Zobrazení zdroje stránky Pánev

__toc__
Pánev vzniká spojením dvou '''kostí pánevních''' a [[Os sacrum|křížové kosti]]. Vytváří ohraničený prostor, ve kterém jsou uloženy některé břišní orgány. Jedná se o kostěnou strukturu, která vykazuje významné '''pohlavní rozdíly''' (viz. níže).
[[File:Blausen 0723 Pelvis.png|right|250px|thumb|Kostěná pánev]]
==Kostěný podklad==
===Os sacrum===
Má tvar čtyřbokého jehlanu, '''''basis ossis sacri''''' se kraniálně obrací ke spodní ploše posledního lumbálního obratle, kaudálně směřuje '''''apex ossis sacri''''' a spojuje se s kostrčí. Boční strany tvoří '''''facies auriculares''''' pro spojení s kyčelními kostmi. 

Přední plocha (''facies pelvina'') je '''konkávní''', přes ní probíhají čtyři příčné ''lineae transversae'' (v místě srůstu sakrálních obratlů), po stranách se nachází čtyři páry otvorů (''foramina sacralia ventralia''), kterými vystupují přední větve sakrálních nervů. 
__toc__Dorzální plocha je '''konvexní''', zde se nachází ''foramina sacralia dorsalia'' pro výstup zadních větví sakrálních nervů. Uprostřed dorzální strany se nachází '''''canalis sacralis''''', který se v oblasti apexu otvírá jako ''hiatus canalis sacralis'', tudy vystupují poslední křížové a kostrční nervy.

Mezi ''basis ossis sacri'' a přední plochou se vyklenuje zaoblená hrana ('''''promontorium'''''), od kterého se laterálně šíří '''''linea terminalis''''', ohraničující vstup do malé pánve. 

===Os coxae===
Pánevní kosti (pravá a levá) jsou tvořeny srůstem tří kostí: ''os ilium'', ''os ischii'' a ''os pubis''.

;Os ilium
:Tvořena tělem (''corpus'') a lopatou (''ala ossis ilium''). Kraniálně se nachází dobře hmatná '''''crista iliaca''''', ventrálně vybíhá rovněž hmatný trn ('''''spina iliaca anterior superior'''''), dorzálně je trn méně výrazný (''spina iliaca posterior superior''). Mediálně se nachází ''facies auriculares'' pro spojení s ''os sacrum''. Vnitřní plocha je prohloubena v oploštělou jámu ('''''fossa iliaca'''''), která tvoří spodinu dutiny břišní. Kaudálně se nachází obloukovitá '''''linea arcuata''''' (součást linea terminalis). Zevní plocha lopaty je kryta hýžďovým svalstvem. 

;Os ischii
:Skládá se z těla (''corpus''), ramene (''ramus ossis ischii'') a mohutného sedacího hrbolu (''tuber ischiadicum''). Na dorzální straně vybíhá v ostrý trn (''spina ischiadica''). Kraniální část (''pars pubica'') se '''spojuje se stydkou kostí''' a tvoří část ohraničení ''foramen obturatum''.

;Os pubis
:Tvořena tělem (''corpus'') a ramenem (''ramus ossis pubis''). Spolu s os ischii tvoří ohraničení ''foramen obturatum''. Mediálně se nachází zdrsnělá ploška ('''''facies symphysialis'''''), ke které přirůstá chrupavka symfýzy, spojující obě kosti k sobě. Nad ní nacházíme hrbolek (''tuberculum pubicum'') od kterého se táhne ostrá hrana (''pecten ossis pubis'').
<center><gallery widths="250px" perrow="10">
File:720 Sacrum and Coccyx.jpg|<center>Os sacrum</center>
File:808 Hip Bone.jpg|<center>Os coxae</center>
</gallery> </center>

==Kloubní spojení pánve==
Na dorzální straně se pánevní kosti spojují s kostí křížovou prostřednictvím '''sakroiliakálního kloubu''' (SI kloub), ventrálně nacházíme spojení pomocí '''symfýzy''', která spojuje obě pánevní kosti v oblasti ''facies symphysialis ossis pubis''. 

===Sakroiliakální kloub===
''Articulatio sacroiliaca'' připojuje ''os coxae'' k osové kostře. Jedná se '''tuhý kloub''' (''amphiarthrosis''). Spojení je zajištěno silnými vazy. U ženy na konci [[těhotenství]] dochází k jejich prosáknutí, což umožní větší roztažitelnost pánve.

===Symphysis pubica===
Je [[Synchondróza|synchondróza]] spojující přední část pánevních kostí. Mezi kloubními plochami je vsunut '''''discus interpubicus''''', tvořený vrstvou vazivové chrupavky. Zadní okraj disku přesahuje okraj kostí a vyklenuje se jako ''eminentia retropubica'' (u ženy hmatný ''per vaginam''). Za normální situace je spojení nepohyblivé. Hormonální regulace na konci těhotenství rozvolňuje strukturu symfýzy, čímž umožňuje '''rozšíření pánve při porodu'''.

==Prostupy v pánvi==
* [[Foramen ischiadicum majus]]
*[[Foramen suprapiriforme]]
*[[Foramen infrapiriforme]]
*[[Foramen ischiadicum minus]]
*[[Canalis obturatorius]]

==Členění pánve==
[[Soubor:Linea terminalis.jpeg|right|thumb|200px|Průběh linea terminalis]]
Pánev je rozdělena průběhem ''linea terminalis'' na velkou ('''''pelvis major''''') a malou pánev ('''''pelvis minor'''''). Rozbíhá se laterálně od promontoria přes sacrum, dále jako ''linea arcuata'' na kosti pánevní, až k ''eminentia iliopubica'' na horním okraji symfýzy. 

Oblast velké pánve tvoří '''spodinu břišní dutiny'''. Malá pánev ohraničuje válcovitý prostor '''pánevní dutiny'''. Kraniálně navazuje na dutinu břišní v oblasti ''apertura pelvis superior'', kaudálně se otevírá na povrch těla jako ''apertura pelvis inferior''. 

===Pánevní roviny===
Pro zhodnocení průchodnosti porodních cest byly zavedeny tzv. [[Pánevní vyšetření#Pánevní roviny malé pánve|pánevní roviny]], jejichž rozměr musí korespondovat s velikostí lebky novorozence, aby byl umožněn porod klasickou cestou.
Rozlišujeme čtyři roviny (kraniokaudálně): ''aditus'' (vstup), ''amplitudo'' (šíře), ''angustio'' (úžina), ''exitus'' (východ).

;Aditus pelvis (vchod)
:Rovina vchodu pánevního (''apertura pelvis superior'') je proložena ''promontoriem, linea terminalis a horní okraj [[Symfýza|symfýzy]]''. 
:V '''přímém''' směru určujeme ''diameter recta'' (spojnice promontoria a horního okraje symfýzy), '''11&nbsp;cm''', v klinické praxi není možné změřit. Namísto něj určujeme ''diameter obstetrica'' (10,5 cm), ''per vaginam'' změříme hodnotu ''conjugata diagonalis'' (dolní okraj symfýzy a přední okraj promontoria, cca 12,5-13 cm) od kterého odečteme 2,5 cm. '''Příčně''' určujeme ''diameter transversa'' (největší vzdálenost ''lineae terminales''), '''13&nbsp;cm''' a v ''šikmém'' směru '''diameter obliqua''' (spojnice SI kloubu a eminentia iliopubica), '''12,5&nbsp;cm'''.
{{Poznámka|Při vnitřním gynekologickém vyšetření hodnotíme přibližnou hodnotu ''diameter recta aditus pelvis'' změřením '''''conjugata diagonalis''''' (od promontoria k symfýze, odečtením 2 cm měkkých tkání získáme přibližnou hodnotu přímého průměru).}}


;Amplitudo pelvis (šíře)
:Spojuje rozhraní S2–S3 se středem obou [[Kost kyčelní#acetabulum|acetabul]] a středem symfýzy. ''Diameter recta'' ('''12&nbsp;cm'''), ''diameter transversa'' ('''12&nbsp;cm''') a '''diameter obliqua''' ('''13,5 cm''').

;Angustia pelvis (úžina)
:Určena jako spojnice dolního okraje symfýzy, ''spinae ischiadicae'' a spojení sakra s kostrčí. Určujeme dva směry, '''diameter recta''' (spojení dolní symfýzy a sakrokokcigeálního spojení), asi '''11,5&nbsp;cm''' a ''diameter transversa'' (mezi spinami), asi '''10&nbsp;cm'''.

;Exitus pelvis (východ)
:Tvoří '''''apertura pelvis inferior'''''. Rozkládá se ve tvaru kosočtverce mezi koncem [[Obratle#kostrční obratle|kostrče]], ''tubera ischiadica'' a dolním krajem symfýzy. Zde určujeme důležitý rozměr '''diameter recta'' ('''9,5 cm'''), při porodu dochází k odtlačení kostrče, čímž se zvětší přímý rozměr ('''11-11,5 cm'''), a umožní prostup plodu porodními cestami.
<center><gallery widths="200px" perrow="10">
Soubor:Aditus pelvis.jpeg|<center>Vstup pánevní</center>
Soubor:Amplitudo pelvis.jpeg|<center>Šíře pánevní</center>
Soubor:Angustia pelvis.jpeg|<center>Úžina pánevní</center>
Soubor:Exitus pelvis.jpeg|<center>Východ pánevní</center>
</gallery> </center>

===Pánevní sklon===
Určujeme vestoje. Základní parametry pánevního sklonu: '''''inclinatio pelvis superior''''' (''conjugata anatomica'' svírá s horizontálou úhel '''60°'''), '''''inclinatio pelvis inferior''''' (spojnice mezi hrotem kostrče a dolním okrajem symfýzy svírá úhel '''10°''') a úhel, který svírá '''rovina pánevní''' s horizontálou ('''30°''').

Sklon pánve ovlivňuje polohu břišních orgánů vestoje i při chůzi, které tak nepůsobí plnou vahou na pánevní dno. V průběhu těhotenství vytlačuje rostoucí děloha břišní orgány směrem k páteři, která je tak více zatížena. Následně dochází ke kompenzatornímu vzniku hyperlordózy v bederní oblasti.

==Měření pánevních rozměrů==
[[Soubor:Pelvimetrické vyšetření.jpeg|right|thumb|250px|Zevní pelvimetrické vyšetření]]
[[Soubor:Conjugata externa.jpeg|right|thumb|200px|Měření ''conjugata externa'']]

===Zevní pánevní rozměry===
V prenatální poradně měříme pánev zevně pomocí pelvimetru (dle Baudelocquea–Breiskyho). Měříme v poloze na zádech, boku a na gynekologickém stole.
*'''''Distantia interspinalis''''' – vzdálenost ''spinae ilacae ant. sup.'' ('''25–26&nbsp;cm''').
*'''''Distantia intercristalis''''' – největší vzdálenost hřebenů kyčelních lopat ('''28–29&nbsp;cm''').
*'''''Distantia intertrochanterica''''' – vzdálenost obou trochanterů major ('''31–32&nbsp;cm''').
*'''''Conjugata externa''''' (''diameter Baudelocque'') – vzdálenost mezi vrcholem Michaelisovy routy (trn L5) a horním okrajem symfýzy ('''19-20 cm'''). 

===Vnitřní pánevní rozměry===
Přibližnou hodnotu '''přímého průměru pánevního vchodu''' získáme odečtením 9 cm od změřené hodnoty ''conjugata externa''. Další měřitelnou hodnotou je '''''diameter transversa exitus pelvis''''' (vzdálenost ''tubera ischiadica''). Měření provádíme na gynekologickém stole, pomocí zkříženého pelvimetru. K naměřené hodnotě připočteme 1,5 cm (měkké tkáně). Obvyklá hodnota se pohybuje kolem '''11 cm'''. Vzdálenost lze rovněž odhadnout pomocí Rubeškova hmatu (pěst pravé ruky vtlačujeme mezi tubera, pokud se nevejde, tak to značí pro příčné zúžení pánve).

Vnitřním vyšetřením lze určit délku '''''conjugata diagonalis'''''. Do [[pochva|pochvy]] zavedeme do špetky uspořádaný 2. a 3. prst, třetím prstem se snažíme dosáhnout promontoria, radiální hrana ruky je přitom opřená o symfýzu (místo dotyku na prstu si označíme a následně změříme). Normální vzdálenost je '''13&nbsp;cm'''. Hodnoty kolem 12 cm značí pro hraniční zúžení pánve, které může být spjato s komplikacemi při porodu, hodnoty kolem 11 cm značí významné zúžení pánve, které může znemožnit přirozený porod, většinou indikováno k císařskému řezu. 

===Měření pánevního sklonu===
[[Soubor:Michaelisova routa.jpeg|right|thumb|250px|Michaelisova routa (dorzálně)]]
V klinické praxi hodnotíme pánevní sklon určením '''Michaelisovy routy''' na dorzální straně pánve. Jedná se o kosodélník, který vznikne spojením struktur ''spinae iliacae posteriores superiores'', sakrokokcygeálního spojení a trnu obratle L5. U stojící ženy bývá tato struktura patrná jako kožní jamky nad jednotlivými strukturami. '''Podélná osa''' routy měří asi 11 cm, '''příčná''' (asi 10 cm). Průběh příčné osy protíná podélnou a rozděluje ji na kraniální (4 cm) a kaudální (7 cm) úsek. Spojnice mezi trnem L5 a spinami by měl být asi 6,5 cm. 

Symetrická Michaelisova routa svědčí pro správný tvar pánve. Odchylky ve tvaru routy jsou '''rizikovým faktorem kefalopelvického nepoměru'''. Při zjištěné asymetrii je porod veden jako rizikový a často indikován k císařskému řezu.

==Pohlavní rozdíly na pánvi==
[[Rozdíly mezi mužskou a ženskou pánví|Pohlavní rozdíly]] na tvaru kostěné pánve jsou velmi výrazné. Tvar ženské pánve je hormonálně modifikován v průběhu puberty a představuje výrazný sekundární pohlavní znak. Úprava tvaru ženské pánve je nezbytná pro vznik '''porodních cest''', které musí odpovídat fyziologickým rozměrům [[lebka novorozence|lebky novorozence]]. 

[[File:809 Male Female Pelvic Girdle.jpg|center|thumb|450px|Ženská a mužská pánev]]

Celkově je ženská pánev širší (prostornější) a nižší, než pánev mužská. '''Dolní ramena stydkých kostí''' se u ženy sbíhají v tupém úhlu (''arcus pubicus'') zatímco u muže se sbíhají v úhlu ostřejším (''angulus pubicus''). U ženy bývá '''dolní rameno stydké kosti''' štíhlé a plynule zakřivené, na mužské pánvi pozorujeme náhlé zakřivení v místě ''crista phallica''. 

'''Promontorium''' vyčnívá u ženy méně, takže vchod do malé pánve je příčně oválný, u muže vyčnívá a vytváří srdčitý tvar malé pánve. '''''Incisura ischiadica major''''' je na ženské pánvi tvořena pravidelným obloukem, širším a mělce vykrojeným, na mužské pánvi je horní okraj zářezu zřetelně hlubší. '''Vzdálenost ze středu ''fossa acetabuli''''' k hornímu okraji ''facies symphysialis'' a k dolnímu okraji ''tuber ischiadicum'' jsou u muže zhruba stejné, naproti tomu u ženy je vzdálenost k ''tuber ischiadicum'' podstatně menší než k ''facies symphysialis''. 

'''Symphysis pubica''' ženské pánve je nižší (4,5 cm), než na mužské pánvi (5 cm), ke konci těhotenství dochází k jejímu rozvolnění a umožnění mírného rozšíření porodních cest. '''Kostrč''' je u ženy kratší a pohyblivější, při průchodu plodu se odkloní dozadu a zvětší tak prostor porodních cest (cca o 2,5 cm).
<noinclude>

==Odkazy==
===Související články===

*[[Foramen ischiadicum majus]]
*[[Foramen ischiadicum minus]]
*[[Svaly pánevního dna]]

===Použitá literatura===
* {{Citace
|typ = web
|příjmení1 = Beneš
|jméno1 = Jiří
|název = Studijní materiály
|rok = 2009
|citováno = 2010
}}
* {{Citace
| typ = kniha
| isbn = 80-7169-970-5
| příjmení1 = Čihák
| jméno1 = Radomír
| příjmení2 = Grim
| jméno2 = Miloš
| titul = Anatomie
| vydání = 2., uprav. a dopl
| místo = Praha
| vydavatel = Grada Publishing
| rok = 2002
| rozsah = 470
| svazek = 2
}}
* {{Citace
| typ = kniha
| příjmení1 = Hájek
| jméno1 = Zdeněk
| příjmení2 = Čech
| jméno2 = Evžen
| příjmení3 = Maršál
| jméno3 = Karel
| kolektiv = ano
| titul = Porodnictví
| vydání = 3
| místo = Praha
| vydavatel = Grada
| rok = 2014
| rozsah = 538
| isbn = 978-80-247-4529-9
}}
{{navbox - kosti}}
</noinclude>

[[Kategorie:Anatomie]]
[[Kategorie:Gynekologie]]
[[Kategorie:Porodnictví]]