|
značky: nové přesměrování rychlé vrácení zpět |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| __notoc__
| | #PŘESMĚRUJ [[Antibiotika#Rezistence]] |
| [[File:Antibiotic selection.JPG|right|200px|thumb|Selekce rezistentních kmenů po podávání ATB]]
| |
| Rezistence je odolnost mikroorganismů vůči působení antibiotika.
| |
| | |
| ==Rezistence primární==
| |
| Odpovídá '''geneticky podmíněné''' necitlivosti bakterií na dané [[antibiotika|antibiotikum]] bez ohledu na předchozí kontakt ([[aminoglykosidy]] v monoterapii nepůsobí na anaerobní infekce).
| |
| | |
| ==Rezistence sekundární==
| |
| Vzniká v průběhu terapie nebo '''následkem předchozího podávání antibiotika'''. V přítomnosti antibiotika se selektují rezistentní kmeny, které se nacházejí v každé velké bakteriální populaci. Rychlost rozvoje sekundární rezistence závisí '''na frekvenci''' [[Mutace|mutací]] a '''na počtu''' bakterií s určitým stupněm rezistence.
| |
| | |
| Mezi sekundární rezistence řadíme i takové, které jsou zprostředkovány '''plazmidy'''. Častěji se s nimi setkáváme '''u G− bakterií'''. Genetický materiál může být '''přenesen''' a to buďto z jednoho mikroorganizmu na druhý [[konjugace|konjugací]], prostřednictvím bakteriofága [[transdukce|transdukcí]] anebo [[transformace|transformací]], kde dochází k přenosu genetické informace pomocí transpozomů mezi plazmidy navzájem nebo mezi plazmidem a chromozomem.
| |
| | |
| Rezistence pak můžeme dělit do dvou základních typů. '''Penicilinový typ''' ''(multiple step mutation)'' vzniká po dlouhodobém podávání některých antibiotik – např. [[peniciliny|penicilinu]], [[chloramfenikol]]u, [[bacitracin]]u. '''Streptomycinový typ''' ''(one step mutation)'' s rychlým vznikem vysoce rezistentních kmenů je znám u streptomycinu, [[makrolidy|erytromycinu]], [[linkosamidy|linkomycinu]], [[rifampicin]]u.
| |
| | |
| ==Obecné mechanizmy rezistence==
| |
| * '''Omezená penetrace''' antibiotika do bakteriální buňky.
| |
| * '''Změna cílové struktury''' – receptoru (např. chromozomálně zprostředkovaná rezistence ''[[Haemophilus influenzae]]'', která podmiňuje změnu PBP proteinu).
| |
| * '''Metabolické změny''' v bakteriální buňce, které zabrání účinku antibiotika na cílových strukturách.
| |
| * '''Enzymatická inhibice nebo inaktivace''' antibiotika např. [[beta-laktamázy]].
| |
| * '''Efluxní pumpy''' – substrátově specifické transportní mechanizmy, vznikají zvýšenou expresí proteinů zevní membrány. Aktivně eliminují xenobiotika z bakteriální buňky. Některé odpovídají za zkříženou rezistenci (betalaktamy a fluorochinolony).
| |
| [[File:Antibiotic resistance mechanisms.jpg|right|550px|thumb|Mechanismy rezistence na antibiotika]]
| |
| [[File:MecA Resistance.svg|right|550px|thumb|Mechanismus rezistence na betalaktamy]]
| |
| | |
| {| class="wikitable"
| |
| |+'''Tab. č. 3 Přehled mechanizmů rezistence na nejčastěji používaná antibiotika'''
| |
| |-
| |
| ! scope="col" |Antibiotikum
| |
| | |
| ! scope="col" |Mechanizmy rezistence
| |
| | |
| |-
| |
| |'''[[Betalaktamová antibiotika|Beta-laktamová]]'''
| |
| | |
| |
| |
| produkce beta-laktamáz
| |
| | |
| snížení permeability buněčné stěny
| |
| | |
| změna penicilin-vazebných proteinů
| |
| |-
| |
| |'''[[Aminoglykosidy]] a [[makrolidy]]'''
| |
| | |
| |
| |
| snížená vazebnost na ribozómy
| |
| | |
| snížení permeability buněčné stěny
| |
| | |
| produkce inaktivujících enzymů
| |
| |-
| |
| |'''[[Chloramfenikol]]'''
| |
| | |
| |
| |
| snížení vazebnosti na cílové ribozómy
| |
| | |
| snížení permeability buněčné stěny
| |
| | |
| zvýšení aktivity chloramfenikol-acetyltransferázy
| |
| |-
| |
| |'''[[Tetracykliny]]'''
| |
| | |
| |
| |
| snížený transport k ribozómům
| |
| | |
| aktivní buněčný eflux (vylučování antibiotika z buňky)
| |
| |-
| |
| |'''[[Chinolony]]'''
| |
| | |
| |
| |
| rezistence DNA-gyrázy
| |
| | |
| snížení permeability buněčné stěny
| |
| | |
| aktivní buněčný eflux
| |
| |-
| |
| |'''[[Sulfonamidy]]''', '''[[Trimetoprim]]'''
| |
| | |
| |
| |
| rezistence syntetázy [[Kyselina listová|kyseliny listové]]
| |
| | |
| rezistence reduktázy kyseliny dihydrolistové
| |
| | |
| snížení permeability buněčné stěny
| |
| |}
| |
| | |
| ==Zkřížená rezistence==
| |
| Současná necitlivost mikroorganizmů na antibiotika, která mají podobnou chemickou strukturu a stejný mechanizmus účinku.
| |
| | |
| '''Oboustranně zkřížený typ rezistence''' znamená, že rezistence na jedno antibiotikum znamená rezistenci i na antibiotikum druhé (penicilin G a V nebo tetracykliny navzájem). '''Jednostranně zkřížený typ rezistence''' znamená, že citlivost vůči jednomu typu může být zachována (stafylokoky rezistentní na penicilin G nemusí být rezistentní na methycilin, ale [[MRSA]] jsou zcela určitě rezistentní na penicilin G).
| |
| | |
| ==Odkazy==
| |
| ===Související články===
| |
| *[[Antibiotika]]
| |
| *[[Rezistence klinicky významných bakterií k ATB volby]]
| |
| *[[Antibiotika (neonatologie)|Antibiotika v neonatologii]]
| |
| *[[Rezistence bakterií způsobená produkcí inaktivujících enzymů: beta laktamová antibiotika, hyperprodukce beta laktamáz, chromozomální, plazmidové beta laktamázy]]
| |
| *[[Rezistence k makrolidům a k linkosamidům (hlavní příčiny rezistence, eflux)]]
| |
| *[[Inhibitory betalaktamáz]]
| |
| | |
| ===Zdroj===
| |
| * {{Citace
| |
| | typ = web
| |
| | příjmení1 = Martínková
| |
| | jméno1 = J
| |
| | příjmení2 = Mičuda
| |
| | jméno2 = S
| |
| | příjmení3 = Cermanová
| |
| | jméno3 = J
| |
| | url = https://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/atb-bak.doc/
| |
| | název = Antibiotika
| |
| | citováno = 2010-02-18
| |
| }}
| |
| ===Použitá literatura===
| |
| * {{Citace
| |
| |typ = kniha
| |
| |příjmení1 = Votava
| |
| |jméno1 = Miroslav
| |
| |kolektiv = ano
| |
| |titul = Lékařská mikrobiologie obecná
| |
| |místo = Brno
| |
| |vydání = 2
| |
| |vydavatel = Neptun
| |
| |rok = 2005
| |
| |isbn = 80-86850-00-5
| |
| }}
| |
| * {{Citace
| |
| |typ = kniha
| |
| |korporace =
| |
| |příjmení1 =Lincová
| |
| |jméno1 = Dagmar
| |
| |příjmení2 =
| |
| |jméno2 =
| |
| |příjmení3 =
| |
| |jméno3 =
| |
| |kolektiv = ano
| |
| |titul = Základní a aplikovaná farmakologie
| |
| |vydání = 1
| |
| |místo =
| |
| |vydavatel = GALÉN
| |
| |rok = 2002
| |
| |rozsah=
| |
| |edice =
| |
| |svazek =
| |
| |isbn = 80-7262-168-8
| |
| |strany =
| |
| |url =
| |
| }}
| |
| *{{Citace
| |
| | typ = kniha
| |
| | příjmení1 = Martínková
| |
| | jméno1 = Jiřina
| |
| | kolektiv = ano
| |
| | titul = Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů
| |
| | vydání = 2
| |
| | místo = Praha
| |
| | vydavatel = Grada
| |
| | rok = 2018
| |
| | isbn = 978-80-271-0929-6
| |
| }}
| |
| *{{Citace
| |
| | typ = kniha
| |
| | příjmení1 = Švihovec
| |
| | jméno1 = Jan
| |
| | kolektiv = ano
| |
| | titul = Farmakologie
| |
| | vydání = 1
| |
| | místo = Praha
| |
| | vydavatel = Grada
| |
| | rok = 2018
| |
| | isbn = 978-80-271-2150-2
| |
| }}
| |
| {{Navbox - ATB}}
| |
| | |
| [[Kategorie:Farmakologie]]
| |
| [[Kategorie:Mikrobiologie]]
| |
| [[Kategorie:Infekční lékařství]]
| |
