Trichinelóza: Porovnání verzí
m (úprava textu) |
m (typo) |
||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
Samotný parazit disponuje velkým množství druhů, které se adaptovaly na vnější podmínky i na své mezihostitele - tzv. mezidruhová biologická variabilita: | Samotný parazit disponuje velkým množství druhů, které se adaptovaly na vnější podmínky i na své mezihostitele - tzv. '''mezidruhová biologická variabilita''': | ||
* '''Geografické rozlišení''' (kosmopolitní x lokalizované): specifické přizpůsobení podle geografie. Některé druhy jsou schopné odolat dlouhodobému zmrazení (nefunguje u nich eliminace zmrazením) nebo se naopak adaptovali na faunu nebo počet hostitelů | * '''Geografické rozlišení''' (kosmopolitní x lokalizované): specifické přizpůsobení podle geografie. Některé druhy jsou schopné odolat dlouhodobému zmrazení (nefunguje u nich eliminace zmrazením) nebo se naopak adaptovali na faunu nebo počet hostitelů | ||
* '''Hostitelské spektrum''': prase, medvěd, koně, lišky, mrože v severských oblastech, krokodýli v subtropech (změna! studenokrevný živočich) | * '''Hostitelské spektrum''': prase, medvěd, koně, lišky, mrože v severských oblastech, krokodýli v subtropech (změna! studenokrevný živočich) | ||
| Řádek 31: | Řádek 31: | ||
==Životní cyklus== | ==Životní cyklus== | ||
Infekce se šíří alimentárně - pozřením nedokonale zpracovaného napadeného masa nejčastěji prasat (u člověka). Larva parazita se uvolní v GIT. Larvy dospívají do | Infekce se šíří '''alimentárně''' - pozřením nedokonale zpracovaného napadeného masa nejčastěji prasat (u člověka). Larva parazita se uvolní v GIT. Larvy dospívají do 1-2 dny. Poté se paraziti pohlavně množí. Oplozená samička se pak zavrtá stěny tenkého střeva a produkuje '''živé larvičky''', přibližně 1000 - 1500 larev už za 4 dny po pozření infikovaného masa. Larvičky '''aktivně pronikají stěnou střeva''' a putují krevním nebo lymfatickým oběhem do různých orgánů. Larvy rozruší buněčnou membránu buňky a uhnízdí se v cytoplasmě. Zde se stočí a způsobí specifické morfologické změny hostitelské buňky podle potřeby parazita - dojde k ovlivnění metabolismu, biosyntézy DNA, zvýšení produkce kolagenu a EGF. Výsledkem je vytvoření kolagenního obalu. Všechny tyto změny vedou k ochraně larvy před imunitními buňkami organismu a též zajišťují výživu larvy parazita. Takto změněná buňka se pak nazývá '''nurse cell'''. Po cca 6-12 měsících dochází ke kalcifikaci larev ve svalovině, ale pouze u člověka. Životnost larev v člověku až '''30 let'''. | ||
==Klinické příznaky== | ==Klinické příznaky== | ||
Závisí na počtu pozřených larev a na fázi, ve které se parazit nachází | Závisí na počtu pozřených larev a na fázi, ve které se parazit nachází. | ||
Slabé nákazy mohou být asymptomatické | Slabé nákazy mohou být '''asymptomatické'''. | ||
;Střevní fáze: | ;Střevní fáze: | ||
* Obtíže u 5-10% pacientů | * Obtíže u 5-10% pacientů | ||
| Řádek 65: | Řádek 65: | ||
==Terapie== | ==Terapie== | ||
U zcela čerstvé nákazy se po prvních 10 dní po pozření masa obden '''silnější projímadlo''' a albendazol. V další fázi parazita (svalové fázi) se užívá jen samotný '''albendazol'''. Dále je třeba zavést '''protizánětlivou léčbu''' pomocí poměrně vysokých dávek kortikosteroidů. Tyto látky potlačí imunitní systém, který bouřlivě reaguje na mrtvá těla parazita. Kortikosteroidy přinesou symptomatickou úlevu a může odvrátit i smrt pacienta. Bohužel, pokud se v tenkém střevě déle zdržují dospělí červi, mohou rodit další larvy, a tím zhoršit samotnou léčbu. | U zcela čerstvé nákazy se po prvních 10 dní po pozření masa obden '''silnější projímadlo''' a albendazol. V další fázi parazita (svalové fázi) se užívá jen samotný '''albendazol'''. Dále je třeba zavést '''protizánětlivou léčbu''' pomocí poměrně vysokých dávek kortikosteroidů. Tyto látky potlačí imunitní systém, který bouřlivě reaguje na mrtvá těla parazita. '''Kortikosteroidy''' přinesou symptomatickou úlevu a může odvrátit i smrt pacienta. Bohužel, pokud se v tenkém střevě déle zdržují dospělí červi, mohou rodit další larvy, a tím zhoršit samotnou léčbu. | ||
| Řádek 83: | Řádek 83: | ||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
</noinclude> | </noinclude> | ||
[[Kategorie:Infekční nemoci]] | [[Kategorie:Infekční nemoci]] | ||
[[Kategorie:Mikrobiologie]] | [[Kategorie:Mikrobiologie]] | ||
Verze z 24. 4. 2016, 10:35
| Trichinella spiralis | |
| Adenophorea | |
| Trichinellidae | |
 larva ve svalu | |
| Výskyt | mírný pás |
|---|---|
| Onemocnění | trichinelóza |
| Infekční stadium a způsob nákazy | k nákaze dochází pozřením larev ve svalovině mezihostitele |
| Diagnostika | detekce protilátek, mikroskopie, průkaz parazitární DNA |
| Terapie | čerstvé nákazy: projímadlo + albendazol; svalová fáze: albendazol + protizánětlivá léčba |
| MeSH ID | D017160 |
 | Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
| Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
| Stránka byla naposledy aktualizována v neděli 24. dubna 2016 v 10:35. | ||||
Trichinelóza je onemocnění způsobené parazitem Trichinella spiralis. Ten patří mezi Nematoda - hlístice a je rozšířen kosmopolitně. Parazit se šíří alimentárně. Zdrojem infekce je larva ve svalovině mezihostitele. Trichinella nemá žádné volně nebo vně žijící stádium, vždy se tedy nachází v hostiteli - tzv. intracelulární parazitismus. Aby se dostal do konečného hostitele, musí současný mezihostitel pozřít budoucího hostitele. Larva je velmi odolná, přežívá v mršině i v mrtvém organismu. Trichinelóza je život ohrožující stav, který vyžaduje hospitalizaci.
Samotný parazit disponuje velkým množství druhů, které se adaptovaly na vnější podmínky i na své mezihostitele - tzv. mezidruhová biologická variabilita:
- Geografické rozlišení (kosmopolitní x lokalizované): specifické přizpůsobení podle geografie. Některé druhy jsou schopné odolat dlouhodobému zmrazení (nefunguje u nich eliminace zmrazením) nebo se naopak adaptovali na faunu nebo počet hostitelů
- Hostitelské spektrum: prase, medvěd, koně, lišky, mrože v severských oblastech, krokodýli v subtropech (změna! studenokrevný živočich)
- Různá patogenita jednotlivých druhů
- Patogeneze: tvoří x netvoří kolagenní cystu
- Odolnost larev vůči vnějším faktorům
V ČR se vyskytují hlavně druhy t. spiralis, t. britovii a t. pseudospiralis.
Epidemie v Evropě: Itálie (1998), Slovensko a Francie (1998), the UK a SRN (1999), Španělsko (2002)
Životní cyklus
Infekce se šíří alimentárně - pozřením nedokonale zpracovaného napadeného masa nejčastěji prasat (u člověka). Larva parazita se uvolní v GIT. Larvy dospívají do 1-2 dny. Poté se paraziti pohlavně množí. Oplozená samička se pak zavrtá stěny tenkého střeva a produkuje živé larvičky, přibližně 1000 - 1500 larev už za 4 dny po pozření infikovaného masa. Larvičky aktivně pronikají stěnou střeva a putují krevním nebo lymfatickým oběhem do různých orgánů. Larvy rozruší buněčnou membránu buňky a uhnízdí se v cytoplasmě. Zde se stočí a způsobí specifické morfologické změny hostitelské buňky podle potřeby parazita - dojde k ovlivnění metabolismu, biosyntézy DNA, zvýšení produkce kolagenu a EGF. Výsledkem je vytvoření kolagenního obalu. Všechny tyto změny vedou k ochraně larvy před imunitními buňkami organismu a též zajišťují výživu larvy parazita. Takto změněná buňka se pak nazývá nurse cell. Po cca 6-12 měsících dochází ke kalcifikaci larev ve svalovině, ale pouze u člověka. Životnost larev v člověku až 30 let.
Klinické příznaky
Závisí na počtu pozřených larev a na fázi, ve které se parazit nachází. Slabé nákazy mohou být asymptomatické.
- Střevní fáze
- Obtíže u 5-10% pacientů
- Průjem, nevolnost, zvracení..
- Hemoragické vředy - ileum, žaludek, duodenum, jejunum, tlusté střevo
- 8-10 dní p.i. vrchol zánětlivých reakcí
- Množení dospělců => larvičky do střeny střeva => GIT problémy vymizí
- Migrační a svalová fáze
- Horečka
- Na trupu a končetinách makulopapulózní exanthém
- Edémy obličeje
- Bolestivost svalů
- Dysfunkce nebo snížení fce svalů včetně dýchacích
- Poruchy vidění a eozinofilie
Těžké případy: Zakrvácení i pod nehtovými lůžkami
Diagnostika
- Detekce protilátek proti E\S antigenům
- Mikroskopie: průkaz larev (histologie) ve stolici
- Průkaz parazitální DNA
Terapie
U zcela čerstvé nákazy se po prvních 10 dní po pozření masa obden silnější projímadlo a albendazol. V další fázi parazita (svalové fázi) se užívá jen samotný albendazol. Dále je třeba zavést protizánětlivou léčbu pomocí poměrně vysokých dávek kortikosteroidů. Tyto látky potlačí imunitní systém, který bouřlivě reaguje na mrtvá těla parazita. Kortikosteroidy přinesou symptomatickou úlevu a může odvrátit i smrt pacienta. Bohužel, pokud se v tenkém střevě déle zdržují dospělí červi, mohou rodit další larvy, a tím zhoršit samotnou léčbu.
Prevence
- ČR předpisy: povinnost kontroly zda maso neobsahuje larvy svalovců
- Základní metoda: vyšetření masa kompresoriem
- Alternativní trávicí metoda: natrávení pomocí trypsinu, citlivost 1 larva na 1g masa
- V USA se spoléhají na hluboké a dlouhodobé zmražení masa (-15°C po 20 dnů), kt larvy zničí
- Teplem nastává smrt larev až při 60°C - proto je grilování nedostatečné pro zničení larev.
