Akutní laryngitida: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (→Léčba: doplnění) |
(ref) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Akutní zánět hrtanu''' neboli '''subglotická laryngitida''' či '''pseudokrup''' (MKN-10: J04.0) je otok hrtanu v subglotické oblasti. Bývá virového původu (parainfluenza, adenoviry, RSV), ale mohou se uplatňovat také [[alergeny]]. Vyskytuje se častěji než [[akutní epiglotitida]] a mívá méně dramatický průběh, objevuje se zejména v zimních měsících (listopad – duben). Nejčastěji jsou postiženy děti od kojeneckého věku do cca 6 let, ale výjimky jsou pravidlem. | '''Akutní zánět hrtanu''' neboli '''subglotická laryngitida''' či '''pseudokrup''' (MKN-10: J04.0) je otok hrtanu v subglotické oblasti. Bývá virového původu (parainfluenza, adenoviry, RSV), ale mohou se uplatňovat také [[alergeny]]. Vyskytuje se častěji než [[akutní epiglotitida]] a mívá méně dramatický průběh, objevuje se zejména v zimních měsících (listopad – duben). Nejčastěji jsou postiženy děti od kojeneckého věku do cca 6 let, ale výjimky jsou pravidlem.<ref name="Havranek">HAVRÁNEK, Jiří: ''Infekce horních dýchacích cest''</ref> | ||
==Klinický obraz== | ==Klinický obraz== | ||
Začíná náhle z plného zdraví nebo navazuje na katar horních cest dýchacích. Nejčastěji se objevuje v noci ve formě záchvatovité inspirační dušnosti s inspiračním stridorem. Je provázen typickým štěkavým kašlem. Dítě je neklidné, subfebrilní a má hrubý hlas (chraptí). Někdy také zatahuje jugula, interkostální prostory a epigastrium. V těžkých případech se objevuje [[cyanóza]], neklid a agitovanost. Nejsou obtíže při polykání, bolest v krku rovněž není přítomna. Dítě je celkově v dobrém stavu (při nízkém stupni dušnosti). K progresi stavu může dojít během desítek minut. | Začíná náhle z plného zdraví nebo navazuje na katar horních cest dýchacích. Nejčastěji se objevuje v noci ve formě záchvatovité inspirační dušnosti s inspiračním stridorem. Je provázen typickým štěkavým kašlem. Dítě je neklidné, subfebrilní a má hrubý hlas (chraptí). Někdy také zatahuje jugula, interkostální prostory a epigastrium. V těžkých případech se objevuje [[cyanóza]], neklid a agitovanost. Nejsou obtíže při polykání, bolest v krku rovněž není přítomna. Dítě je celkově v dobrém stavu (při nízkém stupni dušnosti). K progresi stavu může dojít během desítek minut. | ||
Klinický stav se hodnotí podle Downese (0–10 bodů).<ref>{{Citace |typ = kniha|příjmení1 = Muntau|jméno1 = Ania Carolina|kolektiv = ne|titul = Pediatrie|vydání = 4|místo = Praha|vydavatel = Grada|rok = 2009|strany = 330|isbn = 978-80-247-2525-3}}</ref> | Klinický stav se hodnotí podle Downese (0–10 bodů).<ref>{{Citace |typ = kniha|příjmení1 = Muntau|jméno1 = Ania Carolina|kolektiv = ne|titul = Pediatrie|vydání = 4|místo = Praha|vydavatel = Grada|rok = 2009|strany = 330|isbn = 978-80-247-2525-3}}</ref><ref name="Havranek"/> | ||
{| class = wikitable | {| class = wikitable | ||
| Řádek 49: | Řádek 49: | ||
| Recidivy || ne || ano | | Recidivy || ne || ano | ||
|} | |} | ||
Diferenciálně diagnosticky je nutno vyloučit kromě | Diferenciálně diagnosticky je nutno vyloučit kromě epiglotitidy i [[retrofaryngeální absces]], [[Bakteriální tracheitida|bakteriální laryngotracheitidu]], alergický nebo hereditární angioedém dýchacích cest. Vyšetření krku provádíme rychlou aspekcí po stlačení kořene jazyka špátlí.<ref name="Havranek"/> | ||
==Léčba== | ==Léčba== | ||
* monitorování vitálních funkcí (puls, dechová frekvence, TK, SaO<sub>2</sub>); | * monitorování vitálních funkcí (puls, dechová frekvence, TK, SaO<sub>2</sub>); | ||
| Řádek 55: | Řádek 55: | ||
* inhalace [[adrenalin]]u (nebulizovaný adrenalin) (5 mg v 5 ml 1/1 0,9% NaCl, účinek se dostavuje po 10–30 minutách, po inhalaci trvá 60 minut); | * inhalace [[adrenalin]]u (nebulizovaný adrenalin) (5 mg v 5 ml 1/1 0,9% NaCl, účinek se dostavuje po 10–30 minutách, po inhalaci trvá 60 minut); | ||
* [[dexametazon]] i.v. či i.m. (0,6 mg/kg ''pro dosi'', účinek se dostavuje do 120 min.)<ref name="Novák"/>; | * [[dexametazon]] i.v. či i.m. (0,6 mg/kg ''pro dosi'', účinek se dostavuje do 120 min.)<ref name="Novák"/>; | ||
* [[ | * [[prednison]] per rektum; | ||
* ev. [[antitusika]] nekodeinového typu; | * ev. [[antitusika]] nekodeinového typu; | ||
* sedativa kontraindikována (riziko útlumu dechového centra), k sedaci lze užít [[antihistaminika]] (promethazin 1–2 mg/kg/24 hod.). | * sedativa kontraindikována (riziko útlumu dechového centra), k sedaci lze užít [[antihistaminika]] (promethazin 1–2 mg/kg/24 hod.). | ||
| Řádek 79: | Řádek 79: | ||
*tracheální rourku volíme bez manžety s průměrem o 0,5–1 mm menším než je průměr rourky pro daný věk | *tracheální rourku volíme bez manžety s průměrem o 0,5–1 mm menším než je průměr rourky pro daný věk | ||
*po intubaci zahajujeme standardní UPV | *po intubaci zahajujeme standardní UPV | ||
*extubujeme v době, kdy již významně uniká vzduch kolem ET kanyly, zpravidla do 48 hodin | *extubujeme v době, kdy již významně uniká vzduch kolem ET kanyly, zpravidla do 48 hodin<ref name="Havranek"/> | ||
=== Následná opatření=== | === Následná opatření=== | ||
Laryngitida se s oblibou opakuje, ale každá ataka může být jinak závažná. Při recidivách vyšetřujeme ev. alergickou složku – "spasmodic croup". Je třeba dále vyloučit GER, vliv adenoidních vegetací. Při > 3 recidivách ASL nebo atypickém průběhu je zpravidla nutná laryngotracheobronchoskopie. | Laryngitida se s oblibou opakuje, ale každá ataka může být jinak závažná. Při recidivách vyšetřujeme ev. alergickou složku – "spasmodic croup". Je třeba dále vyloučit GER, vliv adenoidních vegetací. Při > 3 recidivách ASL nebo atypickém průběhu je zpravidla nutná laryngotracheobronchoskopie.<ref name="Havranek"/> | ||
<noinclude> | <noinclude> | ||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
===Související články=== | ===Související články=== | ||
* [[Akutní epiglotitida]] | * [[Akutní epiglotitida]] | ||
Verze z 30. 3. 2011, 12:13
Akutní zánět hrtanu neboli subglotická laryngitida či pseudokrup (MKN-10: J04.0) je otok hrtanu v subglotické oblasti. Bývá virového původu (parainfluenza, adenoviry, RSV), ale mohou se uplatňovat také alergeny. Vyskytuje se častěji než akutní epiglotitida a mívá méně dramatický průběh, objevuje se zejména v zimních měsících (listopad – duben). Nejčastěji jsou postiženy děti od kojeneckého věku do cca 6 let, ale výjimky jsou pravidlem.[1]
Klinický obraz
Začíná náhle z plného zdraví nebo navazuje na katar horních cest dýchacích. Nejčastěji se objevuje v noci ve formě záchvatovité inspirační dušnosti s inspiračním stridorem. Je provázen typickým štěkavým kašlem. Dítě je neklidné, subfebrilní a má hrubý hlas (chraptí). Někdy také zatahuje jugula, interkostální prostory a epigastrium. V těžkých případech se objevuje cyanóza, neklid a agitovanost. Nejsou obtíže při polykání, bolest v krku rovněž není přítomna. Dítě je celkově v dobrém stavu (při nízkém stupni dušnosti). K progresi stavu může dojít během desítek minut. Klinický stav se hodnotí podle Downese (0–10 bodů).[2][1]
| Přiznak | 0 bodů | 1 bod | 2 body |
|---|---|---|---|
| Poslech nad plícemi | normální | oslabený, vrzoty | ticho |
| Stridor | není | inspirační | inspirační i expirační |
| Dechová námaha | dýchání je volné | zatahuje jugulum, má alární souhyb | zatahuje všechny měkké části hrudníku, má při dýchání otevřená ústa |
| Kašel | není | drsný, neproduktivní | štěkavý, suchý |
| Cyanóza | není | při dýchání vzduchu | i při FiO2 > 0,4 |
- Downes skóre < 3 body – dítě možno ponechat v domácí péči (chladný vlhký vzduch, tekutiny, mukolytika)
- Downes skóre 3 a více bodů – nutná hospitalizace, převoz záchrannou službou (dexamethason p.o., i.m. či i.v., inhalace adrenalinu)
- Downes skóre > 7 bodů – zvážit tracheální intubaci v inhalační anestezii[3]
Diagnostika
Klíčové je umět pohotově odlišit akutní laryngitidu a akutní epiglotitidu:
| Akutní epiglotitida | Akutní laryngitida[4][5] | |
|---|---|---|
| Průměrný věk | 3–4 roky | 6–36 měsíců |
| Prodromy | – | rýma |
| Kašel | –/mírný | štěkavý |
| Krmení | ne | ano |
| Ústa | vytékají sliny | zavřená |
| Toxicita | ano | ne |
| Teplota | >38,5°C | <38,5°C |
| Stridor | jemný | skřehotavý |
| Hlas | slabý/tichý | chraplavý |
| Recidivy | ne | ano |
Diferenciálně diagnosticky je nutno vyloučit kromě epiglotitidy i retrofaryngeální absces, bakteriální laryngotracheitidu, alergický nebo hereditární angioedém dýchacích cest. Vyšetření krku provádíme rychlou aspekcí po stlačení kořene jazyka špátlí.[1]
Léčba
- monitorování vitálních funkcí (puls, dechová frekvence, TK, SaO2);
- studená nebulizace (směs plynů o různé FiO2, kterou dítě dýchá);
- inhalace adrenalinu (nebulizovaný adrenalin) (5 mg v 5 ml 1/1 0,9% NaCl, účinek se dostavuje po 10–30 minutách, po inhalaci trvá 60 minut);
- dexametazon i.v. či i.m. (0,6 mg/kg pro dosi, účinek se dostavuje do 120 min.)[3];
- prednison per rektum;
- ev. antitusika nekodeinového typu;
- sedativa kontraindikována (riziko útlumu dechového centra), k sedaci lze užít antihistaminika (promethazin 1–2 mg/kg/24 hod.).
Guideline postupu dle tíže onemocnění
- Downes score < 2 body
- ambulantní postup
- inhalace studeného vzduchu (není EBM)
- dexamethason 0,6 mg/kg p.o. nebo i.m.
- Downes score 3–4 body
- hospitalizace na standardním oddělení
- studená nebulizace plynů s FiO2cca 0,3–0,4
- dexamethason 0,6 mg/kg p.o. nebo i.m.
- Downes score 5–7 bodů
- hospitalizace na JIP, zajištění i.v. vstupu
- studená nebulizace plynů s FiO2 cca 0,3–0,4
- dexamethason 0,6 mg/kg i.v.
- nebulizace adrenalinu 1 : 1000 v dávce 5 ml, případně 2 mg nebulizovaného budesonidu
- opatrná sedace (midazolam)
- Downes score > 7 bodů
- konzervativní terapie (viz předchozí postup) po dobu 20 minut, při nezlepšení stavu tracheální intubace
- u kritické dušnosti intubujeme ihned, řídíme se klinikou, nelze "čekat" na hypoxii nebo hyperkapnii
- intubujeme neapnoickou technikou při inhalační anestezii, alternativně midazolam 0,2 mg/kg + ketamin 3 mg/kg i.v.
- tracheální rourku volíme bez manžety s průměrem o 0,5–1 mm menším než je průměr rourky pro daný věk
- po intubaci zahajujeme standardní UPV
- extubujeme v době, kdy již významně uniká vzduch kolem ET kanyly, zpravidla do 48 hodin[1]
Následná opatření
Laryngitida se s oblibou opakuje, ale každá ataka může být jinak závažná. Při recidivách vyšetřujeme ev. alergickou složku – "spasmodic croup". Je třeba dále vyloučit GER, vliv adenoidních vegetací. Při > 3 recidivách ASL nebo atypickém průběhu je zpravidla nutná laryngotracheobronchoskopie.[1]
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e HAVRÁNEK, Jiří: Infekce horních dýchacích cest
- ↑ MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 330. ISBN 978-80-247-2525-3.
- ↑ Skočit nahoru k: a b c NOVÁK, Ivan, et al. Intenzivní péče v pediatrii. 1. vydání. Galén, 2008. s. 303. ISBN 978-80-7262-512-3.
- ↑ TASKER, Robert C., Robert J. MCCLURE a Carlo L. ACERINI. Oxford Handbook od Paediatrics. 1. vydání. New York : Oxford University Press, 2008. s. 295. ISBN 978-0-19-856573-4.
- ↑ KLIEGMAN, Robert M., Karen J. MARCDANTE a Hal B. JENSON. Nelson Essentials of Pediatrics. 1. vydání. China : Elsevier Saunders, 2006. 5; s. 497. ISBN 978-0-8089-2325-1.
