Myofibrila: Porovnání verzí
(úprava citací) |
m (Pravopis) |
||
(Není zobrazeno 29 mezilehlých verzí od 10 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Myofibrily''' | '''Myofibrily''' jsou fibrilární proteinové komplexy, které představují funkční podstatu [[sval|svalového vlákna]]. Soubor myofibril tvoří kontraktilní aparát svalového vlákna. | ||
== | == Stavební kameny == | ||
# '''Myosin''' – vláknitý protein, základ ''tlustých filament'' | |||
# '''F-aktin''' – vláknitý protein, základ ''tenkých filament'' | |||
# '''Tropomyosin a [[Troponiny]]''' – proteiny, složky ''tenkých filament'' | |||
# '''Akcesorní proteiny''' – zajištění správného uspořádání složek kontraktilního aparátu; alfa-aktinin, filamin, amorfin, Z-protein, myomesin, desmin | |||
== Tlustá filamenta == | |||
Základ:'' Myosin typu II'' | |||
# Vláknitý segment – 2 těžké řetězce spirálovitě obtočené, na jednom konci řetězce hlavička | |||
# Globulární segment – hlavičky řetězců + 2 páry lehkých řetězců přidružených k hlavičkám; váže aktin | |||
300–400 myosinových molekul = tlusté filamentum – molekuly myosinu uspořádány symetricky, hlavičky směřují k bližšímu konci vlákna | |||
==Odkazy== | → hladká centrální zóna bez globulárních segmentů + periferní zóna s laterálně vyčnívajícími glob. segmenty | ||
===Související články=== | |||
*[[Aktin]] | == Tenké filamentum == | ||
*[[Myozin]] | ;Základem je ''F-aktin'' | ||
*[[Stavba kosterního svalstva]] | Polymer G-aktinu = globulární G-aktinový monomer, polarizovaný → přesné řazení během polymerace. Vznik 2 spirálovitě obtočených řetězců z G-aktinových jednotek. | ||
===Použitá literatura=== | ;''Tropomyosin'' | ||
*{{Citace | Molekula tvořena dvěma spirálovitě obtočenými řetězci. Molekuly uspořádány jedna za druhou, vloženy do žlábku F-aktinového vlákna. 1 molekula přesahuje 7 monomerových jednotek aktinu. | ||
Stabilizace a zpevnění tenkého vlákna. | |||
;''Troponin'' | |||
Komplex 3 globulárních jednotek – T, C, I, vázán na tropomyosinovou molekulu. | |||
* Troponin T – vazba k tropomyosinu | |||
* Troponin C – váže vápenaté ionty | |||
* Troponin I – inhibuje na aktinu vazné místo pro myosin | |||
==Sarkomera== | |||
[[Soubor:Myofibril.svg|náhled|300px|Schematické znázornění struktury myofibrily (světlejší část je žlutá, tmavší je červená)]] | |||
Sarkomera je základní funkční a strukturální jednotka '''myofibril'''. Každou myofibrilu tvoří překrývající se [[aktin]]ová a [[myosin]]ová myofilamenta. Jejich podélné uspořádání vytváří charakteristické příčné pruhování. Ke strukturálním proteinům myofibril dále patří titín a nebulín, k regulačním tropomyozín a [[troponín]]. | |||
'''Uspořádání myofilament:''' | |||
* '''I-proužek''' - isotropní aktinová filamenta (7 nm); | |||
* '''A-proužek''' - anizotropní myosinová filamenta (15 nm). | |||
Aktinová filamenta zasahují jejich volným koncem do A-proužku a vytváří '''H-zónu'''. Dvě navazující sarkomery jsou spojeny v '''Z-linii''' (telofragma). Zde se zakotvují dva sety tenkých filament dvou sousedních sarkomer do tzv. Z-ploténky. Zakotvení je uskutečněno pomocí alfa-aktinu (hlavní součást ploténky), filaminu, amorfinu a Z-proteinu. | |||
V příčném řezu je uspořádání obou typů filament hexagonální. V oblasti překryvu je myosinové filamentum obklopeno šesti aktinovými filamenty. Uprostřed H-proužku jsou myozinové filamenty ukotvené v tzv. '''M-linii''' (pomocí myomesinu), z které se rozbíhají na obě strany. V M-proužku se také nachází enzym kreatin-kináza, který katalyzuje přenos fosfátových skupin z fosfokreatinu na ADP. | |||
== Mechanismus kontrakce == | |||
[[Soubor:Muscle Contraction.svg|náhled|Svalová kontrakce]] | |||
Mechanismus kontrakce je aktivní proces, který zahrnuje '''zkrácení sarkomery'''. Zúžuje se I-proužek, A-proužek zůstává stejně široký a H-proužek postupně mizí. | |||
Globulární segment tlustého filamenta má vazné místo pro ATP, které dodávají mitochondrie obklopující myofibrily. V klidovém stavu blokuje tropomyosin spojení [[myosin]]u s [[Aktín|aktinem]]. | |||
# Při změně hladiny kalciových iontů v cytoplazmě nad prahovou hodnotu dojde k vazbě Ca<sup>2+</sup> na Troponin C. | |||
# Následně se změní konfigurace troponinového komplexu a tropomyosin je tažen do žlábku aktinového vlákna; tento proces odkryje vazné místo myosinu a vzniká '''aktin-myosinový komplex'''. | |||
# Dochází k hydrolýze ATP a ohnutí globulárního segmentu myosinu o 45°. Tenké a tlusté filamentum se pohne proti sobě; tenké filamentum je taženo směrem do A-proužku. | |||
K '''uvolnění vazby''' aktin-myosin dochází jen v přítomnosti ATP. Kvůli předchozímu posunu je další posun nasměrován proti jinému vaznému místu tenkého filamenta. Pokud je dostačující hladina Ca<sup>2+</sup>, děje se opakují. | |||
Když hladina Ca<sup>2+</sup> klesne pod mezní hodnotu, tropomyosin se dostane do původní polohy a dojde k blokaci vazného místa pro myosin. Vyčerpání zásob ATP znemožní rozpojení vazby aktin-myosin a sval je neschopen relaxace – [[Sval|rigor mortis]]. | |||
{{podrobnosti|Spojení excitace a kontrakce}} | |||
<noinclude> | |||
== Odkazy == | |||
=== Související články === | |||
* [[Sval]] | |||
* [[Spojení excitace a kontrakce]] | |||
* [[Nervosvalová ploténka]] | |||
* [[Aktin]] | |||
* [[Myozin]] | |||
* [[Stavba kosterního svalstva]] | |||
=== Použitá literatura === | |||
* {{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| isbn = 80-7184-388-1 | |||
| příjmení1 = Jarkovská | |||
| jméno1 = Daniela | |||
| příjmení2 = Martínek | |||
| jméno2 = Jindřich | |||
| titul = Histologie. 1 | |||
| vydání = 1 | |||
| místo = Praha | |||
| vydavatel = Karolinum | |||
| rok = 1997 | |||
}} | |||
* {{Citace | |||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| isbn = 978-80-247-3068-4 | | isbn = 978-80-247-3068-4 | ||
Řádek 27: | Řádek 90: | ||
| rok = 2011 | | rok = 2011 | ||
}} | }} | ||
*{{Citace | * {{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| isbn = - | | isbn = - | ||
Řádek 38: | Řádek 101: | ||
| url = http://web.archive.org/web/20061230152321/http://www.fpv.umb.sk/kat/kb/text/knihy/Vseobzoo/VseobZoo.pdf | | url = http://web.archive.org/web/20061230152321/http://www.fpv.umb.sk/kat/kb/text/knihy/Vseobzoo/VseobZoo.pdf | ||
}} | }} | ||
*{{Citace | * {{Citace | ||
| typ = web | | typ = web | ||
| korporace = | | korporace = Wikipédia, Slobodná encyklopédia | ||
| url = | | url = https://sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Myofibrila&oldid=4016661 | ||
| název = Myofibrila | | název = Myofibrila | ||
| citováno = 2011-11-08 | | citováno = 2011-11-08 | ||
}} | }} |
Aktuální verze z 13. 11. 2018, 10:42
Myofibrily jsou fibrilární proteinové komplexy, které představují funkční podstatu svalového vlákna. Soubor myofibril tvoří kontraktilní aparát svalového vlákna.
Stavební kameny[upravit | editovat zdroj]
- Myosin – vláknitý protein, základ tlustých filament
- F-aktin – vláknitý protein, základ tenkých filament
- Tropomyosin a Troponiny – proteiny, složky tenkých filament
- Akcesorní proteiny – zajištění správného uspořádání složek kontraktilního aparátu; alfa-aktinin, filamin, amorfin, Z-protein, myomesin, desmin
Tlustá filamenta[upravit | editovat zdroj]
Základ: Myosin typu II
- Vláknitý segment – 2 těžké řetězce spirálovitě obtočené, na jednom konci řetězce hlavička
- Globulární segment – hlavičky řetězců + 2 páry lehkých řetězců přidružených k hlavičkám; váže aktin
300–400 myosinových molekul = tlusté filamentum – molekuly myosinu uspořádány symetricky, hlavičky směřují k bližšímu konci vlákna
→ hladká centrální zóna bez globulárních segmentů + periferní zóna s laterálně vyčnívajícími glob. segmenty
Tenké filamentum[upravit | editovat zdroj]
- Základem je F-aktin
Polymer G-aktinu = globulární G-aktinový monomer, polarizovaný → přesné řazení během polymerace. Vznik 2 spirálovitě obtočených řetězců z G-aktinových jednotek.
- Tropomyosin
Molekula tvořena dvěma spirálovitě obtočenými řetězci. Molekuly uspořádány jedna za druhou, vloženy do žlábku F-aktinového vlákna. 1 molekula přesahuje 7 monomerových jednotek aktinu. Stabilizace a zpevnění tenkého vlákna.
- Troponin
Komplex 3 globulárních jednotek – T, C, I, vázán na tropomyosinovou molekulu.
- Troponin T – vazba k tropomyosinu
- Troponin C – váže vápenaté ionty
- Troponin I – inhibuje na aktinu vazné místo pro myosin
Sarkomera[upravit | editovat zdroj]
Sarkomera je základní funkční a strukturální jednotka myofibril. Každou myofibrilu tvoří překrývající se aktinová a myosinová myofilamenta. Jejich podélné uspořádání vytváří charakteristické příčné pruhování. Ke strukturálním proteinům myofibril dále patří titín a nebulín, k regulačním tropomyozín a troponín.
Uspořádání myofilament:
- I-proužek - isotropní aktinová filamenta (7 nm);
- A-proužek - anizotropní myosinová filamenta (15 nm).
Aktinová filamenta zasahují jejich volným koncem do A-proužku a vytváří H-zónu. Dvě navazující sarkomery jsou spojeny v Z-linii (telofragma). Zde se zakotvují dva sety tenkých filament dvou sousedních sarkomer do tzv. Z-ploténky. Zakotvení je uskutečněno pomocí alfa-aktinu (hlavní součást ploténky), filaminu, amorfinu a Z-proteinu.
V příčném řezu je uspořádání obou typů filament hexagonální. V oblasti překryvu je myosinové filamentum obklopeno šesti aktinovými filamenty. Uprostřed H-proužku jsou myozinové filamenty ukotvené v tzv. M-linii (pomocí myomesinu), z které se rozbíhají na obě strany. V M-proužku se také nachází enzym kreatin-kináza, který katalyzuje přenos fosfátových skupin z fosfokreatinu na ADP.
Mechanismus kontrakce[upravit | editovat zdroj]
Mechanismus kontrakce je aktivní proces, který zahrnuje zkrácení sarkomery. Zúžuje se I-proužek, A-proužek zůstává stejně široký a H-proužek postupně mizí.
Globulární segment tlustého filamenta má vazné místo pro ATP, které dodávají mitochondrie obklopující myofibrily. V klidovém stavu blokuje tropomyosin spojení myosinu s aktinem.
- Při změně hladiny kalciových iontů v cytoplazmě nad prahovou hodnotu dojde k vazbě Ca2+ na Troponin C.
- Následně se změní konfigurace troponinového komplexu a tropomyosin je tažen do žlábku aktinového vlákna; tento proces odkryje vazné místo myosinu a vzniká aktin-myosinový komplex.
- Dochází k hydrolýze ATP a ohnutí globulárního segmentu myosinu o 45°. Tenké a tlusté filamentum se pohne proti sobě; tenké filamentum je taženo směrem do A-proužku.
K uvolnění vazby aktin-myosin dochází jen v přítomnosti ATP. Kvůli předchozímu posunu je další posun nasměrován proti jinému vaznému místu tenkého filamenta. Pokud je dostačující hladina Ca2+, děje se opakují.
Když hladina Ca2+ klesne pod mezní hodnotu, tropomyosin se dostane do původní polohy a dojde k blokaci vazného místa pro myosin. Vyčerpání zásob ATP znemožní rozpojení vazby aktin-myosin a sval je neschopen relaxace – rigor mortis.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- JARKOVSKÁ, Daniela a Jindřich MARTÍNEK. Histologie. 1. 1. vydání. Praha : Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-388-1.
- KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3068-4.
- MALINA, Radovan. Všeobecná zoológia [online] . 1. vydání. Bánská Bystrica. 2004. Dostupné také z <http://web.archive.org/web/20061230152321/http://www.fpv.umb.sk/kat/kb/text/knihy/Vseobzoo/VseobZoo.pdf>.
- Wikipédia, Slobodná encyklopédia. Myofibrila [online]. [cit. 2011-11-08]. <https://sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Myofibrila&oldid=4016661>.