Kordocentéza: Porovnání verzí
m (redakční revize kontroly) |
m (kategorizace, odkazy) |
||
| Řádek 27: | Řádek 27: | ||
Riziko výkonu je ve zkušených rukách srovnatelné s rizikem amniocentézy (pod 1 % fetálních ztrát)<ref name="Calda"/>. | Riziko výkonu je ve zkušených rukách srovnatelné s rizikem amniocentézy (pod 1 % fetálních ztrát)<ref name="Calda"/>. | ||
==Odkazy== | |||
===Související články=== | ===Související články=== | ||
*[[Klinická genetika]] | *[[Klinická genetika]] | ||
| Řádek 37: | Řádek 38: | ||
<references/> | <references/> | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Genetika]] | ||
[[Kategorie:Porodnictví]] | [[Kategorie:Porodnictví]] | ||
Verze z 22. 5. 2010, 12:21
Kordocentéza (CC, punkce pupečníku) je invazivní metoda využívaná v rámci prenatální diagnostiky. Vyšetření lze provádět až relativně později - obecně od 18. gestačního týdne[1]. Punkce pupečníku a odběr fetální krve z pupečníkové vény se provádí speciální jehlou pod ultrazvukovou kontrolu. Získané krevní elementy (lymfocyty plodu) lze užít k vyšetření karyotypu plodu či pro molekulárně genetické vyšetření s cílem vyloučit u plodu chromosomální aberace či geneticky podmíněné choroby. Karyotypizace lymfocytů plodu je velmi rychlá, výsledky jsou k dispozici během 48-72 hodin[1]. Krev plodu je cenným diagnostickým materiálem, který lze mimo jiné použít ke stanovení krevní skupiny plodu, diagnostice aloimunizace plodu, infekce plodu či k diagnostice některých dědičných chorob a poruch (např. hemoglobinopatie)[1].
Riziko výkonu je ve zkušených rukách srovnatelné s rizikem amniocentézy (pod 1 % fetálních ztrát)[1].
Odkazy
Související články
- Klinická genetika
- Prenatální diagnostika
- Amniocentéza
- Odběr choriových klků
- Indikace chromosomálního vyšetření
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d CALDA, Pavel, et al. Ultrazvuková diagnostika v těhotenství: pro praxi. 1. vydání. Praha : Aprofema, 2007. 268 s. ISBN 978-80-903706-1-6.
