Amyláza/průkaz makroamylázy: Porovnání verzí
< Amyláza
m (doplnění citace zdroje) |
m (Robot: kosmetické úpravy) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
* | * | ||
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}} | * Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}} | ||
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------> | -------------------------------------------------------------------------------------------------------------->Makroamyláza a je příčinou 8–12 % případů hyperamylázemie (zvýšené hodnoty celkové sérové hladiny α-amylázy). Příčinou je makrokomplex enzymu s vysokomolekulárními proteiny séra, především s imunoglobuliny [[IgA]] a [[IgG]]. Obdobný makrokomplex tvoří i další enzymy a to např. pankreatická [[Lipáza makroenzym|lipáza]]. Makroformu α-amylázy lze stanovit [[Gelová permeační chromatografie|gelovou filtrací]], [[elektroforéza|elektroforeticky]], [[precipitace|precipitací]] s [[PEG]] nebo ELISA technikou. Kvantitativní stanovení poměru makroformy enzymu je nejpřesnější s použitím [[gelová chromatografie|gelové chromatografie]] na [[Sephadex G-100|Sephadexu® G-100]]. Separace probíhá v chlazeném boxu při 10 °C na koloně 9 × 150 mm při průtoku 3 ml/hod 5 hodin. Aktivita α-amylázy je v jednotlivých frakcích stanovena enzymaticky standardním postupem s [[pNP blokovaný maltoheptaosid|pNP blokovaným maltoheptaosidem]] a výsledkem je poměr obou forem enzymu. | ||
Makroamyláza a je příčinou 8–12 | |||
Důležitým aspektem pro průkaz makroamylázového komplexu je nestabilita komplexu s imunoglobuliny. Při zmražení a rozmražení séra dochází k disociaci komplexů, makroamylázu je proto nutné prokazovat v čerstvě odebraném vzorku séra. | Důležitým aspektem pro průkaz makroamylázového komplexu je nestabilita komplexu s imunoglobuliny. Při zmražení a rozmražení séra dochází k disociaci komplexů, makroamylázu je proto nutné prokazovat v čerstvě odebraném vzorku séra. | ||
| Řádek 35: | Řádek 34: | ||
</noinclude> | </noinclude> | ||
[[Kategorie:Vložené články]] | |||
[[Kategorie:Biochemie]] | [[Kategorie:Biochemie]] | ||
[[Kategorie:Klinická biochemie]] | [[Kategorie:Klinická biochemie]] | ||
[[Kategorie:Gastroenterologie]] | [[Kategorie:Gastroenterologie]] | ||
Aktuální verze z 29. 11. 2014, 21:39
Makroamyláza a je příčinou 8–12 % případů hyperamylázemie (zvýšené hodnoty celkové sérové hladiny α-amylázy). Příčinou je makrokomplex enzymu s vysokomolekulárními proteiny séra, především s imunoglobuliny IgA a IgG. Obdobný makrokomplex tvoří i další enzymy a to např. pankreatická lipáza. Makroformu α-amylázy lze stanovit gelovou filtrací, elektroforeticky, precipitací s PEG nebo ELISA technikou. Kvantitativní stanovení poměru makroformy enzymu je nejpřesnější s použitím gelové chromatografie na Sephadexu® G-100. Separace probíhá v chlazeném boxu při 10 °C na koloně 9 × 150 mm při průtoku 3 ml/hod 5 hodin. Aktivita α-amylázy je v jednotlivých frakcích stanovena enzymaticky standardním postupem s pNP blokovaným maltoheptaosidem a výsledkem je poměr obou forem enzymu.
Důležitým aspektem pro průkaz makroamylázového komplexu je nestabilita komplexu s imunoglobuliny. Při zmražení a rozmražení séra dochází k disociaci komplexů, makroamylázu je proto nutné prokazovat v čerstvě odebraném vzorku séra.
Referenční hodnoty: Makroforma enzymu není za fyziologických podmínek přítomna. Výsledek testu je udáván v procentuálním poměru makroformy amylázy vypočtené z aktivit jednotlivých frakcí. Pozitivní výsledek, průkaz komplexu, je tedy hodnota > 0.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- se svolením autora převzato z KOCNA, Petr. GastroLab : MiniEncyklopedie laboratorních metod v gastroenterologii [online]. ©2002. Poslední revize 2011-01-08, [cit. 2011-03-04]. <http://www1.lf1.cuni.cz/~kocna/glab/glency1.htm>.
