Gastrointestinální parazitózy: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (doplnění citací knih, kat, ještě je třeba článek wikifikovat) |
m (oprava citace) |
||
Řádek 105: | Řádek 105: | ||
Otázky J. Beneše - zdroje informací: přednášky a níže uvedené učebnice | Otázky J. Beneše - zdroje informací: přednášky a níže uvedené učebnice | ||
{{Citace|typ = kniha|příjmení1 = Hrodek|jméno1 = Otto|příjmení2 = Vavřinec|jméno2 = Jan|kolektiv = ano|titul = Pediatrie|vydání = 1|místo = Praha|vydavatel = Galén|rok = 2002|strany = |isbn = 80-7262-178-5}} | {{Citace|typ = kniha|příjmení1 = Hrodek|jméno1 = Otto|příjmení2 = Vavřinec|jméno2 = Jan|kolektiv = ano|titul = Pediatrie|vydání = 1|místo = Praha|vydavatel = Galén|rok = 2002|strany = |isbn = 80-7262-178-5}} | ||
{{Citace|typ = kniha|příjmení1 = Šašinka|jméno1 = Miroslav|příjmení2 = Šagát|jméno2 = Tibor|příjmení3 = Kovács|jméno3 = László|kolektiv = ano|titul = Pediatria|vydání = |místo = |vydavatel = |rok = |strany = |isbn = }} | {{Citace|typ = kniha|příjmení1 = Šašinka|jméno1 = Miroslav|příjmení2 = Šagát|jméno2 = Tibor|příjmení3 = Kovács|jméno3 = László|kolektiv = ano|titul = Pediatria|vydání = 2 |místo = Bratislava|vydavatel = Herba |rok = 2007 |strany = |isbn = 978-80-89171-49-1}} | ||
[[Kategorie:Pediatrie]] | [[Kategorie:Pediatrie]] |
Verze z 4. 11. 2009, 16:07
- v dětském věku je organismus vnímavější k parazitárním nákazám
- základní vyšetřovací metoda – koprologické vyšetření
- indikací je přítomnost GIT obtíží a eozinofilie (hlavně u osob, které někde cestovaly)
- vyšetření by se mělo 2-3x opakovat (po 4-7 dnech) neboť parazité mají cyklický výskyt
Giardióza
- jejím původcem je Giardia intestinalis
- šíří se orofekální cestou, manifestuje se průjmovým onemocněním
- trofozoiti se přichycují na střevní sliznici duodena a jejuna → zánět→ změny
- dochází hlavně k malabsorpci tuků a vitaminu A
- klinický obraz –
- inkubace – 7-8dní
- první cysty objevíme ve stolici asi 3-4 týdny po nákaze
- u většiny je průběh asymptomatický či subklinický (i u těch ale nalezneme histologický nález a jistou malabsorpci D-xylózy)
- akutní fáze je spojena s GIT přínaky – nauzea, anorexie, nízká horečka, vodnaté, páchnoucí průjmy s flatulencí
- bolesti v nadbřišku, ztráta hmotnosti
- stolice obsahují vyšší množství hlenu a tuku
- subakutní a chronická fáze – abdominální dyskomfort, epizody průjmů, flatulence
- může se poté vyvinout céliakie
- terapie – metronidazol, tinidazol, ornidazol, mebednazol (Vermox), endiaron
- prevence – obecná – zábrana fekální kontaminace potravy a vody, výchova dětí k hygieně
Kryptosporidióza
- jejím původcem je Cryptosporidium parvum, šíří se orofekálně
- množení parazita ve střevě vyvolává enterokolitidu se změnami a úbytkem epitelových bb., s atrofií klků
- může způsobovat i pneumónie (hlavně u HIV)
- klinický obraz –
- inkubace – 2-10dní
- je častější u dětí do dvou let a u imunokomprimovaných
- u imunokompetentních – krátkodobé, samovolně se upravující průjmové onemocnění
- cca 10 vodnatých stolic denně po několik dnů (max.2týdny)
- život ohrožující průběh má u imunokomprimovaných – choleriformní průběh, rychle vzniká dehydratace
- dif.dg – bakteriální průjmy, jiné parazitózy, malabsorpční sy, celiakie, Zollinger-Ellisonův sy, Crohnova nemoc
- diagnóza – mikroskopický průkaz oocyst ve stolici
- terapie – specificky účinná terapie není známa
- používáme chemoterapeutika proti toxoplasmóze, ale nemají žádoucí účinek (pyrimetamin, sulfadiazin, spiramycin)
- zkouší se paromomycin a azitromycin (Sumamed)
- symptomatická léčba – rehydratace, antidiarotika, inhibitory střevní motility, somatostatin (blok sekrečních bb.), chlorpromazin (blok sekrece chloridů)
Cestodózy (tasemnice)
Hymenolepióza
- jejím původcem je tasemnice dětská (Hymenolepis nana)
- šíří se orofekálně vajíčky tasemnice, působí průjmové onemocnění
- paraziti mechanicky poškozují střevní sliznici a způsobují poruchy trávení
- nákaza má horší průběh u dětí podvyživených a s imunitní nedostatečností
- příznaky – tupé bolesti v břiše bez závislosti na příjmu potravy, anorexie, nevolnost, zvracení, pyróza, říhání, povlak jazyka a hlavně průjmy
- diagnóza – vajíčka lze prokázat při vyšetření stolice, nevylučují se však pravidelně
- terapie – niklosamid (Yomesan) – podává se vícekrát
- prazikvantel (Cesol) – jednorázová dávka
Ténióza hovězí
- taenia saginata, tasemnice bezbranná – u dětí je v našich podmínkách vzácná
Askarióza
- endemická nematodóza, původcem je škrkavka dětská, Ascaris lumbicoides
- šíří se orofekálně vajíčky hlístice, působí střevní poruchy a průjmy
- první fáze – prochází krví do plic a pak zpět do střeva – převládají zánětlivé a imunitní reakce
- intestinální fáze – škrkavky si žijí ve střevě, nejvíce jich je v jejunu
- mají tendenci pohybovat se šroubovitě proti peristaltice a migrovat
- můžou ucpat choledochus – obstrukční ikterus
- mají tendenci se shlukovat – ileus
- klinický obraz – 5.-6. den se objevují příznaky plicní askariózy – sputum se krvavé, jsou v něm eosinofily
- eosinofilie dosahuje 15-30%
- intestinální fáze – tupé bolesti břicha (hlavně v epigastriu), poruchy trávení, meteorismus, nechutenství, zvracení, průjmy – enteritis verminosa
- askarióza způsobuje laktátovou intoleranci
- může dojít k obstručnímu ileu – kolikovitá bolest spojená se zvracením a napětím břišní stěny
- diagnóza – při odchodu škrkavek ve stolici nebo nosem..., nebo mikroskopický nález vajíček ve stolici
- terapie – základní lék – mebendazol (Vermox) – 100mg 2x denně mezi jídlem po 3 dny
- jiné – albendazol, piperazin, levamizol, tiabendazol
Trichurióza
- endemická nematodóza, původcem je tenkohlavec lidský (trichuris trichuria)
- larvy se vylíhnou, žijí v kryptách tenkého střeva, pak se přestěhujou do tlustého (hlavně cékum)
- tam se přední částí zaboří do sliznice a uchytí se pomocí ústního ústrojí a proteolytických enzymů
- mechanismus působení – traumatický a toxoalergický
- klinický obraz – v našich podmínkách probíhá nákaza spíče asymptomaticky
- bývá sdružena s jinými parazitózami, s malnutricí a s chronickými poruchami trávicího ústrojí
- masivní (hlavně v tropech) - trávicí obtíže, bolesti břicha, tenesmy
- anémie, poruchy růstu dětí, prolaps rekta
- terapie – mebendazol, albendazol..
Enterobióza
- někde až 40% obyvatel
- kosmopolitní, není vázán na hygienický standard
- v tropech málo, nejvíce mírný pás
- per orálně – zralé vajíčko→ larva→ dospívají v caecu→ kopulace→ do análního otvoru→ klade vajíčka
- u dívek nebezpečí zánětů pohlavních orgánů
- nebezpeční zánětu apendixu (moc neprokázáno)
- za 2*4 hodiny je larva v konečníku zralá→ možnost autoinfekce
- nákaza – ano*orální, přímý kontakt s infikovanou osobou, zprostředkovaný kontakt
- člověk je jediný hostitel
- doba života 30-45 dní, problémem jsou tedy reinfekce
- od roupů pomáhá česnek
- klinika - většinou bez symptomů, noční perianální svědění → nespavost→podrážděnost, roztěkanost
- průběh je mírný nebo asymptomatický
- častý je perianální pruritus
- nebezpečí inkefcí u dívek→ nesou střevní bakterie→ „oxyurové uzlíky“ v děloze
- dignostika – perianální stěry!!!, vyšetření před koupáním a mytím
- perianální otisk na lepící pásku, průkaz vajíček...
- dělá se to izolepou→ nalepí se do okolí anu a pak se vlepí na sklíčko
- léčba – výjimečně
- základní léčivo je Pyrvinium – podává se jednorázově – 5mg/kg
- přípravek barví intenzívně červeně stolici a prádlo
- doporučuje se léčit všechny členy rodiny a kolektivu současně
- mebendazol, albendazol
- základní léčivo je Pyrvinium – podává se jednorázově – 5mg/kg
Literatura
Otázky J. Beneše - zdroje informací: přednášky a níže uvedené učebnice HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.
ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.