|
|
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| Vůbec první, kdo poukázal na metabolické rozdíly mezi zdravými a nádorovými buňkami, byl roku 1924 německý vědec [[Warburgův optický test|Otto H. Warburg]]. Tvrdil, že nádorové buňky mají natolik nefunkční mitochondrie, že u nich probíhá zvýšená [[glykolýza]] a tvorba laktátu dokonce i za aerobních podmínek (zvýšená konzumace glukózy a následná tvorba [[Adenosintrifosfát|ATP]] měla kompenzovat nedostatečnou [[Oxidativní fosforylace|oxidativní fosforylaci]])<ref><blockquote>Book: Mitochondria and Cancer; Editors: Keshav Singh, Leslie Costello, Publisher: Springer, New York, NY, DOI: https://doi.org/10.1007/978-0-387-84835-8; Hardcover ISBN: 978-0-387-84834-1</blockquote></ref>. Pojmy „Warburgův efekt“ či „aerobní glykolýza“ vstoupily téměř okamžitě v platnost, což bylo roku 1931 korunováno Nobelovou cenou pro Otto Warburga<ref>https://www.nobelprize.org/prizes/medicine/1931/warburg/biographical/</ref>. Aerobní glykolýza byla sice opakovaně potvrzena u transformovaných linií jako fenotypový projev, ale už několik let po uveřejnění původní práce byl Warburgův objev aktualizován. Ukázalo se, že i nádorové buňky mohou v případě nedostatku glukózy zapojit do své bioenergetiky [[Oxidativní fosforylace|oxidativní fosforylaci]] a dokonce, že je pro progresi tumoru nedílnou součástí<ref>Vatrinet R, et al. (2015) MITOCHONDRIA:Targeting respiratory Complex I to prevent the Warburg effect. ''Int J Biochem Cell Biol''.
| | Popisuje specifický metabolismus nádorových buněk. Ty mají oproti zdravým buňkám méně funkční mitochondrie a významně sníženou oxidativní fosforylaci. Syntéza ATP je zde kompenzována glykolyticky za současné tvorby laktátu. Pro Warburgův efekt se ujal i synonymní výraz aerobní glykolýza<ref>{{Citace monografie |
| | | titul = Mitochondria and Cancer |
| | | vydavatel = Springer, New York, NY |
| | | rok = 2009 |
| | | isbn = 978-0-387-84835-8 |
| | }}</ref><ref>{{Citace|příjmení1=Warburg|jméno1=Otto|titul=On respiratory impairment in cancer cells|vydání=1956|vydavatel=Science|rozsah=124(3215):269–70|url=https://www.science.org/doi/10.1126/science.124.3215.267}}</ref>. |
|
| |
|
| https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1357272515000278</ref>. Při prokazování této hypotézy se vycházelo z experimentů Herberta G. Crabtree, který pozoroval tento jev původně na kvasinkách<ref>Crabtree HG (1928) The carbohydrate metabolism of certain pathological overgrowths. ''Biochem J'' 22(5):1289–98
| | '''Historie:''' |
|
| |
|
| https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1252256/</ref>. V 50. letech 20. století pak došlo k revizi Warburgova článku<ref>WARBURG O (1956) On respiratory impairment in cancer cells. ''Science'' 124(3215):269–70
| | Tuto skutečnost poprvé popsal v poněkud černo-bílém pojetí německý vědec <u>Otto H. Warburg</u> (1924). |
|
| |
|
| https://www.science.org/doi/10.1126/science.124.3215.267</ref>, což odstartovalo boom zabývající se metabolismem nádorových buněk<ref>BLOCH-FRANKENTHAL L, RAM D (1959) The relationship between the Crabtree effect and the oxidative metabolism of glucose and carbohydrate intermediates in ascites tumor cells. ''Cancer Res'' 19:835–42.
| | Brzy po uveřejnění původní Warburgovy práce byl objev aerobní glykolýzy relativizován. |
|
| |
|
| https://cancerres.aacrjournals.org/content/19/8/835.long</ref><ref>IBSEN KH, COE EL, McKEE RW (1959) Energy compensation in the Crabtree effect with Ehrlich ascites carcinoma cells. ''Nature'' 183(4673):1471
| | <u>Herbert G. Crabtree</u> prokázal (1928), že mnoho nádorových linií může při nedostatku glukózy zapojit oxidativní fosforylaci. Ta je pro progresi konkrétních tumorů klíčová. |
|
| |
|
| https://www.nature.com/articles/1831471a0</ref>. | | Warburg za práci na nádorovém metabolismu dostal Nobelovu cenu (1931)[https://www.nobelprize.org/prizes/medicine/1931/warburg/biographical/]. |
|
| |
|
| V současné době se výzkumem rakoviny zabývá velké množství vědeckých skupin, které jsou za jedno v tom, že metabolismus nádorových buněk funguje na principu tzv. [[Reduktivní karboxylace|metabolického remodelingu]]<ref>Inês A. Barbosa, Nuno G. Machado, Andrew J. Skildum, Patricia M. Scott, Paulo J. Oliveira,
| | '''Současnost:''' |
|
| |
|
| Mitochondrial remodeling in cancer metabolism and survival: Potential for new therapies,
| | Recentní studie navazují na práce Warburga i Crabtreeho, avšak ukazují, že nádorové buňky fungují na principu tzv. [[Reduktivní karboxylace|metabolického remodelingu]].<references /> |
| | |
| Biochimica et Biophysica Acta (BBA) - Reviews on Cancer,
| |
| | |
| Volume 1826, Issue 1,
| |
| | |
| 2012,
| |
| | |
| Pages 238-254,
| |
| | |
| ISSN 0304-419X
| |
| | |
| https://doi.org/10.1016/j.bbcan.2012.04.005</ref>.
| |
Verze z 20. 7. 2022, 14:21
Popisuje specifický metabolismus nádorových buněk. Ty mají oproti zdravým buňkám méně funkční mitochondrie a významně sníženou oxidativní fosforylaci. Syntéza ATP je zde kompenzována glykolyticky za současné tvorby laktátu. Pro Warburgův efekt se ujal i synonymní výraz aerobní glykolýza[1][2].
Historie:
Tuto skutečnost poprvé popsal v poněkud černo-bílém pojetí německý vědec Otto H. Warburg (1924).
Brzy po uveřejnění původní Warburgovy práce byl objev aerobní glykolýzy relativizován.
Herbert G. Crabtree prokázal (1928), že mnoho nádorových linií může při nedostatku glukózy zapojit oxidativní fosforylaci. Ta je pro progresi konkrétních tumorů klíčová.
Warburg za práci na nádorovém metabolismu dostal Nobelovu cenu (1931)[1].
Současnost:
Recentní studie navazují na práce Warburga i Crabtreeho, avšak ukazují, že nádorové buňky fungují na principu tzv. metabolického remodelingu.
- ↑ {{{korporace}}}. . Mitochondria and Cancer : {{{podnázev}}} [online] . {{{vydání}}} vydání. {{{místo}}} : Springer, New York, NY, 2009. {{{rozsah}}} s. {{{edice}}}; sv. {{{svazek}}}. Kapitola {{{kapitola}}}
- {{{název_kapitoly}}}. s. {{{strany}}}. Dostupné také z <{{{url}}}>. {{{poznámky}}}. ISBN 978-0-387-84835-8.
- ↑
