Trichinelóza: Porovnání verzí
m (zrdoje) |
m (oprava chyby) |
||
Řádek 26: | Řádek 26: | ||
V ČR se vyskytují hlavně druhy ''t. spiralis'', ''t. britovii'' a ''t. pseudospiralis''. | V ČR se vyskytují hlavně druhy ''t. spiralis'', ''t. britovii'' a ''t. pseudospiralis''. | ||
<br>Epidemie v Evropě: Itálie (1998), Slovensko a Francie (1998), | <br>Epidemie v Evropě: Itálie (1998), Slovensko a Francie (1998), Spojené království a SRN (1999), Španělsko (2002) | ||
Verze z 25. 4. 2016, 20:52
Trichinella spiralis | |
Adenophorea | |
Trichinellidae | |
![]() larva ve svalu | |
Výskyt | mírný pás |
---|---|
Onemocnění | trichinelóza |
Infekční stadium a způsob nákazy | k nákaze dochází pozřením larev ve svalovině mezihostitele |
Diagnostika | detekce protilátek, mikroskopie, průkaz parazitární DNA |
Terapie | čerstvé nákazy: projímadlo + albendazol; svalová fáze: albendazol + protizánětlivá léčba |
MeSH ID | D017160 |
Trichinelóza je onemocnění způsobené parazitem Trichinella spiralis. Ten patří mezi Nematoda - hlístice a je rozšířen kosmopolitně. Parazit se šíří alimentárně. Zdrojem infekce je larva ve svalovině mezihostitele. Trichinella nemá žádné volně nebo vně žijící stádium, vždy se tedy nachází v hostiteli - tzv. intracelulární parazitismus. Aby se dostal do konečného hostitele, musí současný mezihostitel pozřít budoucího hostitele. Larva je velmi odolná, přežívá v mršině i v mrtvém organismu. Trichinelóza je život ohrožující stav, který vyžaduje hospitalizaci.
Samotný parazit disponuje velkým množství druhů, které se adaptovaly na vnější podmínky i na své mezihostitele - tzv. mezidruhová biologická variabilita:
- Geografické rozlišení (kosmopolitní x lokalizované): specifické přizpůsobení podle geografie. Některé druhy jsou schopné odolat dlouhodobému zmrazení (nefunguje u nich eliminace zmrazením) nebo se naopak adaptovali na faunu a počet hostitelů
- Široké hostitelské spektrum: prase, medvěd, koně, lišky, mrože v severských oblastech, krokodýli v subtropech (změna! studenokrevný živočich)
- Různá patogenita jednotlivých druhů
- Patogeneze: tvoří x netvoří kolagenní cystu
- Odolnost larev vůči vnějším faktorům
V ČR se vyskytují hlavně druhy t. spiralis, t. britovii a t. pseudospiralis.
Epidemie v Evropě: Itálie (1998), Slovensko a Francie (1998), Spojené království a SRN (1999), Španělsko (2002)
Životní cyklus
Infekce se šíří alimentárně - pozřením nedokonale zpracovaného napadeného masa nejčastěji prasat (u člověka). Larva parazita se uvolní v GIT. Larvy dospívají do 1-2 dny. Poté se paraziti pohlavně množí. Oplozená samička se pak zavrtá stěny tenkého střeva a produkuje živé larvičky, přibližně 1000 - 1500 larev už za 4 dny po pozření infikovaného masa. Larvičky aktivně pronikají stěnou střeva a putují krevním nebo lymfatickým oběhem do různých orgánů. Larvy rozruší buněčnou membránu buňky a uhnízdí se v cytoplasmě. Zde se stočí a způsobí specifické morfologické změny hostitelské buňky podle potřeby parazita - dojde k ovlivnění metabolismu, biosyntézy DNA, zvýšení produkce kolagenu a EGF. Výsledkem je vytvoření kolagenního obalu. Všechny tyto změny vedou k ochraně larvy před imunitními buňkami organismu a též zajišťují výživu larvy parazita. Takto změněná buňka se pak nazývá nurse cell. Po cca 6-12 měsících dochází ke kalcifikaci larev ve svalovině, ale pouze u člověka. Životnost larev v člověku až 30 let.
Klinické příznaky
Závisí na počtu pozřených larev a na fázi, ve které se parazit nachází. Slabé nákazy mohou být asymptomatické.
- Střevní fáze
- Obtíže u 5-10 % pacientů.
- Průjem, nevolnost, zvracení.
- Hemoragické vředy - ileum, žaludek, duodenum, jejunum, tlusté střevo.
- 8-10 dní po infekci je vrchol zánětlivých reakcí.
- Na konci této fáze se larvičky provrtají skrz střenu střeva a poté GIT problémy vymizí.
- Migrační a svalová fáze
- Horečka
- Na trupu a končetinách makulopapulózní exantém
- Edémy obličeje
- Bolestivost svalů
- Dysfunkce nebo snížení fce svalů včetně dýchacích
- Poruchy vidění a eozinofilie
Těžké případy: Zakrvácení i pod nehtovými lůžkami
Diagnostika
- Detekce protilátek proti E\S antigenům
- Mikroskopie: průkaz larev (histologie) ve stolici
- Průkaz parazitální DNA
Terapie
U zcela čerstvé nákazy se po prvních 10 dní po pozření masa obden silnější projímadlo a albendazol. V další fázi parazita (svalové fázi) se užívá jen samotný albendazol. Dále je třeba zavést protizánětlivou léčbu pomocí poměrně vysokých dávek kortikosteroidů. Tyto látky potlačí imunitní systém, který bouřlivě reaguje na mrtvá těla parazita. Kortikosteroidy přinesou symptomatickou úlevu a může odvrátit i smrt pacienta. Bohužel, pokud se v tenkém střevě déle zdržují dospělí červi, mohou rodit další larvy, a tím zhoršit samotnou léčbu.
Prevence
- ČR předpisy: povinnost kontroly zda maso neobsahuje larvy svalovců.
- Základní metoda: vyšetření masa kompresoriem.
- Alternativní trávicí metoda: natrávení pomocí trypsinu, citlivost 1 larva na 1g masa.
- V USA se spoléhají na hluboké a dlouhodobé zmražení masa (-15°C po 20 dnů), které larvy zničí.
- Teplem nastává smrt larev až při 60°C, proto je grilování nedostatečné pro zničení larev.
Odkazy
Související články
Zdroje
- CHANOVÁ, Marta. Nákazy vyvolané hlísticemi [přednáška k předmětu Parazitologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF Univerzita Karlova]. Praha. 12. 10. 2015.
Použitá literatura
- BEDNÁŘ, Marek, A SOUČEK a V FRAŇKOVÁ, et al. LÉKAŘSKÁ MIKROBIOLOGIE : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Triton, 1996. 560 s. ISBN 859-4-315-0528-0.