Kognitivně behaviorální terapie: Porovnání verzí

Verze z 11. 4. 2017, 20:36

Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je v současné době jedním z nejrozšířenějších psychoterapeutických směrů. Terapie vznikla v druhé polovině 20.století ze základů kognitivní a behaviorální terapie, rozšiřuje původní zaměření behaviorální terapie, soustřeďuje se na proces učení a jeho využití v léčbě. Bere v úvahu myšlenkové postupy, názory a postoje a pracuje s nimi, předpokládá, že změnu myšlení lze navodit změnou chování. Využívá se u úzkostných poruch, depresivních poruch a dalších.

Principy Behaviorální terapie předpokládá, že poruchy chování jsou naučené reakce a lze je tedy přeučit. Kognitivní terapie staví na teorii, že emoční poruchy jsou výsledkem poruchy myšlení. Spojením obou terapií vzniká KBT. V ní se pracuje s přesně definovaným problémem pacienta.

Metody Expozice je jedna z nejpoužívanějších metod. Pacient např. se sociální fobií je postupně vystavován svému strachu se zvyšující se intenzitou. Dále se pacienti učí jak zvládat obtížné situace, nejprve „na nečisto“ s terapeutem, později sám. Posiluje se pozitivní zpětná vazby. Nacvičují se stresové situace a relaxační techniky.

Obecně lze říci, že KBT je jedna z nejúčinnějších metody psychoterapie. Je ovšem důležitý aktivní přístup pacienta, který je motivován ke změně. Počet sezení obvykle nepřesahuje 20 a jejich frekvence je většinou jednou týdně. Terapie je obrácena k přítomnosti a hlavně budoucnosti.

Odkazy

Zdroj

BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2011]. <http://jirben.wz.cz>.

VESELKA, Jonáš. Stránky České společnosti KBT [online]. [cit. 2011-06-24
HOSÁK, Ladislav a Michal HRDLIČKA, et al. Psychiatrie a pedopsychiatrie. 1. vydání. 2015. ISBN 9788024629988.]. <http://www.cskbt.cz/>.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{Pracuje se}}
-* KBT je v současné době jedním z nejrozšířenějších psychoterapeutických směrů
+Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je v současné době jedním z nejrozšířenějších psychoterapeutických směrů. Terapie vznikla v druhé polovině 20.století ze základů kognitivní a behaviorální terapie, rozšiřuje původní zaměření behaviorální terapie, soustřeďuje se na proces učení a jeho využití v léčbě. Bere v úvahu myšlenkové postupy, názory a postoje a pracuje s nimi, '''předpokládá, že změnu myšlení lze navodit změnou chování'''.
-* směr vznikl v druhé polovině 20.století ze základů kognitivní a behaviorální terapie
+Využívá se u úzkostných poruch, depresivních poruch a dalších.
-* rozšiřuje původní zaměření behaviorální terapie, soustřeďuje se na proces učení a jeho využití v léčbě
-* bere v úvahu myšlenkové postupy, názory a postoje a pracuje s nimi
-* '''předpokládá, že změnu myšlení lze navodit změnou chování'''
-== Principy KBT ==
+'''Principy''' Behaviorální terapie předpokládá, že poruchy chování jsou naučené reakce a lze je tedy přeučit. Kognitivní terapie staví na teorii, že emoční poruchy jsou výsledkem poruchy myšlení. Spojením obou terapií vzniká KBT. V ní se pracuje s přesně definovaným problémem pacienta.
-=== konstruktivistické paradigma ===
+'''Metody''' Expozice je jedna z nejpoužívanějších metod. Pacient např. se sociální fobií je postupně vystavován svému strachu se zvyšující se intenzitou. Dále se pacienti učí jak zvládat obtížné situace, nejprve „na nečisto“ s terapeutem, později sám. Posiluje se pozitivní zpětná vazby. Nacvičují se stresové situace a relaxační techniky.
-* pohled člověka na svět je jeho vlastním produktem, který 	odpovídá zkušenosti jedince
-* úkolem terapie je změna konstrukce - pohledu na svět
-* pacient dostává úkoly, které vedou ke změně jeho myšlenkových stereotypů
-* '''cíle''' jsou předem stanoveny - musíme přesně definovat myšlenkové postupy, k tomu slouží 	kognitivně behaviorální vyšetření
-=== reatribuce ===
+Obecně lze říci, že KBT je jedna z nejúčinnějších metody psychoterapie. Je ovšem důležitý aktivní přístup pacienta, který je motivován ke změně. Počet sezení obvykle nepřesahuje 20 a jejich frekvence je většinou jednou týdně. Terapie je obrácena k přítomnosti a hlavně budoucnosti.
-* změna atributů - např. někdo nám neodpoví na pozdrav, pomyslíme si, že nás nemá rád, pak dojde k '''reatribuci''' a začneme brát v úvahu i jiné možnosti -např. dotyčný byl unavený, nevšiml si mě, neslyšel mě...
 <noinclude>
@@ Řádek 37: / Řádek 28: @@
 |url = http://www.cskbt.cz/
 | citováno = 2011-06-24
+*{{Citace
+| typ = kniha
+| isbn = 9788024629988
+| příjmení1 = Hosák
+| jméno1 = Ladislav
+| příjmení2 = Hrdlička
+| jméno2 = Michal
+| kolektiv = ano
+| titul = Psychiatrie a pedopsychiatrie
+| vydání = 1
+| rok = 2015
+}}
 }}
 </noinclude>
 [[Kategorie:Psychiatrie]]