Kordocentéza: Porovnání verzí
(nová kontrola (po vypršení staré)) |
m (redakční revize kontroly) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Zkontrolováno | | {{Zkontrolováno | 20141123203155 | [[Soubor:Antonín Šípek.jpg | 30px | link=Uživatel:Azrael]] [[Uživatel:Azrael|MUDr. Antonín Šípek]]|281334}} | ||
{{heslo | {{heslo | ||
|cze = Kordocentéza | |cze = Kordocentéza | ||
Verze z 23. 11. 2014, 21:31
Kordocentéza (CC, punkce pupečníku) je invazivní metoda využívaná v rámci prenatální diagnostiky. Vyšetření lze provádět až relativně později – obecně od 18. gestačního týdne[1]. Punkce pupečníku a odběr fetální krve z pupečníkové vény se provádí speciální jehlou pod ultrazvukovou kontrolu. Získané krevní elementy (lymfocyty plodu) lze užít k vyšetření karyotypu plodu či pro molekulárně genetické vyšetření s cílem vyloučit u plodu chromozomální aberace či geneticky podmíněné choroby. Karyotypizace lymfocytů plodu je velmi rychlá, výsledky jsou k dispozici během 48–72 hodin[1]. Krev plodu je cenným diagnostickým materiálem, který lze mimo jiné použít ke stanovení krevní skupiny plodu, diagnostice aloimunizace plodu, infekce plodu či k diagnostice některých dědičných chorob a poruch (např. hemoglobinopatie)[1].
Riziko výkonu je ve zkušených rukách srovnatelné s rizikem amniocentézy (pod 1 % fetálních ztrát)[1].
Odkazy
Související články
- Klinická genetika
- Prenatální diagnostika
- Amniocentéza
- Odběr choriových klků
- Indikace chromosomálního vyšetření
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d CALDA, Pavel, et al. Ultrazvuková diagnostika v těhotenství: pro praxi. 1. vydání. Praha : Aprofema, 2007. 268 s. ISBN 978-80-903706-1-6.
