Syndrom defektní protiregulace: Porovnání verzí

Verze z 4. 4. 2011, 17:57

Syndrom defektní protiregulace je stav, kdy je organismus pacienta s diabetem 2. typu adaptován na hyperinzulinémii. Dochází ke zvýšené sekreci hyperglykemizujících hormonů (glukagon, katecholaminy, růstový hormon, kortizol) a posunu glykemického prahu. To znamená, že z důvodu této adaptace není člověk schopen rozpoznat mírnou hypoglykémii, kterou by mohl korigovat perorálním příjmem glukózy, a snadno náhle upadá do hypoglykemického komatu.

Odkazy

Související články

Verze z 18. 3. 2011, 18:58 (editovat) Nemekar (Diskuse \| příspěvky) m (kat.) ← Porovnání se starší verzí		Verze z 4. 4. 2011, 17:57 (editovat) (zrušit editaci) Cooba (Diskuse \| příspěvky) m (oprava odkazu) Porovnání s novější verzí →
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Syndrom defektní protiregulace''' je stav, kdy je organismus pacienta s [[Diabetes mellitus 2. typu\|diabetem 2. typu]] adaptován na hyperinzulinémii. Dochází ke zvýšené sekreci hyperglykemizujících hormonů ([[~~Glukagon~~\|glukagon]], [[katecholaminy]], [[Růstový hormon\|růstový hormon]], [[kortizol]]) a posunu glykemického prahu. To znamená, že z důvodu této adaptace není člověk schopen rozpoznat mírnou hypoglykémii, kterou by mohl korigovat perorálním příjmem [[glukóza\|glukózy]], a snadno náhle upadá do hypoglykemického komatu.		'''Syndrom defektní protiregulace''' je stav, kdy je organismus pacienta s [[Diabetes mellitus 2. typu\|diabetem 2. typu]] adaptován na hyperinzulinémii. Dochází ke zvýšené sekreci hyperglykemizujících hormonů ([[Glukagón\|glukagon]], [[katecholaminy]], [[Růstový hormon\|růstový hormon]], [[kortizol]]) a posunu glykemického prahu. To znamená, že z důvodu této adaptace není člověk schopen rozpoznat mírnou hypoglykémii, kterou by mohl korigovat perorálním příjmem [[glukóza\|glukózy]], a snadno náhle upadá do hypoglykemického komatu.

	== Odkazy ==		== Odkazy ==