Warburgův efekt: Porovnání verzí
(nové) značka: editace z Vizuálního editoru |
(citace) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Vůbec první, kdo poukázal na metabolické rozdíly mezi zdravými a nádorovými buňkami, byl roku 1924 německý vědec [[Warburgův optický test|Otto H. Warburg]]. Tvrdil, že nádorové buňky mají natolik nefunkční mitochondrie, že u nich probíhá zvýšená [[glykolýza]] a tvorba laktátu dokonce i za aerobních podmínek (zvýšená konzumace glukózy a následná tvorba [[Adenosintrifosfát|ATP]] měla kompenzovat nedostatečnou [[Oxidativní fosforylace|oxidativní fosforylaci]])<ref> | Vůbec první, kdo poukázal na metabolické rozdíly mezi zdravými a nádorovými buňkami, byl roku 1924 německý vědec [[Warburgův optický test|Otto H. Warburg]]. Tvrdil, že nádorové buňky mají natolik nefunkční mitochondrie, že u nich probíhá zvýšená [[glykolýza]] a tvorba laktátu dokonce i za aerobních podmínek (zvýšená konzumace glukózy a následná tvorba [[Adenosintrifosfát|ATP]] měla kompenzovat nedostatečnou [[Oxidativní fosforylace|oxidativní fosforylaci]])<ref><blockquote>Book: Mitochondria and Cancer; Editors: Keshav Singh, Leslie Costello, Publisher: Springer, New York, NY, DOI: https://doi.org/10.1007/978-0-387-84835-8; Hardcover ISBN: 978-0-387-84834-1</blockquote></ref>. Pojmy „Warburgův efekt“ či „aerobní glykolýza“ vstoupily téměř okamžitě v platnost, což bylo roku 1931 korunováno Nobelovou cenou pro Otto Warburga<ref>https://www.nobelprize.org/prizes/medicine/1931/warburg/biographical/</ref>. Aerobní glykolýza byla sice opakovaně potvrzena u transformovaných linií jako fenotypový projev, ale už několik let po uveřejnění původní práce byl Warburgův jeho objev aktualizován. Ukázalo se, že i nádorové buňky mohou v případě nedostatku glukózy zapojit do své bioenergetiky [[Oxidativní fosforylace|oxidativní fosforylaci]] a dokonce, že je pro progresi tumoru nedílnou součástí<ref>Vatrinet R, et al. (2015) MITOCHONDRIA:Targeting respiratory Complex I to prevent the Warburg effect. ''Int J Biochem Cell Biol''. | ||
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1357272515000278</ref>. V této teorii se vycházelo z experimentů Herberta G. Crabtree, který pozoroval tento jev původně na kvasinkách<ref>Crabtree HG (1928) The carbohydrate metabolism of certain pathological overgrowths. ''Biochem J'' 22(5):1289–98 | https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1357272515000278</ref>. V této teorii se vycházelo z experimentů Herberta G. Crabtree, který pozoroval tento jev původně na kvasinkách<ref>Crabtree HG (1928) The carbohydrate metabolism of certain pathological overgrowths. ''Biochem J'' 22(5):1289–98 | ||
Verze z 19. 1. 2022, 11:25
Vůbec první, kdo poukázal na metabolické rozdíly mezi zdravými a nádorovými buňkami, byl roku 1924 německý vědec Otto H. Warburg. Tvrdil, že nádorové buňky mají natolik nefunkční mitochondrie, že u nich probíhá zvýšená glykolýza a tvorba laktátu dokonce i za aerobních podmínek (zvýšená konzumace glukózy a následná tvorba ATP měla kompenzovat nedostatečnou oxidativní fosforylaci)[1]. Pojmy „Warburgův efekt“ či „aerobní glykolýza“ vstoupily téměř okamžitě v platnost, což bylo roku 1931 korunováno Nobelovou cenou pro Otto Warburga[2]. Aerobní glykolýza byla sice opakovaně potvrzena u transformovaných linií jako fenotypový projev, ale už několik let po uveřejnění původní práce byl Warburgův jeho objev aktualizován. Ukázalo se, že i nádorové buňky mohou v případě nedostatku glukózy zapojit do své bioenergetiky oxidativní fosforylaci a dokonce, že je pro progresi tumoru nedílnou součástí[3]. V této teorii se vycházelo z experimentů Herberta G. Crabtree, který pozoroval tento jev původně na kvasinkách[4]. V 50. letech 20. století pak došlo k revizi Warburgova článku[5], což odstartovalo boom zabývající se metabolismem nádorových buněk[6][7].
V současné době se výzkumem rakoviny zabývá velké množství vědeckých skupin, které jsou za jedno v tom, že metabolismus nádorových buněk funguje na principu tzv. metabolického remodelingu[8].
- ↑
Book: Mitochondria and Cancer; Editors: Keshav Singh, Leslie Costello, Publisher: Springer, New York, NY, DOI: https://doi.org/10.1007/978-0-387-84835-8; Hardcover ISBN: 978-0-387-84834-1
- ↑ https://www.nobelprize.org/prizes/medicine/1931/warburg/biographical/
- ↑ Vatrinet R, et al. (2015) MITOCHONDRIA:Targeting respiratory Complex I to prevent the Warburg effect. Int J Biochem Cell Biol. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1357272515000278
- ↑ Crabtree HG (1928) The carbohydrate metabolism of certain pathological overgrowths. Biochem J 22(5):1289–98 https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1252256/
- ↑ WARBURG O (1956) On respiratory impairment in cancer cells. Science 124(3215):269–70 https://www.science.org/doi/10.1126/science.124.3215.267
- ↑ BLOCH-FRANKENTHAL L, RAM D (1959) The relationship between the Crabtree effect and the oxidative metabolism of glucose and carbohydrate intermediates in ascites tumor cells. Cancer Res 19:835–42. https://cancerres.aacrjournals.org/content/19/8/835.long
- ↑ IBSEN KH, COE EL, McKEE RW (1959) Energy compensation in the Crabtree effect with Ehrlich ascites carcinoma cells. Nature 183(4673):1471 https://www.nature.com/articles/1831471a0
- ↑ Inês A. Barbosa, Nuno G. Machado, Andrew J. Skildum, Patricia M. Scott, Paulo J. Oliveira, Mitochondrial remodeling in cancer metabolism and survival: Potential for new therapies, Biochimica et Biophysica Acta (BBA) - Reviews on Cancer, Volume 1826, Issue 1, 2012, Pages 238-254, ISSN 0304-419X https://doi.org/10.1016/j.bbcan.2012.04.005
