Warburgův efekt: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 26: Řádek 26:
| issn = 0036-8075
| issn = 0036-8075
| doi = 10.1126/science.124.3215.267}}</ref>.  
| doi = 10.1126/science.124.3215.267}}</ref>.  
[[Soubor:Warburgův efekt.jpg|náhled|Upraveno dle ''Understanding the Warburg Effect: The Metabolic Requirements of Cell Proliferation <ref>
[[Soubor:Warburgův efekt2.jpg|náhled|Upraveno dle ''Understanding the Warburg Effect: The Metabolic Requirements of Cell Proliferation <ref>
{{Citace
{{Citace
| typ = článek
| typ = článek
Řádek 38: Řádek 38:
| strany = 1029 - 1033
| strany = 1029 - 1033
| issn = 0036-8075
| issn = 0036-8075
| doi = 10.1126/science.1160809}}</ref>. V obrázku byly použity šablony (c) [https://smart.servier.com/ Servier Medical Art].]]
| doi = 10.1126/science.1160809}}</ref>. V obrázku byly použity šablony [https://smart.servier.com/ Servier Medical Art].'']]
 
'''Historie'''


==== '''První polovina 20. století''' ====
V roce 1924 popsal tento nádorový fenotyp v poněkud zjednodušeném pojetí německý vědec [[csw:Otto_Heinrich_Warburg|Otto H. Warburg]]<ref>
V roce 1924 popsal tento nádorový fenotyp v poněkud zjednodušeném pojetí německý vědec [[csw:Otto_Heinrich_Warburg|Otto H. Warburg]]<ref>
{{Citace
{{Citace
Řádek 51: Řádek 50:
| rok = 1924
| rok = 1924
| ročník = 152
| ročník = 152
| svazek =  
| svazek = -
| strany = 309 - 344
| strany = 309 - 344
| issn =  
| issn = -
| doi = }}</ref>. To samé pozoroval Herbert G. Crabtree u kvasinek. Crabtree však ověřil, že pokud jsou kvasinky v růstovém médiu s nedostatkem glukózy, dojde u nich k přepnutí aerobní glykolýzy na oxidativní fosforylaci - jsou přímo nuceny vyrábět ATP mitochondriálně. Po uveřejnění Warburgovy práce přenesl design svých experimentů na nádorové linie, na nichž potvrdil, že i ony jsou schopny přepínat mezi aerobní glykolýzou a oxidativní fosforylací v závislosti na dostupnosti substrátu. Crabtree ve své práci dokonce poukázal na to, že oxidativní fosforylace je pro progresi konkrétních tumorů klíčová<ref>
| doi = - }}</ref>. Něco podobného pozoroval Herbert G. Crabtree u kvasinek. Ten dokonce potvrdil, že u nich při nadbytku glukózy nebo fruktózy dojde k přechodné inhibici respirace. Později se rozhodl ověřit Warburgovo tvrzení nejen na nádorových buňkách, ale i na různých tkáních. Crabtree uzavřel práci tvrzením, že aerobní glykolýza není doménou pouze maligních buněk, ale je vlastní jakékoliv zvýšené patologické proliferaci<ref>
{{Citace
{{Citace
  | typ = článek
  | typ = článek
Řádek 66: Řádek 65:
| strany = 1289-98
| strany = 1289-98
| issn = 0264-6021
| issn = 0264-6021
| doi = 10.1042/bj0221289}}</ref>.
| doi = 10.1042/bj0221289}}</ref>. Další experimenty pak Crabtreeho přivedly k hypotéze, že oxidativní fosforylace je pro progresi konkrétních tumorů klíčová a že není možné zjednodušeně označit metabolismus nádorové tkáně za převážně glykolytický<ref>
Warburgova jedinečnost spočívá v tom, že jako první pochopil význam oxidačních a redukčních metabolických drah v živých organismech a dokázal je zasadit do správného kontextu. Za svoji práci dostal v roce 1931 Nobelovu cenu [https://www.nobelprize.org/prizes/medicine/1931/warburg/biographical/].
{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Crabtree
| jméno1 = HG
| článek = Observations on the carbohydrate metabolism of tumours
| časopis = Biochem J
| rok = 1929
| ročník = 23
| svazek = 3
| strany = 536-545
| issn = 0264-6021
| doi = 10.1042/bj0230536}}</ref>. 
 
<small>Warburgova jedinečnost spočívá v tom, že jako první pochopil význam oxidačních a redukčních metabolických drah v živých organismech a dokázal je zasadit do správného kontextu. Za svoji práci dostal v roce 1931 Nobelovu cenu [https://www.nobelprize.org/prizes/medicine/1931/warburg/biographical/].</small>
 
Hypotézu o nefunkčních, resp. méně funkčních mitochondriích potvrdil až v roce 1951 Feodor Lynen. V padesátých letech už bylo možné míru oxidativní fosforylace a glykolýzy kvantifikovat, což přimělo Otto Warburga, tehdy ředitele ''Max Planck Institutu'', k napsání nové shrnující práce<ref>
{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Warburg
| jméno1 = Otto
| článek = On the Origin of Cancer Cells
| časopis = Science
| rok = 1956
| ročník = 123
| svazek = 3191
| strany = 309-314
| issn = 0036-8075
| doi = 10.1126/science.123.3191.309}}</ref>. V ní publikuje nadčasovou hypotézu: "Samotná ''energie'' bude středobodem našeho uvažování." Warburg už tenkrát viděl slabinu nádorových buněk v tom, že využijí všechno (nejen glykolýzu, ale např. i oxidativní fosforylaci), aby pokryly enormní potřebu ATP. 
 
==== '''Konec 20. a začátek 21. století''' ====


'''Současnost'''
V druhé polovině 20. století se řada vědeckých skupin upnula k možnosti využít Warburgův efekt jako cíl protinádorové terapie. Úkolem bylo selektivně inhibovat glykolýzu, a tak vyvolat buněčnou smrt. Ukázalo se, že takhle jednoduché to není, byť se povedlo v mitochondriích nádorových buněk identifikovat řadu patologických změn<ref>
{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Diaz-Ruiz
| jméno1 = R.
| článek = Tumor cell energy metabolism and its common features with yeast metabolism
| časopis = Biochimica et Biophysica Acta (BBA)
| rok = 2009
| ročník = 1796
| svazek = 2
| strany = 252-265
| issn = 0304-4165
| doi = 10.1016/j.bbcan.2009.07.003}}</ref>. K modernímu vnímání nádorového metabolismu přispěl až v roce 2004 [https://www.researchgate.net/profile/Rodrigue-Rossignol Rodrigue Rossignol], který ukázal, že dostupnost energetických substrátů může měnit nejen oxidační kapacitu nádorových buněk, ale i morfologii jejich mitochondrií<ref>
{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Rossignol
| jméno1 = Rodrigue et al.
| článek = Energy Substrate Modulates Mitochondrial Structure and Oxidative Capacity in Cancer Cells
| časopis = Cancer Research
| rok = 2004
| ročník = 64
| svazek = 3
| strany = 985 - 993
| issn = 00085472
| doi = 10.1158/0008-5472.CAN-03-1101}}</ref>. Další studie prokázaly, že nádorové buňky fungují na principu tzv. [[Reduktivní karboxylace|metabolického remodelingu]]. Řada buněk solidního tumoru proliferuje velice rychle. Současně se ale maligní tkáň nestíhá dostatečně rychle vaskularizovat. V podobných případech pak dochází k přechodnému nedostatku substrátů oxidativní fosforylace nebo glykolýzy. Nezřídka dochází i k snížení koncentrace kyslíku, což celou věc ještě více komplikuje (viz [[Reduktivní karboxylace]])<ref>
{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Smolková
| jméno1 = Katarína et al.
| článek = The Role of Mitochondrial NADPH-Dependent Isocitrate Dehydrogenase in Cancer Cells
| časopis = International Journal of Cell Biology
| rok = 2012
| ročník = 2012
| svazek = xxx
| strany = 0 - 12
| issn = 1687-8884
| doi = 10.1155/2012/273947}}</ref>.<references />


Recentní studie navazují na práce Warburga i Crabtreeho, avšak ukazují, že nádorové buňky fungují na principu tzv. [[Reduktivní karboxylace|metabolického remodelingu]].<references />
[[Kategorie:Biochemie]][[Kategorie:Metabolismus]][[Kategorie:Nádorový metabolismus]][[Kategorie:Onkologie]]

Aktuální verze z 25. 3. 2023, 12:29

Pojmem Warburgův efekt označujeme specifický metabolismus nádorových buněk, které mají oproti zdravým buňkám méně funkční mitochondrie a významně sníženou oxidativní fosforylaci. Syntéza ATP je zde kompenzována glykolyticky za současné tvorby laktátu. Pro Warburgův efekt se ujal i synonymní výraz aerobní glykolýza[1][2].

Upraveno dle Understanding the Warburg Effect: The Metabolic Requirements of Cell Proliferation [3]. V obrázku byly použity šablony Servier Medical Art.

První polovina 20. století[upravit | editovat zdroj]

V roce 1924 popsal tento nádorový fenotyp v poněkud zjednodušeném pojetí německý vědec Otto H. Warburg[4]. Něco podobného pozoroval Herbert G. Crabtree u kvasinek. Ten dokonce potvrdil, že u nich při nadbytku glukózy nebo fruktózy dojde k přechodné inhibici respirace. Později se rozhodl ověřit Warburgovo tvrzení nejen na nádorových buňkách, ale i na různých tkáních. Crabtree uzavřel práci tvrzením, že aerobní glykolýza není doménou pouze maligních buněk, ale je vlastní jakékoliv zvýšené patologické proliferaci[5]. Další experimenty pak Crabtreeho přivedly k hypotéze, že oxidativní fosforylace je pro progresi konkrétních tumorů klíčová a že není možné zjednodušeně označit metabolismus nádorové tkáně za převážně glykolytický[6].

Warburgova jedinečnost spočívá v tom, že jako první pochopil význam oxidačních a redukčních metabolických drah v živých organismech a dokázal je zasadit do správného kontextu. Za svoji práci dostal v roce 1931 Nobelovu cenu [1].

Hypotézu o nefunkčních, resp. méně funkčních mitochondriích potvrdil až v roce 1951 Feodor Lynen. V padesátých letech už bylo možné míru oxidativní fosforylace a glykolýzy kvantifikovat, což přimělo Otto Warburga, tehdy ředitele Max Planck Institutu, k napsání nové shrnující práce[7]. V ní publikuje nadčasovou hypotézu: "Samotná energie bude středobodem našeho uvažování." Warburg už tenkrát viděl slabinu nádorových buněk v tom, že využijí všechno (nejen glykolýzu, ale např. i oxidativní fosforylaci), aby pokryly enormní potřebu ATP.

Konec 20. a začátek 21. století[upravit | editovat zdroj]

V druhé polovině 20. století se řada vědeckých skupin upnula k možnosti využít Warburgův efekt jako cíl protinádorové terapie. Úkolem bylo selektivně inhibovat glykolýzu, a tak vyvolat buněčnou smrt. Ukázalo se, že takhle jednoduché to není, byť se povedlo v mitochondriích nádorových buněk identifikovat řadu patologických změn[8]. K modernímu vnímání nádorového metabolismu přispěl až v roce 2004 Rodrigue Rossignol, který ukázal, že dostupnost energetických substrátů může měnit nejen oxidační kapacitu nádorových buněk, ale i morfologii jejich mitochondrií[9]. Další studie prokázaly, že nádorové buňky fungují na principu tzv. metabolického remodelingu. Řada buněk solidního tumoru proliferuje velice rychle. Současně se ale maligní tkáň nestíhá dostatečně rychle vaskularizovat. V podobných případech pak dochází k přechodnému nedostatku substrátů oxidativní fosforylace nebo glykolýzy. Nezřídka dochází i k snížení koncentrace kyslíku, což celou věc ještě více komplikuje (viz Reduktivní karboxylace)[10].

  1. SINGH, Keshav a Leslie COSTELLO. Mitochondria and Cancer. - vydání. Springer Science & Business Media, 2009. 289 s. ISBN 9780387848358.
  2. WEINHOUSE, Sidney. On Respiratory Impairment in Cancer Cells. Science. 1956, roč. 3215, vol. 124, s. 267-269, ISSN 0036-8075. DOI: 10.1126/science.124.3215.267.
  3. WANDER HEIDEN, MG et al.. Understanding the Warburg Effect: The Metabolic Requirements of Cell Proliferation. Science. 2009, roč. 324, vol. 5930, s. 1029 - 1033, ISSN 0036-8075. DOI: 10.1126/science.1160809.
  4. WARBURG, Otto et al.. Metabolism of carcinoma cells. Biochem Z. 1924, roč. 152, vol. -, s. 309 - 344, DOI: -.
  5. CRABTREE, HG. The carbohydrate metabolism of certain pathological overgrowths. Biochem J. 1928, roč. 22, vol. 5, s. 1289-98, ISSN 0264-6021. DOI: 10.1042/bj0221289.
  6. CRABTREE, HG. Observations on the carbohydrate metabolism of tumours. Biochem J. 1929, roč. 23, vol. 3, s. 536-545, ISSN 0264-6021. DOI: 10.1042/bj0230536.
  7. WARBURG, Otto. On the Origin of Cancer Cells. Science. 1956, roč. 123, vol. 3191, s. 309-314, ISSN 0036-8075. DOI: 10.1126/science.123.3191.309.
  8. DIAZ-RUIZ, R.. Tumor cell energy metabolism and its common features with yeast metabolism. Biochimica et Biophysica Acta (BBA). 2009, roč. 1796, vol. 2, s. 252-265, ISSN 0304-4165. DOI: 10.1016/j.bbcan.2009.07.003.
  9. ROSSIGNOL, Rodrigue et al.. Energy Substrate Modulates Mitochondrial Structure and Oxidative Capacity in Cancer Cells. Cancer Research. 2004, roč. 64, vol. 3, s. 985 - 993, ISSN 00085472. DOI: 10.1158/0008-5472.CAN-03-1101.
  10. SMOLKOVÁ, Katarína et al.. The Role of Mitochondrial NADPH-Dependent Isocitrate Dehydrogenase in Cancer Cells. International Journal of Cell Biology. 2012, roč. 2012, vol. xxx, s. 0 - 12, ISSN 1687-8884. DOI: 10.1155/2012/273947.