Zobrazení zdroje stránky Transport organických látek v ledvinách

Transport organických látek je založen na činnosti [[Sodno-draselná pumpa|'''sodno-draselné pumpy''']]. Z organických látek jsou transportovány [[aminokyseliny]], [[Urea|močovina]], [[glukóza]], [[laktát]], [[Fosfát|fosfáty]], [[Bílkoviny (1. LF UK, NT)|bílkoviny]] nebo [[kyselina močová]]. Organické látky jsou resorbovány v ''první části proximálního tubulu''.

====Glukóza====
[[Glukóza]] je monosacharid a do buněk se dostává spolu se sodíkem, mechanismus je založen na [[Symport|symportu]] se [[Sodík|sodnými ionty]]. [[Natrium|Sodík]] je tedy neustále z buňky odčerpáván a vytváří se koncentrační gradient. Princip je založen na [[Sekundární aktivní transport|'''''sekundárně aktivním transportu''''']], kdy je jako zdroj energie využito spřažení s přenosem jiné látky ve směru koncentračního gradientu. Na konci tubulu je tedy koncentrace [[Glukóza v moči|glukózy v moči]] za fyziologických podmínek nulová. Glukóza se označuje jako tzv. '''prahová látka''' - to je taková látka, která se vyloučí do moči až po překročení určité prahové koncentrace v plazmě. Pokud buňka překročí svou resorpční schopnost, tak se glukóza objeví [[Glukóza v moči|v moči]] - [[glykosurie]] ''- tzv. ledvinný práh pro glukózu'' je 10 mmol/l. Do intersticia se dostává glukóza pomocí přenašeče, který již není na sodíku závislý. Koncentrace glukózy v krvi ('''glykémie)''' je za fyziologických podmínek udržována v rozmezí '''3,9–5,6 mmol/l'''.

====Aminokyseliny====
[[Aminokyseliny]] se resorbují podobným způsobem jako [[Glukózová tolerance|glukóza]]. Na luminární straně je transport spřažen se [[Sodík v moči|sodíkem]] a na bazolaterální straně je přestup aminokyseliny do intersticia stejně jako u glukózy na sodíku nezávislý. Pro zpětnou resorpci se předpokládá existence asi 7 transportních systémů, které mají různou afinitu pro jednotlivé [[Aminokyseliny (1. LF UK, NT)|aminokyseliny]]. 

====Bílkoviny====
Za fyziologických podmínek se [[Bílkoviny v séru a moči (1. LF UK, VL)|bílkoviny]] nepřefiltrují při [[Glomerulární filtrace|glomerulární filtraci]]. '''Hemourinární bariéra''', přes kterou se filtruje moč, je tvořena ''endotelovými buňkami kapilár'', které obsahují četné fenestrace. Dále v bariéře nacházíme ''bazální membránu'', která je tvořena sítí [[Kolagen|kolagenních vláken]]. Poslední složkou filtrační bariéry jsou ''výběžky podocytů''. Celkově má bariéra '''''negativní náboj''''' a díky tomu skrze ní neprojdou velké ''bílkoviny, které mají také záporný náboj'' - jsou odpuzovány. Pokud je záporný náboj porušen, tak to vede k poškození glomerulů. Jestliže se do filtrátu dostanou peptidy či malé proteiny jako například [[albumin]], tak jsou v první polovině proximálního tubulu resorbovány pomocí ''endocytózy''. 
[[Soubor:Močovina.svg|link=|náhled|219x219pixelů|Močovina]]

====Močovina====
'''Močovina''' je diamid kyseliny uhličité a vzniká jako degradační produkt [[Metabolismus aminokyselin|metabolismu bílkovin]]. Močovina je schopná tubulárními buňkami volně procházet. Resorpce močoviny je závislá na množství resorbované vody. [[Moč]] je v průběhu všech tubulů zahušťována, protože dochází k postupné resorpci vody. Nejvyšší koncentrace močoviny je v konečné části [[Nefron|nefronu]]. Nakonec hodnota překročí koncentraci v pertiubulárním prostředí a močovina začne difundovat ven z tubulů. Vysoká koncentrace močoviny v [[Dřeň ledviny|dřeni]] vytváří hypertonicitu dřeně.

==Odkazy==

===Související odkazy===

*[[ledviny]]
*[[glukóza v moči]]
*[[sodno-draselná pumpa]]

===Použitá literatura===

*KITTNAR, O, et al. ''Lékařská fyziologie. ''1. vydání. Grada, 2011. [[Speciální:Zdroje knih/978-80-247-3068-4|ISBN 978-80-247-3068-4]].
*SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. ''Atlas fyziologie člověka. ''6. vydání. Praha : Grada, 2003. [[Speciální:Zdroje knih/80-247-0630-X|ISBN 80-247-0630-X]].