Spermie: Porovnání verzí
Z WikiSkript
(+obrázek) |
m (vložení nákresu) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 10 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Spermie''' jsou samčí '''gamety'''. Jsou schopny konat aktivní pohyb a slouží k oplodnění samičí gamety | __NOTOC__ | ||
'''Spermie''' jsou samčí '''gamety'''. Jsou schopny konat aktivní pohyb a slouží k oplodnění samičí [[gameta|gamety]] – oocytu. Pro jejich pohyb pomocí bičíku jsou někdy nazývané spermatozoa. | |||
[[Soubor:Complete diagram of a human spermatozoa cs.svg|Schéma spermie|thumb|300px]] | [[Soubor:Complete diagram of a human spermatozoa cs.svg|Schéma spermie|thumb|300px]] | ||
| Řádek 5: | Řádek 6: | ||
== Stavba == | == Stavba == | ||
* '''Hlavička''' | * '''Hlavička''' – na hmotu největší část spermie, obsahuje jádro s [[haploidní]] genetickou výbavou (n) a cytoplazmu. V přední části hlavičky je váček zvaný '''akrozom''', který vznikl během spermatogeneze splynutím váčků [[Golgiho aparát]]u. Plní funkci [[lysozom]]u a slouží k rozrušení struktur obalujících oocyt (corona radiata a zona pellucida). Obsahuje několik hydrolytických enzymů jako je ''hyaluronidáza'' (štěpí glykosaminoglykany), ''akrozin'' (proteáza), ''neuraminidáza'' či ''kyselá fosfatáza''. | ||
* '''Krček''' – struktura spojující hlavičku a bičík. | |||
* '''Krček''' | * '''Bičík''' – část spermie umožňující její pohyb. Obsahuje svazek mikrotubulů zakotvený v bazálním tělísku. Sestává ze tří segmentů: | ||
# ''Spojovací (střední) segment'' - obsahuje řadu mitochondrií poskytujících energii pro pohyb. | |||
* '''Bičík''' | # ''Hlavní segment''. | ||
# ''Spojovací (střední) segment'' - obsahuje řadu mitochondrií poskytujících energii pro pohyb | # ''Koncová část''. | ||
# ''Hlavní segment'' | [[Soubor:Spermie – nákres.jpg|náhled|306x306pixelů|Spermie]] | ||
# ''Koncová část'' | Velikost spermie je okolo 65 μm, z čehož pouze 5 μm připadá na hlavičku, zbytek tvoří bičík. | ||
Velikost spermie je okolo 65 | |||
== Vývoj == | == Vývoj == | ||
* Spermie se vyvíjí ze '''spermatogonií''' procesem '''[[spermatogeneze]]''' sestávajícím z meiotického dělení spermatogonie a následné diferenciace spermatidy (již haploidní buňky) až ve výslednou spermii. Tato diferenciace zahrnuje tvorbu akrozomu, kondenzaci a protažení jádra, vývoj bičíku a ztrátu většiny cytoplazmy. Celá spermatogeneze se odehrává v semenotvorných kanálcích testes. V dalších částech pohlavního ústrojí muže dochází ještě k několika maturačním procesům, jejichž narušení může ovlivnit plodnost.[[Soubor:Spermatogeneze – nákres.jpg|náhled|342x342pixelů|Spermatogeneze]] | |||
* Spermie se vyvíjí ze '''spermatogonií''' procesem '''[[spermatogeneze]]''' sestávajícím z meiotického dělení spermatogonie a následné diferenciace spermatidy (již haploidní buňky) až ve výslednou spermii. Tato diferenciace zahrnuje tvorbu akrozomu, kondenzaci a protažení jádra, vývoj bičíku a ztrátu většiny cytoplazmy. Celá spermatogeneze se odehrává v semenotvorných kanálcích testes. V dalších částech pohlavního ústrojí muže dochází ještě k několika maturačním procesům, jejichž narušení může ovlivnit plodnost. | |||
* Ke schopnosti oplodnit vajíčko je nutná ještě tzv. '''kapacitace'''. K té dochází až v ženském pohlavním traktu. Do procesu kapacitace patří např. splynutí cytoplazmatické membrány v oblasti akrozomu s membránou akrozomu, což umožní po kontaktu spermie s oocytem snazší vylití akrozomálních enzymů. Mechanismy kapacitace zatím nejsou zcela známy. | * Ke schopnosti oplodnit vajíčko je nutná ještě tzv. '''kapacitace'''. K té dochází až v ženském pohlavním traktu. Do procesu kapacitace patří např. splynutí cytoplazmatické membrány v oblasti akrozomu s membránou akrozomu, což umožní po kontaktu spermie s oocytem snazší vylití akrozomálních enzymů. Mechanismy kapacitace zatím nejsou zcela známy. | ||
Vývoj trvá 64 dní. | Vývoj trvá '''64''' dní. | ||
== Kvalita spermií == | == Kvalita spermií == | ||
Neplodnost může mít řadu příčin. | |||
Neplodnost může mít řadu příčin | |||
* Problémem moderní doby je snižující se množství spermií v ejakulátu. Zatímco v roce 1938 byl standardní počet spermií na 1ml ejakulátu 120 milionů, dnes je to pouhých 25 milionů. Na vině je přehřívání varlat například častým saunováním či pokládáním notebooku na klín, sedavý způsob života, nekvalitní strava či nepravidelný sex. | * Problémem moderní doby je snižující se množství spermií v ejakulátu. Zatímco v roce 1938 byl standardní počet spermií na 1ml ejakulátu 120 milionů, dnes je to pouhých 25 milionů. Na vině je přehřívání varlat například častým saunováním či pokládáním notebooku na klín, sedavý způsob života, nekvalitní strava či nepravidelný sex. | ||
== | === Syndrom nepohyblivých spermií === | ||
je způsoben například špatnou funkcí dyneinu, který je zásadní pro pohyb bičíku. Mohou být poškozeny ale i jiné proteiny důležité pro pohyb. Protože se tato porucha týká všech bičíků a řasinek, je obvykle spojena s chronickými záněty respiračního traktu, jehož výstelka je tvořena řasinkovým epitelem. | |||
{{Citace | == Odkazy == | ||
=== Související články === | |||
* [[Gametogeneze]] | |||
* [[Meióza]] | |||
=== Použitá literatura === | |||
* {{Citace | |||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| isbn = 80-85787-37-7 | | isbn = 80-85787-37-7 | ||
| Řádek 46: | Řádek 48: | ||
| rozsah = 502 | | rozsah = 502 | ||
}} | }} | ||
{{Citace | * {{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| isbn = 978-80-7345-166-0 | | isbn = 978-80-7345-166-0 | ||
| Řádek 61: | Řádek 63: | ||
| rozsah = 1144 | | rozsah = 1144 | ||
}} | }} | ||
{{Citace | * {{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| isbn = 80-85866-94-3 | | isbn = 80-85866-94-3 | ||
| Řádek 67: | Řádek 69: | ||
| jméno1 = Keith L | | jméno1 = Keith L | ||
| příjmení2 = PERSAUD | | příjmení2 = PERSAUD | ||
| jméno2 = T. V. N | | jméno2 = T. V. N | ||
| titul = Zrození člověka | | titul = Zrození člověka | ||
| vydání = 1 | | vydání = 1 | ||
| Řádek 79: | Řádek 81: | ||
[[Kategorie:Embryologie]] | [[Kategorie:Embryologie]] | ||
[[Kategorie:Anatomie]] | [[Kategorie:Anatomie]] | ||
[[Kategorie:Genetika]] | |||
Aktuální verze z 28. 9. 2022, 08:58
Spermie jsou samčí gamety. Jsou schopny konat aktivní pohyb a slouží k oplodnění samičí gamety – oocytu. Pro jejich pohyb pomocí bičíku jsou někdy nazývané spermatozoa.
Stavba[upravit | editovat zdroj]
- Hlavička – na hmotu největší část spermie, obsahuje jádro s haploidní genetickou výbavou (n) a cytoplazmu. V přední části hlavičky je váček zvaný akrozom, který vznikl během spermatogeneze splynutím váčků Golgiho aparátu. Plní funkci lysozomu a slouží k rozrušení struktur obalujících oocyt (corona radiata a zona pellucida). Obsahuje několik hydrolytických enzymů jako je hyaluronidáza (štěpí glykosaminoglykany), akrozin (proteáza), neuraminidáza či kyselá fosfatáza.
- Krček – struktura spojující hlavičku a bičík.
- Bičík – část spermie umožňující její pohyb. Obsahuje svazek mikrotubulů zakotvený v bazálním tělísku. Sestává ze tří segmentů:
- Spojovací (střední) segment - obsahuje řadu mitochondrií poskytujících energii pro pohyb.
- Hlavní segment.
- Koncová část.
Velikost spermie je okolo 65 μm, z čehož pouze 5 μm připadá na hlavičku, zbytek tvoří bičík.
Vývoj[upravit | editovat zdroj]
- Spermie se vyvíjí ze spermatogonií procesem spermatogeneze sestávajícím z meiotického dělení spermatogonie a následné diferenciace spermatidy (již haploidní buňky) až ve výslednou spermii. Tato diferenciace zahrnuje tvorbu akrozomu, kondenzaci a protažení jádra, vývoj bičíku a ztrátu většiny cytoplazmy. Celá spermatogeneze se odehrává v semenotvorných kanálcích testes. V dalších částech pohlavního ústrojí muže dochází ještě k několika maturačním procesům, jejichž narušení může ovlivnit plodnost.
- Ke schopnosti oplodnit vajíčko je nutná ještě tzv. kapacitace. K té dochází až v ženském pohlavním traktu. Do procesu kapacitace patří např. splynutí cytoplazmatické membrány v oblasti akrozomu s membránou akrozomu, což umožní po kontaktu spermie s oocytem snazší vylití akrozomálních enzymů. Mechanismy kapacitace zatím nejsou zcela známy.
Vývoj trvá 64 dní.
Kvalita spermií[upravit | editovat zdroj]
Neplodnost může mít řadu příčin.
- Problémem moderní doby je snižující se množství spermií v ejakulátu. Zatímco v roce 1938 byl standardní počet spermií na 1ml ejakulátu 120 milionů, dnes je to pouhých 25 milionů. Na vině je přehřívání varlat například častým saunováním či pokládáním notebooku na klín, sedavý způsob života, nekvalitní strava či nepravidelný sex.
Syndrom nepohyblivých spermií[upravit | editovat zdroj]
je způsoben například špatnou funkcí dyneinu, který je zásadní pro pohyb bičíku. Mohou být poškozeny ale i jiné proteiny důležité pro pohyb. Protože se tato porucha týká všech bičíků a řasinek, je obvykle spojena s chronickými záněty respiračního traktu, jehož výstelka je tvořena řasinkovým epitelem.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- JUNQUIERA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O KELLEY. Základy histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H 1997, 0000. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.
- VOKURKA, Martin a Jan HUGO, et al. Velký lékařský slovník. 8. vydání. Praha : Maxdorf, 2009. 1144 s. ISBN 978-80-7345-166-0.
- MOORE, Keith L a T. V. N PERSAUD. Zrození člověka. 1. vydání. Praha : ISV, 2002. 564 s. ISBN 80-85866-94-3.
