Zobrazení zdroje stránky Rozdíl mezi průměrnou a maximální délkou života

{{Zkontrolovat}}== Průměrná a maximální délka života ==

Při otázce smrtnosti rozlišujeme '''průměrnou délku života''', charakterizující očekávané dožití určitého věku v dané oblasti či populaci a '''maximální délku života''', neboli předpoklad dosažení nejvyššího možného věku při nejpříznivějších podmínkách.

===Průměrná délka života===
Průměrná délka života – neboli '''naděje na dožití''' určitého věku s jistou pravděpodobností. Tam kde je vysoká úmrtnost dětí bude průměr očekávaného dožití nižší, než v oblastech, kde se děti dožívají v hojném počtu dospělosti. Záleží též na mnoha dalších faktorech, těmi jsou '''příslušnost k sociální vrstvě''' (bohatší si mohou dovolit lepší zdravotní péči), '''stav veřejného zdravotnictví''' (odráží vyspělost státu – v Japonsku průměrná délka života 81 let), probíhající '''válka''', promořenost [[HIV]] a [[Tuberkulóza|TBC]] v populaci, dále '''hladomory''', '''kvalita života''', úrazovost v dané lokalitě atd. V dnešní době (r. 1998) je průměrné dožití mužů v naší zemi kolem '''71 let''', u žen kolem '''78 let'''. Před 80 lety to bylo u mužů 47 let a u žen zhruba 50 let. V předindustriálním období, když někdo přežil [[puberta|pubertu]], měl vysokou pravděpodobnost dožít se stejného věku jako my dnes, ale v návaznosti na smrtnost mladých byla průměrná délka života nižší (20–30 let). Zvýšení průměrného věku dožití souvisí s pokroky v medicíně, s lepšími životními podmínkami, méně nebezpečným životem a samozřejmě vysokou kvalitou veřejného zdravotnictví oproti dobám minulým.

===Maximální délka života===
Maximální délka života – u člověka je '''115–120 let''', při současných životních podmínkách dokonce někde i kolem 125 let, avšak byly zmínky o lidech žijících déle. Lidský věk se v zásadě '''neprodlužuje''', i dříve se lidé dožívali věku nad sto let – doklady o tom máme už z antiky. Zvyšuje se ale pravděpodobnost dožití vyššího věku, střední délka života. Přibývá tedy lidí, kteří se dožívají vysokého stáří. I zde hraje roli '''množství faktorů''' ovlivňujících život, jako například '''prostředí''', ve kterém žijeme ([[Ionizující záření|radiace]], záření, průmyslové oblasti, města x venkov), '''strava''' a její složení (podíl zeleniny a ovoce, přímořská strava s vyšším podílem [[Mastné kyseliny|nenasycených mastných kyselin]] x tučný základ jídelníčku v ČR), '''fyzická kondice''' (souvisí s pohybem, utužování, udržování svého těla), '''abusus''' ([[kouření]], závislost na [[Alkoholismus|alkoholu]], lécích, [[kofein]]u apod.) a významnou stránkou bude i '''duševní stav'''.

==Genetické vlivy==
Vliv genu – [[gen]]y se ve vztahu k délce života uplatňují třemi různými způsoby:

#Geneticky kódovaným programem, kterému věda říká '''programované stárnutí''', resp. '''programovaná smrt''' a jehož přítomnost je nutná jednak pro zaručení životního prostoru pro novou generaci, jednak jako ochrana před přílišným zatížením genetického materiálu [[mutace]]mi vznikajícími v průběhu života ('''zkracující se délka [[Telomery|telomer]]''' po [[Mitotické dělení|mitotickém dělení]]).
#Jde o celkový dopad na délku života všech geneticky programovaných funkcí organizmů, které samy o sobě bezprostřední vliv na délku života nemají (rozmnožování, adaptace, [[diferenciace]] buněk a tkání).
#Jde o genetický důsledek na funkce organizmu, které nejsou řízeny "programem smrti", ale které délku života výrazně ovlivňují – jde zejména o [[Imunita|imunitu]], [[metabolizmus]] a [[Regenerace|regeneraci]] – z biochemického hlediska zejména o produkci klíčových látek – [[Vitaminy|vitaminů]], [[Hormony|hormonů]], [[Enzymy|enzymů]] a [[Neuromediátory CNS|neuromediátorů]] – tedy o činnost funkcí, které délku a kvalitu života ovlivňují podstatnou měrou.

Je zřejmé, že '''dlouhověkost je určena především geneticky''', takže cestou genové manipulace bude jistě jednou možné lidský věk prodloužit. Každému genu však odpovídá určitý proces/stav organizmu, a proto můžeme klíčový prvek ovlivnit i bez genetické manipulace. Nejužší souvislost mezi geny a tělesnými funkcemi nacházíme u látek nejúčinnějších, u hormonů, které jsou důležitými nástroji při "řízení" organizmu, jeho funkcí, orgánů a vývojových procesů.

#Ovlivnit genetický program (programovanou smrt) můžeme jen samotným zásahem do genetického programu člověka – do [[Struktura DNA|struktury DNA]] a jeho změnou ([[genová terapie]]). [[Etické aspekty genetiky|Etická hlediska]] podle všeho tuto možnost pro současného člověka a při současné populační explozi '''nepřipouštějí'''.
#Komplexní přispívání funkcí organizmu k délce života můžeme ovlivnit poznáním a zmapováním všech vztahů mezi jednotlivými fyziologickými funkcemi a následným jemným vylepšováním, jimž nemůžeme nic pokazit. Tak '''lze délku života prodloužit, ale většinou ne za určitou hranici'''. Mnoho z času, který získáme, musíme ovšem věnovat sledování životosprávy a vykonávání různých doplňkových terapií.
#Pro lidský zásah se jeví jako '''nejefektivnější''' oblast důsledků našeho genetického programu – tvorba enzymů a hormonů. Vzhledem k dlouhověkosti můžeme enzymy rozdělit do '''tří skupin''', které se překrývají:
##Existují enzymy a [[koenzymy]], které nám pomáhají asimilovat živiny.
##Ty, které podporují činnost orgánů, dodávají buňce energii a pomáhají tělo uklízet.
##Nakonec enzymy, které nás ochraňují před volnými radikály a které označujeme jako enzymy a koenzymy s [[Antioxidační enzymy|antioxidačním]] účinkem.

::Souhrnně můžeme říci, že vliv těchto látek na dlouhověkost je '''značný''', nejpřesvědčivěji to věda dokázala právě u enzymů, koenzymů a enzymatických funkcí s '''antioxidačním účinkem'''. Musíme si uvědomit, že volné radikály mohou napadat i genetický materiál, který slouží k obnově jednotlivých buněk a orgánů a jehož poškození může mít i '''nevratný charakter'''. Stárnutí genetického materiálu se na stárnutí organizmu projevuje zvlášť výrazně. Některé '''antioxidanty''' dodávány samostatně dokáží podstatně '''prodloužit''' např. život laboratorních myší. Je povzbuzující, že některé z ochranných a život prodlužujících živin (antioxidanty, enzymy, koenzymy, vitaminy) již farmaceutický průmysl dokáže dodat ve formě '''suplementů''' a že jsou na obzoru další, ještě slibnější způsoby, jak mohou např. enzymy prodloužit a zkvalitnit lidský život. Byly vyvinuty také nové syntetické antioxidanty, které jsou v mnoha ohledech mimořádně účinné. Zatím se sice v rámci testování přidávají jen do žrádla pro psy, ale zdá se, že jejich rozšíření i do humánní medicíny a dietoterapie nic nebrání.

'''Teorie antagonistické pleiotropie''' – charakterizuje stavy, kdy určité geny poskytují výhody nositeli v mládí a při reprodukci, ale poškozují jej v pozdějším období života. Př.: [[Huntingtonova chorea]] – [[autosomálně dominantní dědičnost|AD]] choroba (existují dvě teorie, podle jedné mají postižení jako jeden z projevů psychickou promiskuitu = větší množství dětí, dle druhé je výskyt rakoviny mezi postiženými nižší než u stejně starých v běžné populaci); [[hemochromatosa]] – [[autosomálně recesivní dědičnost|AR]] choroba (zvýšené ukládání Fe – výhoda proti morové nákaze); [[srpkovitá anémie]] ([[heterozygot]] – výhoda při malárii); dědičná trombofilie (sklon k trombózám – výhoda '''rychlejší zástava krvácení při zranění''' či porodu, nevýhoda při dlouhém znehybnění).

==Současné možnosti ovlivnění==
[[Soubor:Salad platter.jpg|náhled]]
===Kalorická restrikce===
Kalorická restrikce – '''snížení množství''' potravy při zachování její biologické kvality. Příklad je uváděn při pokusu na myši, jež průměrně žije 28 měsíců, při omezení potravy na 25 % se dožívá až 47 měsíců. Snížení množství prodlužuje délku života, snižuje oxidační stres, výskyt nádorů a zpomaluje stárnutí. Mechanismus účinku by mohl být založen na pomalejším metabolismu a věnování větší energie na údržbu. Snižuje se signalizace '''IGF-1''' (somatomedin C) a inzulinu, zároveň se zvyšuje aktivita deacetyláz = '''sirtuiny''', jež působí na [[histony]] a zároveň suprimují transkripci a rekombinaci DNA. Jestli funguje i u člověka momentálně zkoumá projekt '''CALERIE''' ('''C'''omprehensive '''A'''ssessment of '''L'''ong-term '''E'''ffects of '''R'''educing '''I'''ntake of '''E'''nergy).

===Fyzická aktivita===
Fyzická aktivita – stimuluje biogenesu a obnovu [[mitochondrie|mitochondrií]] ve svalech, přiměřené dávky oxidačního stresu zvyšují odolnost proti větším oxidačním stresům mechanizmem „co tě nezabije, to tě posílí“ – tvorba ROS ve svalech (Reactive Oxygen Species = reaktivní formy kyslíku).

===Složení stravy===
Složení stravy – vyšší podíl '''ovoce a zeleniny''' v potravě (0,5 kg/den) je spojen s nižším rizikem kardiovaskulárních chorob, [[diabetes mellitus|diabetu]] a některých typu nádorových onemocnění ([[plíce|plic]], [[ústa|úst]], [[hltan]]u). Dieta by měla být přiměřená, neb [[obezita]] sebou nese mnoho problémů a rizik.

<noinclude>
==Odkazy==
===Související články===

*[[Základní reaktivní formy kyslíku a dusíku|Základní reaktivní formy kyslíku a dusíku: vlastnosti, reakce, hlavní zdroje v organismu, význam v patogenezi]]
*[[Antioxidační ochrana lidského těla]]
*[[Stárnutí organismu|Biochemický podklad stárnutí organizmu. Radikálová/mitochondriální teorie, stárnutí jako katabolické selhání, vztah k chronickému zánětu]]
*[[Význam mitochondrií v buněčné smrti a stárnutí|Význam mitochondrií v buněčné smrti (apoptóze i nekróze) a fyziologickém stárnutí organismu]]
*[[Resveratrol]]

===Zdroje===

*[https://ubeo.lf1.cuni.cz/Studenti/Texty/Starnuti_151209_handout1.pdf přednáška MUDr. J. Pláteníka, 1. LF UK]
*[https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_hu Obyvatelstvo — roční časové řady: Graf 5, Naděje dožití při narození a kojenecká úmrtnost, 1870–2018]
*[http://darius.cz/ag_nikola/cl_zelva.html Článek o dlouhověkosti želv aplikovatelný na biochemii člověka]
*[http://www.katyd.cz/doma/maximalni-delka-zivota-je-125-let.html Stáří a Délka Života]
*[http://www.osel.cz/2934-huntingtonova-evolucni-rana-pod-pas.html Článek Huntingtonova Chorea]
*[https://21stoleti.cz/2007/08/17/da-se-prelstit-mor-ano-genetickou-poruchou/ Dá se přelstít mor? Ano! Genetickou poruchou!]
*[http://www.zdrava-rodina.cz/med/med1002/med100216.html Článek kalorická restrikce a prodloužení života]
</noinclude>

[[Kategorie:Patobiochemie]]