Zobrazení zdroje stránky Plicní edém

{{Infobox - onemocnění
| česky = Plicní edém
| obrázek = 18-01-Lungenoedem CT coronar.png
| popisek = CT plicního edému
| anglicky = Pulmonary Edema
| latinsky = Oedema pulmonum
| původce =
| patogeneze = nerovnováha v: permeabilitě [[Endotel|endotelu]] a [[Epitel|epitelu]], hydrostatickém tlaku, onkotický tlaku (tj. faktory určující přestup tekutiny)
| rizikové faktory =  
| přenos = 
| inkubační doba = 
| klinický obraz = [[dušnost]], [[kašel]], vykašlávání růžově zbarvené tekutiny
| diagnostika = [[anamnéza]], klinický obraz, auskultační diagnostika, [[Skiagrafie|rentgenový obraz]]
| infekčnost = 
| léčba =  [[diuretika]], léky na usnadnění dýchání, [[Umělá plicní ventilace/SŠ (sestra)|umělá plicní ventilace]]
| komplikace = 
| očkování = 
| incidence v ČR = 
| prevalence v ČR = 
| mortalita ve světě = 
| mortalita v ČR = 
| MKN = {{MKN|J81}} 
| MeSH ID = {{MeSH ID|D011654}}
| MedlinePlus = {{MedlinePlus|000140}}
| Medscape = {{Medscape|157452}}
}}
__TOC__
'''Plicní [[edém]]''' je stav, při kterém se v plicní tkáni kumuluje nadbytečná '''tekutina extravazálně'''.

== Patogeneze ==
[[Plíce]] mají dva hlavní extravaskulární oddíly: '''intersticium''' a '''alveolární prostor'''. Alveolární vzduch je od intersticia oddělen alveolárním epitelem, který je prakticky nepropustný pro bílkoviny. Proteiny tímto způsobem zadržené v intersticiu představují značnou '''osmotickou sílu bránící přestupu vody do alveolů'''. Zaplavení alveolů tekutinou (alveolární edém) je proto až poměrně pozdním a velmi závažným nálezem.<ref name="Hampl">{{Citace
|typ = web
|korporace = 
|příjmení1 = Hampl
|jméno1 = Václav
|příjmení2 = Herget
|jméno2 = Jan
|příjmení3 =
|jméno3 = 
|kolektiv =
|název = Patologická fyziologie srdce a cév
|rok = 2003
|datum_revize = 
|citováno = 2010-04-21
|url = http://fyziologie.lf2.cuni.cz/uceni/lecture_notes/CEVCSAC_skripta_www/index.htm
}}
</ref>

Naproti tomu endotel plicních kapilár, který odděluje intersticiální prostor od intravaskulárního, pro proteiny zcela nepropustný není. Přechod tekutiny přes toto rozhraní je proto snazší. Množství tekutiny přecházející přes kapilární endotel je určováno velikostí endoteliálního povrchu, propustností [[Alveolo-kapilární membrána|alveolokapilárního rozhraní]] a celkovým tlakem, který je za přestup tekutiny odpovědný. Tento transmurální tlak je výsledkem hydrostatických a koloidně [[osmotický tlak|osmotických tlaků]] vně a uvnitř cév. [[Tkáňový mok#Hydrostatický tlak v kapilárách|Hydrostatický tlak]] bývá vyšší v cévách, podporuje tedy přestup tekutiny do intersticia. [[Onkotický tlak]] bývá v intersticiu nižší, působí proto proti přestupu tekutiny z cév. Za normálních podmínek jsou tyto faktory v rovnováze a celkový přestup tekutiny je proto minimální (kolem 10–20 ml/hod, tj. zlomek promile průtoku plícemi). Toto malé množství je bez problémů odstraňováno lymfatickým systémem. Nerovnováha v kterémkoliv z faktorů určujících přestup tekutiny (permeabilita endotelu a epitelu, hydrostatický tlak, onkotický tlak) může vést k plicnímu edému (pokud je převýšena kapacita lymfatické drenáže).<ref name="Hampl"/>


[[Soubor:Pulmonary Edema.webm|náhled|střed|upright=1.6|Video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba.]]
== Příčiny ==
[[Soubor:CT plicní edém.jpg|náhled|200px|vpravo|CT hrudníku – plicní edém u pacienta s mitrální stenózou]]
[[Soubor:ARDS X-Ray.jpg|náhled|200px|vpravo|Zadopřední RTG snímek hrudníku – nekardiogenní plicní edém]]
Příčiny plicního edému je klinicky nejčastěji  [[Srdeční selhání (interna)|levostranné srdeční selhání]], zdravotnickou chybou může vzniknout plicní edém při přetížení oběhu infuzemi.
Přehled příčin:

;Porucha permeability:
::* [[zánět]],
::* vdechnutí dráždivých plynů,
::* ozáření,
::* [[aspirace|aspirační pneumonie]],
::* [[diseminovaná intravaskulární koagulace]],
::* [[Alergie|alergická reakce]],
::* [[ledvinné selhání]].
[[Soubor:Z5-1 oedema lung edem plic 4x oznaceno.jpg|300px|vpravo|náhled|Šípky ukazují na alveoly s edematózní tekutinou]]
;Zvýšení hydrostatického tlaku plicních kapilár:
::* [[chlopenní vady]] levého srdce,
::* [[Srdeční selhání (interna)|levostranné srdeční selhání]],
::* vysoký průtok krve plícemi,
::* obstrukce plicních žil.

;Snížení onkotického tlaku krevní plazmy:
::* hypoalbuminémie.

;Komplexní příčiny:
::* chronická [[hypoxie]],
::* neurogenní plicní edém ([https://www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych/2011-3/neurogenni-plicni-edem-34661 vzácný, při poškození CNS]),
::* předávkování narkotik (heroin),
::* [[plicní embolie]],
::* [[eklampsie]].
;Kardiogenní příčiny: Spadají sem všechny příčiny vycházející z poruch srdeční funkce. Hlavní příčinou je [[Srdeční selhání (rozcestník)|levostranné srdeční selhání]]. Selhává-li levá polovina srdce, nezvládá pumpovat krev do velkého tělního oběhu. Kromě toho se začne hromadit krev v prostoru před levou polovinou srdce, tj. v [[plicní oběh|plicním oběhu]]. [[krevní tlak|Tlak krve]] v plicním oběhu roste a tekutina se proto začne filtrovat do plicních alveolů. Příčiny jsou různé – od poškození srdečního svalu [[infarkt myokardu|infarktem]], přes poruchy srdečních chlopní (zejména [[mitrální stenóza]]) a [[arytmie|poruchy srdečního rytmu]], po komplikace infuzní terapie. Například když v infuzích dodáme pacientovi tolik tekutiny, kolik jeho srdce nezvládne přečerpávat.
;Nekardiogenní příčiny: Jedná se o příčiny nesouvisející se srdcem. Bývají mnohem vzácnější. Spadají sem stavy spojené s poškozením [[Plíce (histologický preparát)|alveolo-kapilární membrány]], které způsobí vtok tekutiny do alveolů. K takovému poškození dojde například po inhalaci agresivních a toxických plynů.

{{Netisknout|[[Soubor:Plicní edém picture1.png | 300px|vpravo|náhled| Plicní edém]]}}

== Klinický obraz ==
Hlavním projevem bývá '''[[dušnost]]''', která se u srdečního selhávání klasicky zhoršuje '''v noci při poloze vleže'''. Nemocný si proto začne '''v noci podkládat pod hlavu více polštářů''' a spí v polosedě. Kromě toho se objeví [[kašel]]. Zpočátku bude '''suchý a dráždivý'''. Jak se množství tekutiny v plicních sklípcích začne zvyšovat, bude se kašel stávat vlhkým a člověk začne vykašlávat '''růžově zbarvenou tekutinu'''.

== Diagnostika ==
Diagnostika vychází v první řadě z [[anamnéza|anamnézy]] a klinického obrazu. Auskultačně nacházíme [[vedlejší dechové fenomény|vlhké fenomény]], zpravidla '''krepitus''' či '''chrůpky''' a '''chropy'''. Na rentgenovém snímku plic pak uvidíme '''zmnoženou cévní kresbu''', která nás informuje o městnání krve v plicních cévách.

== Léčba ==
U kardiogenního plicního edému se snažíme u pacienta snížit celkovou volémii a tím zmenšit i objem tekutiny v plicním řečišti. K tomu se používají [[diuretika]]. Diuretika zvyšují vylučovací funkci ledvin a tím snížují objem tekutiny v cévách. Kromě toho se postiženému podají léky usnadňující dýchání a dá se mu inhalovat kyslík. Těžké stavy by měly být hospitalizovány na jednotkách intenzivní péče a v případě nutnosti by měly být připojeny na [[Umělá plicní ventilace/SŠ (sestra)|umělou plicní ventilaci]]. Kromě těchto opatření je nutné zjistit, proč srdce selhalo, a tuto příčinu dále řešit.

<noinclude>

== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Edém plic (preparát)]]
* [[Cor pulmonale]]
* [[Srdeční selhání]]
* [[Vrozené srdeční vady|Vrozené srdeční vady v dospělosti]]
* [[Plíce]]
* [[Surfaktant]]
* [[Syndrom dechové tísně (pediatrie)|RDS]]
* [[Edém plic/Repetitorium]]
* [[Edém plic (preparát)]]
=== Externí odkazy ===
* {{Akutně|189|Plicní edém — interaktivní algoritmus + test}}
=== Zdroj ===
* {{Citace
|typ = web
|příjmení1 = Štefánek
|jméno1 = Jiří
|název = Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK
|rok = 
|citováno = 2010
|url = https://www.stefajir.cz/?q=plicni-edem
}}
=== Reference ===
<references />

{{Pahýl}}
</noinclude>

[[Kategorie:Patofyziologie]]
[[Kategorie:Pneumologie]]
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]
[[Kategorie:Interní propedeutika]]
[[Kategorie:Patologie]]
[[Kategorie:Články s videem]]