Myofibrila: Porovnání verzí
m (→Sarkoméra: link) |
m (Robot: kosmetické úpravy) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Myofibrily''' jsou fibrilární proteinové komplexy, které představují funkční podstatu [[sval|svalového vlákna]]. | '''Myofibrily''' jsou fibrilární proteinové komplexy, které představují funkční podstatu [[sval|svalového vlákna]]. Soubor myofibril tvoří kontraktilní aparát svalového vlákna. | ||
== Stavební kameny == | == Stavební kameny == | ||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
== Tenké filamentum == | == Tenké filamentum == | ||
;Základem je ''F-aktin'' | ;Základem je ''F-aktin'' | ||
Polymer G-aktinu = globulární G-aktinový monomer, polarizovaný → přesné řazení během polymerace. Vznik 2 spirálovitě obtočených řetězců z G-aktinových jednotek. | Polymer G-aktinu = globulární G-aktinový monomer, polarizovaný → přesné řazení během polymerace. Vznik 2 spirálovitě obtočených řetězců z G-aktinových jednotek. | ||
;''Tropomyosin'' | ;''Tropomyosin'' | ||
Řádek 30: | Řádek 30: | ||
== Sarkoméra == | == Sarkoméra == | ||
[[ | [[Soubor:Tropomyosin unbound to actin.png|thumb|left|Aktin a tropomyosin]] | ||
Jsou uspořádané podélně a mají osobitou strukturu. Základem každé myofibrily jsou částečně se překrývající světlejší isotropní '''[[aktin]]ové''' a tmavší anisotropní '''[[myozin]]ové''' myofilamenty. Aktinových je přibližně 3000, myozinových 1500. K strukturálním proteinům myofibril dále patří ''[[titín]]'' a ''[[nebulín]]'', k regulačním ''[[tropomyozín]]'' a ''[[troponin|troponín]]''. Podélné uspořádání aktinových a myozinových myofilament vytváří charakteristické příčné pruhování, viditelné v [[mikroskop|světelném mikroskopu]]. Důvodem je střídání jejich vzájemně se překrývajících a nepřekrývajících se úseků. | Jsou uspořádané podélně a mají osobitou strukturu. Základem každé myofibrily jsou částečně se překrývající světlejší isotropní '''[[aktin]]ové''' a tmavší anisotropní '''[[myozin]]ové''' myofilamenty. Aktinových je přibližně 3000, myozinových 1500. K strukturálním proteinům myofibril dále patří ''[[titín]]'' a ''[[nebulín]]'', k regulačním ''[[tropomyozín]]'' a ''[[troponin|troponín]]''. Podélné uspořádání aktinových a myozinových myofilament vytváří charakteristické příčné pruhování, viditelné v [[mikroskop|světelném mikroskopu]]. Důvodem je střídání jejich vzájemně se překrývajících a nepřekrývajících se úseků. | ||
[[ | [[Soubor:Myosine.gif|thumb|right|Myosin]] | ||
:'''Svetlejší úsek''' je tvořený jen aktinovými myofilamenty a označuje se jako '''I-proužek''' (izotropní v polarizovaném světle). Tenká myofilamenta jsou ukotvena do '''Z-linie''' (neboli '''telofragma''') – zde se zakotvují dva sety tenkých filament dvou sousedních sarkomér do tzv. Z-ploténky. Zakotvení je uskutečněno pomocí ''alfa-aktinu'' (hlavní součást plotenky), ''filaminu'', ''amorfinu'' a ''Z-proteinu''. Z-linie prostupuje všemi myofibrilami a upevňuje se na [[Stavba kosterního svalstva|sarkolemu]]. Úsek mezi dvěma Z-liniemi tvoří základní funkční a strukturální jednotku svalu označovanou jako sarkomera. Při kontrakci svalového vlákna se zkracuje délka sarkomery a úseky tvořené nepřekrývajícími se aktinovými a myozinovými myofibrilami | :'''Svetlejší úsek''' je tvořený jen aktinovými myofilamenty a označuje se jako '''I-proužek''' (izotropní v polarizovaném světle). Tenká myofilamenta jsou ukotvena do '''Z-linie''' (neboli '''telofragma''') – zde se zakotvují dva sety tenkých filament dvou sousedních sarkomér do tzv. Z-ploténky. Zakotvení je uskutečněno pomocí ''alfa-aktinu'' (hlavní součást plotenky), ''filaminu'', ''amorfinu'' a ''Z-proteinu''. Z-linie prostupuje všemi myofibrilami a upevňuje se na [[Stavba kosterního svalstva|sarkolemu]]. Úsek mezi dvěma Z-liniemi tvoří základní funkční a strukturální jednotku svalu označovanou jako sarkomera. Při kontrakci svalového vlákna se zkracuje délka sarkomery a úseky tvořené nepřekrývajícími se aktinovými a myozinovými myofibrilami (I-proužek a H-proužek). V příčném řezu je uspořádání obou typů filament hexagonální, to znamená, že každé tlusté filamentum v periferní oblasti A-proužku je obklopeno 6 tenkými filamenty. | ||
:'''Tmavší úsek''', tzv. '''A-proužek''' (anizotropní v polarizovaném světle) je tvořený jak tenkými, tak tlustými myofilamenty (dochází zde k překryvu myofilament), kdežto centrálně jen samotnými myozinovými myofilamenty (H-proužek). Uprostřed H-proužku jsou myozinové filamenty ukotvené v tzv. '''M-linii''' (pomocí ''myomesinu''), z které se rozbíhají na obě strany. V M-proužku se také nachází enzym ''kreatin-kináza'', který katalyzuje přenos fosfátových skupin z fosfokreatinu na ADP. | :'''Tmavší úsek''', tzv. '''A-proužek''' (anizotropní v polarizovaném světle) je tvořený jak tenkými, tak tlustými myofilamenty (dochází zde k překryvu myofilament), kdežto centrálně jen samotnými myozinovými myofilamenty (H-proužek). Uprostřed H-proužku jsou myozinové filamenty ukotvené v tzv. '''M-linii''' (pomocí ''myomesinu''), z které se rozbíhají na obě strany. V M-proužku se také nachází enzym ''kreatin-kináza'', který katalyzuje přenos fosfátových skupin z fosfokreatinu na ADP. | ||
Řádek 44: | Řádek 44: | ||
Uvolnění vazby aktin-myosin jen v přítomnosti ATP obsazující vazné místo na glob. segmentu myosinu, uvolněné po hydrolýze předchozí molekuly – glob. segment do původní polohy, ale kvůli předchozímu posunu nasměrován proti dalšímu vaznému místu tenkého filamenta. Pokud trvá dostačující hladina Ca<sup>2+</sup> děj se opakuje. | Uvolnění vazby aktin-myosin jen v přítomnosti ATP obsazující vazné místo na glob. segmentu myosinu, uvolněné po hydrolýze předchozí molekuly – glob. segment do původní polohy, ale kvůli předchozímu posunu nasměrován proti dalšímu vaznému místu tenkého filamenta. Pokud trvá dostačující hladina Ca<sup>2+</sup> děj se opakuje. | ||
Cykly tvory a uvolňování vazeb časově posunuty – plynulost kontrakce. | Cykly tvory a uvolňování vazeb časově posunuty – plynulost kontrakce. | ||
Když hladina Ca<sup>2+</sup> klesne pod mezní hodnotu – tropomyosin do původní polohy → blokace vazného místa pro myosin. Vyčerpání zásob ATP → znemožnění rozpojení vazby aktin-myosin → sval neschopen relaxace – '''rigor mortis''' | Když hladina Ca<sup>2+</sup> klesne pod mezní hodnotu – tropomyosin do původní polohy → blokace vazného místa pro myosin. Vyčerpání zásob ATP → znemožnění rozpojení vazby aktin-myosin → sval neschopen relaxace – '''rigor mortis''' | ||
Řádek 60: | Řádek 60: | ||
* [[Stavba kosterního svalstva]] | * [[Stavba kosterního svalstva]] | ||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
*{{Citace | * {{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| isbn = 80-7184-388-1 | | isbn = 80-7184-388-1 | ||
Řádek 73: | Řádek 73: | ||
| rok = 1997 | | rok = 1997 | ||
}} | }} | ||
*{{Citace | * {{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| isbn = 978-80-247-3068-4 | | isbn = 978-80-247-3068-4 | ||
Řádek 85: | Řádek 85: | ||
| rok = 2011 | | rok = 2011 | ||
}} | }} | ||
*{{Citace | * {{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| isbn = - | | isbn = - | ||
Řádek 96: | Řádek 96: | ||
| url = http://web.archive.org/web/20061230152321/http://www.fpv.umb.sk/kat/kb/text/knihy/Vseobzoo/VseobZoo.pdf | | url = http://web.archive.org/web/20061230152321/http://www.fpv.umb.sk/kat/kb/text/knihy/Vseobzoo/VseobZoo.pdf | ||
}} | }} | ||
*{{Citace | * {{Citace | ||
| typ = web | | typ = web | ||
| korporace = Wikipédia, Slobodná encyklopédia | | korporace = Wikipédia, Slobodná encyklopédia |
Verze z 30. 11. 2014, 13:30
Myofibrily jsou fibrilární proteinové komplexy, které představují funkční podstatu svalového vlákna. Soubor myofibril tvoří kontraktilní aparát svalového vlákna.
Stavební kameny
- Myosin – vláknitý protein, základ tlustých filament
- F-aktin – vláknitý protein, základ tenkých filament
- Tropomyosin a Troponiny – proteiny, složky tenkých filament
- Akcesorní proteiny – zajištění správného uspořádání složek kontraktilního aparátu; alfa-aktinin, filamin, amorfin, Z-protein, myomesin, desmin
Tlustá filamenta
Základ: Myosin typu II
- Vláknitý segment – 2 těžké řetězce spirálovitě obtočené, na jednom konci řetězce hlavička
- Globulární segment – hlavičky řetězců + 2 páry lehkých řetězců přidružených k hlavičkám; váže aktin
300–400 myosinových molekul = tlusté filamentum – molekuly myosinu uspořádány symetricky, hlavičky směřují k bližšímu konci vlákna
→ hladká centrální zóna bez globulárních segmentů + periferní zóna s laterálně vyčnívajícími glob. segmenty
Tenké filamentum
- Základem je F-aktin
Polymer G-aktinu = globulární G-aktinový monomer, polarizovaný → přesné řazení během polymerace. Vznik 2 spirálovitě obtočených řetězců z G-aktinových jednotek.
- Tropomyosin
Molekula tvořena dvěma spirálovitě obtočenými řetězci. Molekuly uspořádány jedna za druhou, vloženy do žlábku F-aktinového vlákna. 1 molekula přesahuje 7 monomerových jednotek aktinu. Stabilizace a zpevnění tenkého vlákna.
- Troponin
Komplex 3 globulárních jednotek – T, C, I, vázán na tropomyosinovou molekulu.
- Troponin T – vazba k tropomyosinu
- Troponin C – váže vápenaté ionty
- Troponin I – inhibuje na aktinu vazné místo pro myosin
Sarkoméra
Jsou uspořádané podélně a mají osobitou strukturu. Základem každé myofibrily jsou částečně se překrývající světlejší isotropní aktinové a tmavší anisotropní myozinové myofilamenty. Aktinových je přibližně 3000, myozinových 1500. K strukturálním proteinům myofibril dále patří titín a nebulín, k regulačním tropomyozín a troponín. Podélné uspořádání aktinových a myozinových myofilament vytváří charakteristické příčné pruhování, viditelné v světelném mikroskopu. Důvodem je střídání jejich vzájemně se překrývajících a nepřekrývajících se úseků.
- Svetlejší úsek je tvořený jen aktinovými myofilamenty a označuje se jako I-proužek (izotropní v polarizovaném světle). Tenká myofilamenta jsou ukotvena do Z-linie (neboli telofragma) – zde se zakotvují dva sety tenkých filament dvou sousedních sarkomér do tzv. Z-ploténky. Zakotvení je uskutečněno pomocí alfa-aktinu (hlavní součást plotenky), filaminu, amorfinu a Z-proteinu. Z-linie prostupuje všemi myofibrilami a upevňuje se na sarkolemu. Úsek mezi dvěma Z-liniemi tvoří základní funkční a strukturální jednotku svalu označovanou jako sarkomera. Při kontrakci svalového vlákna se zkracuje délka sarkomery a úseky tvořené nepřekrývajícími se aktinovými a myozinovými myofibrilami (I-proužek a H-proužek). V příčném řezu je uspořádání obou typů filament hexagonální, to znamená, že každé tlusté filamentum v periferní oblasti A-proužku je obklopeno 6 tenkými filamenty.
- Tmavší úsek, tzv. A-proužek (anizotropní v polarizovaném světle) je tvořený jak tenkými, tak tlustými myofilamenty (dochází zde k překryvu myofilament), kdežto centrálně jen samotnými myozinovými myofilamenty (H-proužek). Uprostřed H-proužku jsou myozinové filamenty ukotvené v tzv. M-linii (pomocí myomesinu), z které se rozbíhají na obě strany. V M-proužku se také nachází enzym kreatin-kináza, který katalyzuje přenos fosfátových skupin z fosfokreatinu na ADP.
Mechanismus kontrakce
Kontraktilní schopnost – klouzání tenkých a tlustých filament proti sobě, aktivní proces – sarkoméra se zkracuje, I-proužek se zužuje, A-proužek stejně široký, H-proužek postupně mizí Globulární segment tlustého filamenta vazné místo pro ATP + ATP-ázovou aktivitu. Dodávka ATP zajištěna mitochondriemi obklopujícími myofibrilami.
V klidu – myosin se nemůže spojit s aktinem – vazné místo na aktinu blokováno tropomyosinem → ATP vázán na globulární segment myosinu, ale neprobíhá hydrolýza. Změna při zvýšení hladiny kalciových iontů v cytoplazmě nad prahovou hodnotu → vazba Ca2+ na Troponin C – změna konfigurace troponinovýho komplexu → tropomyosin tažen hlouběji do žlábku aktinového vlákna → odkrytí vazného místa pro myosin = aktin-myosinový komplex → hydrolýza ATP – ohnutí globulárního segmentu myosinu o 45° → posunutí tenkého a tlustého filamenta proti sobě, tenké taženo směrem do A-proužku
Uvolnění vazby aktin-myosin jen v přítomnosti ATP obsazující vazné místo na glob. segmentu myosinu, uvolněné po hydrolýze předchozí molekuly – glob. segment do původní polohy, ale kvůli předchozímu posunu nasměrován proti dalšímu vaznému místu tenkého filamenta. Pokud trvá dostačující hladina Ca2+ děj se opakuje. Cykly tvory a uvolňování vazeb časově posunuty – plynulost kontrakce.
Když hladina Ca2+ klesne pod mezní hodnotu – tropomyosin do původní polohy → blokace vazného místa pro myosin. Vyčerpání zásob ATP → znemožnění rozpojení vazby aktin-myosin → sval neschopen relaxace – rigor mortis
Odkazy
Související články
Použitá literatura
- JARKOVSKÁ, Daniela a Jindřich MARTÍNEK. Histologie. 1. 1. vydání. Praha : Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-388-1.
- KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3068-4.
- MALINA, Radovan. Všeobecná zoológia [online] . 1. vydání. Bánská Bystrica. 2004. Dostupné také z <http://web.archive.org/web/20061230152321/http://www.fpv.umb.sk/kat/kb/text/knihy/Vseobzoo/VseobZoo.pdf>.
- Wikipédia, Slobodná encyklopédia. Myofibrila [online]. [cit. 2011-11-08]. <http://sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Myofibrila&oldid=4016661>.