie vibrácií a počítača. Rozlíšenie obrázku je podmienené ostrosťou hrotu, ktorý je vyhotovený pomocou uhlíkových nanotrubíc. Hrot je zhotovený z wolframu, platinum-irídia alebo zo zlata. Pri nedostatočnej ostrosti hrotu môže dôjsť ku skresleniu obrazu. Keď sa pod hrotom nachádzajú 2 atómy, potom oba prispievajú k vysielaniu tunelovacieho prúdu a dochádza ku vzniku obrazových artefaktov. (2)
Atomic force microscopy (AFM) je založená na '''mapovaní atomových sil''' na povrchu zkoumaného vzorku. Sonda je '''cantilever''' (pružný nosník), na konci má ostrý hrot, typicky z křemíku. Působením přitažlivých a odpudivých sil dochází k ohýbání nosníku, které je detekované laserem. Zobrazování povrchu je možné ve vakuu, vzduchu anebo tekutině. AFM může pracovat ve dvou módech:
==1.4 Mikroskopia atomárnych síl (AFM)==
* '''Kontaktní mód''': Hrot je v kontaktu s povrchem vzorku a detekovaný je buď posun ve vertikální rovině, anebo skroucení a ohýbání nosníku v závislosti na koeficientu tření povrchu. Používá se při detekci pevných povrchů.
* '''Mód s oscilujícím hrotem''': Nosník vibruje kolmo k povrchu vzorku a hrot se dotýká povrchu jen v dolním bodě amplitudy. Umožňuje používat menší síly, čím se snižuje rozsah poškození a zlepšuje rozlišení, proto se využívá při zkoumání biostruktur a vyvíjení nových léků. Využívá se taky ochlazení vzorku a přístroje na teplotu kapalného dusíku, což způsobuje zpevnění struktury vzorku.
AFM se využívá ve [[farmakologie|farmakologii]], [[biotechnologie|biotechnologii]], [[mikrobiologie|mikrobiologii]], [[genetika|genetice]] a dalších oblastech. Kromě zobrazování se používá na měření inter a intramolekulových sil a viskoelasticity.


[[Soubor:Atomic force microscope block diagram.png|Atomic force microscope block diagram|300px]]


Atomic force microscopy (AFM) je založená na '''mapovaní atomárnych síl''' na povrchu skúmaného vzorku. Sonda je '''cantilever''' (pružný nosník), na konci má ostrý hrot, typicky z kremíka. Pôsobením príťažlivých a odpudivých síl dochádza k ohýbaniu nosníku, čo je detekované laserom. Zobrazovanie povrchu je možné vo vákuu, vzduchu alebo tekutine. AFM môže pracovať v 2 módoch:
<noinclude>
*'''Kontaktný mód''': Hrot je v kontakte s povrchom vzorku a detekovaný je buď posun vo vertikálnej rovine, alebo skrúcanie a ohýbanie nosníka v závislosti na koeficiente trenia povrchu. Používa sa pri detekcii pevných povrchov.
*'''Mód s oscilujúcim hrotom''': Nosník vibruje kolmo k povrchu vzorky a hrot sa dotýka povrchu iba v dolnom bode amplitúdy. Umožňuje aplikovať menšie sily, čím sa znižuje rozsah poškodenia a zlepšuje rozlíšenie, preto sa využíva pri skúmaní bioštruktúr a vývine nových liekov. Využíva sa aj ochladenie vzorky a prístroja na teplotu kvapalného dusíka, čo spôsobuje spevnenie vzorky.
AFM sa využíva vo farmakológii, biotechnológii, mikrobiológii, genetike a ďalších oblastiach. Okrem zobrazovania sa používa na meranie inter a intramolekulových síl a viskoelasticity. (4,5)


[[File:Atomic force microscope block diagram.png|Atomic force microscope block diagram]]
== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* [[wikipedia:Atomic force microscopy|Atomic force microscopy]]
* [[wikipedia:Scanning tunneling microscope|Scanning tunneling microscope]]


{{Citace
=== Použitá literatura ===
* {{Citace
| typ = akademická_práce
| typ = akademická_práce
| příjmení1 = Šrámek
| příjmení1 = Šrámek
| název = Nanotechnologie v medicíne
| název = Nanotechnologie v medicíně
| místo = Brno
| místo = Brno
| ústav = Masarykova univerzita v Brně, Lékářská fakulta – Biofyzikální ústav
| ústav = Masarykova univerzita v Brně, Lékařská fakulta – Biofyzikální ústav
| rok = 2009
| rok = 2009
}}
}}
{{Citace
* {{Citace
| typ = web
| typ = web
| příjmení1 = Gerla
| příjmení1 = Gerla
Řádek 50: Řádek 54:
| citováno = 2013-01-12
| citováno = 2013-01-12
}}
}}
{{Citace
* {{Citace
| typ = web
| url = http://en.wikipedia.org/wiki/Scanning_tunneling_microscope
| název = Scanning tunelling microscope
| citováno = 2013-01-12
}}
{{Citace
| typ = kniha
| typ = kniha
| isbn = 80-7329-134-7
| isbn = 80-7329-134-7
Řádek 69: Řádek 67:
| rok = 2006
| rok = 2006
}}
}}
{{Citace
</noinclude>
| typ = web
 
| url = http://en.wikipedia.org/wiki/Atomic_force_microscopy
[[Kategorie:Nanotechnologie]]
| název = Anatomic force microscpy
[[Kategorie:Biofyzika]]
| citováno = 2013-01-12
}}

Aktuální verze z 6. 1. 2024, 19:18

Mikroskopie skenovací sondou (scanning probe microscopy - SPM) je mezi nanotechnologie zařazována jednak protože se využívá na analýzu nanostruktur a jednak protože konstrukce snímacích částí (sond) má k nanotechnologii poměrně blízko.

Vlastnosti SPM[upravit | editovat zdroj]

  • Možnost studia dynamických procesů, trojrozměrný obraz v reálném čase
  • Možnost využití v různých prostředích – výhoda při zobrazovaní in vivo resp. in vitro
  • Není potřebný žádný externí zdroj částic ani speciální úprava vzorků
  • Citlivost jen na pár povrchových vrstev
  • Velký rozsah zvětšení, při vysokém rozlišení informace jen o obraze těsně pod hrotem
  • Z naměřených hodnot není možné přímo určit pozorovanou strukturu
  • Velké množství artefaktů
  • Náročné znovunalezení sledovaného místa na vzorku
  • Není možné určit typ atomu, jen díky úvahám a různým doplňujícím metodám

Biologické využití SPM[upravit | editovat zdroj]

Největším přínosem je zobrazování v libovolném prostředí, které zabránilo vysychání struktur a umožnilo zobrazování živých organizmů in vivo, resp. in vitro. Problémem je najít vhodný podkladový povrch pro vzorek, zajištění jeho vodivosti a dobrá fixace. Velkým problémem taky nadále zůstává správná interpretace naměřených výsledků.

Scanning tunelling microscope[upravit | editovat zdroj]

Rastrovací tunelový mikroskop (STM z angličtiny) je druh neoptického mikroskopu, který umožňuje zobrazování atomové struktury látek a manipulaci. Za vynalezení tohoto přístroje (1981) získali Gerg Benning a Heinrich Rohrer Nobelovu cenu za fyziku v roce 1986. Mikroskop se kromě vysokého vakua dá využít i ve vzduchu, vodě a dalších roztocích, také se může používat při teplotě od 0 K (nelze dosáhnout absolutní 0) až po několik stovek K.

Princip a postup[upravit | editovat zdroj]

STM je založené na principu kvantového tunelování. Vodivý hrot je hrubým posunem přiblížený k povrchu vzorku. Rozdíl napětí mezi hrotem a vzorkem umožňuje elektronům vytvářet tunel v tomto prostoru. Výsledné tunelování elektronů (vytvářejících proud) je funkce pozice hrotu, použitého napětí a lokální hustoty (elektronových) stavů. Informace se získávají monitorováním proudů, které snímá hrot při skenování povrchu vzorku. Při skenování povrchu, změny výšky povrchu a hustoty stavů způsobují změnu stálého proudu- je možné změřit změnu proudu při zachování stálé výšky anebo změnu výšky při zachování stálého proudu - mód konstantního proudu a konstantní výšky. Využití módu konstantní výšky je méně časově náročné, protože čas potřebný na zaznamenání změny výšky je výrazně delší. Výsledkem je černobílý obraz, barva se přidává později. STM je náročná technika, protože vyžaduje dokonale čistý a stabilní povrch, ostrý hrot, výborný tlumič vibrací a propracovanou (na STM uzpůsobenou) elektroniku.

Princip STM.png

Stavba přístroje[upravit | editovat zdroj]

STM je složený z hrotu, piezoelektrického ovládání výšky, x-y posunu, hrubého ovládání přiblížení hrotu ke vzorku, systému na odstranění vibrací a počítače. Rozlišení obrázku je podmíněné ostrostí hrotu, který se vyrobí pomocí uhlíkových nanotrubic. Hrot je vyrobený z wolframu, platina-iridia nebo ze zlata. Při nedostatečné ostrosti hrotu může dojít ke zkreslení obrazu. Když se pod hrotem nacházejí 2 atomy, potom oba přispívají k vysílání tunelovacího proudu a dochází ke vzniku obrazových artefaktů.

Mikroskopie atomových sil (AFM)[upravit | editovat zdroj]

Atomic force microscopy (AFM) je založená na mapovaní atomových sil na povrchu zkoumaného vzorku. Sonda je cantilever (pružný nosník), na konci má ostrý hrot, typicky z křemíku. Působením přitažlivých a odpudivých sil dochází k ohýbání nosníku, které je detekované laserem. Zobrazování povrchu je možné ve vakuu, vzduchu anebo tekutině. AFM může pracovat ve dvou módech:

  • Kontaktní mód: Hrot je v kontaktu s povrchem vzorku a detekovaný je buď posun ve vertikální rovině, anebo skroucení a ohýbání nosníku v závislosti na koeficientu tření povrchu. Používá se při detekci pevných povrchů.
  • Mód s oscilujícím hrotem: Nosník vibruje kolmo k povrchu vzorku a hrot se dotýká povrchu jen v dolním bodě amplitudy. Umožňuje používat menší síly, čím se snižuje rozsah poškození a zlepšuje rozlišení, proto se využívá při zkoumání biostruktur a vyvíjení nových léků. Využívá se taky ochlazení vzorku a přístroje na teplotu kapalného dusíku, což způsobuje zpevnění struktury vzorku.

AFM se využívá ve farmakologii, biotechnologii, mikrobiologii, genetice a dalších oblastech. Kromě zobrazování se používá na měření inter a intramolekulových sil a viskoelasticity.

Atomic force microscope block diagram


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ŠRÁMEK,. Nanotechnologie v medicíně. Brno : Masarykova univerzita v Brně, Lékařská fakulta – Biofyzikální ústav, 2009, 
  • PRNKA, Tasilo a Karel ŠPERLINK. Bionanotechnologie, nanobiotechnologie, nanomedicína. 1. vydání. Ostrava : Repronis, 2006. ISBN 80-7329-134-7.