Zobrazení zdroje stránky Nemoc minimálních změn

__NOTOC__
<!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
*  VLOŽENÝ ČLÁNEK
*  Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:
*    1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.
*    2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.
*    3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. 
*
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)
*
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------><noinclude>
{{Infobox - onemocnění
| česky = Nemoc minimálních změn
| obrázek = Minimal Change Disease Pathology Diagram.svg
| popisek = Schéma MCD v elektronovém mikroskopu
| anglicky = Minimal change disease
| latinsky = 
| rizikové faktory = detský věk<ref>{{Citace
  | typ = článek
  | příjmení1 = Cameron
  | jméno1 = J S
  | článek = The nephrotic syndrome and its complications
  | časopis = Am  J  Kidney Dis
  | rok = 1987
  | číslo = 3
  | svazek = 10
  | strany = 157-71
  | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/3307394
  | issn = 0272-6386
}}</ref>
| patogeneze = 
| klinický obraz = 
| diagnostika = 
| léčba = 
| komplikace = 
| incidence v ČR = 
| prevalence v ČR = 
| mortalita ve světě = 
| mortalita v ČR = 
| MKN = {{MKN|N00}} – {{MKN|N07}} a mají příponu .0
| MeSH ID = 
| OMIM = 
| MedlinePlus = {{MedlinePlus|000496}}
| Medscape = {{Medscape|243348}}
}}
</noinclude>
[[Nemoc minimálních změn]] (MCD, minimal change disease, lipoidní nefróza či nefrotický syndrom s minimálními změnami [[nefron|glomerulů]]) je '''nejčastější příčinou [[nefrotický syndrom|nefrotického syndromu]] u dětí''' (cca 75 % případů je ve věku od 2 až 3 let). Ostatní pacienti mohou pocházet z řad mladistvých, výjimečně dospělých (asi 10 %). Onemocnění charakterizuje: '''přítomnost albuminů''' a tukových kapének v moči a zároveň '''těžké změny tubulů bez výraznějších změn v glomerulech'''. Tento název vznikl na počátku 20. století, kdy ještě nebyla známa elektronová mikroskopie a tím pádem ani příčina.

=== Symptomy ===
Jde o již zmíněnou '''[[albuminurie|selektivní proteinurii]]''' (albuminy) a přítomnost tukových kapének v moči. Jelikož se jedná o variantu nefrotického syndromu, lze pozorovat '''[[otok]]y renálního typu''' (prvním příznakem je otok víček), které jsou nejčastějším prvním příznakem onemocnění. Proteinurie může být velká, i více než 20 g za 24 hod.

=== Histologický obraz ===
Vyskytují se adheze mezi kapilárními kličkami, [[hyalinní zkapénkovatění]] nebo vakuolizace podocytů. Zato v tubulárním systému nefronu lze prokázat těžké dystrofické změny ([[Vyšetření moči/Mikroskopické|hyalinní válce]] v tubulech, těžká [[steatóza]] nebo hyalinní zkapénkovatění v buňkách epitelií proximálního tubulu). Kombinace těchto dvou faktorů (minimální změny glomerulů + těžké dystrofické změny tubulů) nás může velmi pravděpodobně vést k diagnóze nemoci minimálních změn. Definitivní diagnózu však potvrdí až elektronová mikroskopie. Tím úplně nejdůležitějším nálezem je '''splynutí pedicel podocytů''', případně vakuolizace a tvorba mikrovil na povrchu podocytů. Tento nález přenáší místo poruchy do kapilární stěny [[glomerulární bariéra|glomerulu]] (hl. poškození polyanionu, tzn. ztráta negativního náboje glomerulární bazální membrány). Nicméně etiopatogeneze není stále jasná (uvažuje se o imunitních mechanismech).

=== Léčba a prognóza ===
Léčba bývá velmi úspěšná. Většina případů '''dobře odpovídá na léčbu [[glukokortikoidy|kortikosteroidy]]''' (hl. syntetický {{HVLP|prednison}}). Za 2 až 3 dny proteinurie poklesne a po několika týdnech vymizí (kortikoid senzitivní nefrotický syndrom). U kortikorezistentních forem užíváme {{HVLP|[[cyklofosfamid]]|vyhledej=CYCLOPHOSPHAMIDUM}}. Alternativou může být podávání bezpečnějšího {{HVLP|[[cyklosporin A|cyklosporinu]]|vyhledej=cyklosporin}}. U idiopatického nefrotického syndromu při MCD lze užít {{HVLP|[[rituximab]]|vyhledej=rituximab}} (účinnost 44−82 %). Nicméně relapsy onemocnění jsou časté (nejvyšší u dospělých).
<noinclude>
== Odkazy ==
=== Externí zdroje ===
{{Kamera}}[https://youtube.com/watch?v=SEnUGyMOLCg?&t=1327 MCD] - YouTube video

=== Související články ===
* [[Glomerulonefritidy]]: [[Akutní glomerulonefritida]] • [[Rychle progredující glomerulonefritida]] • [[Chronické glomerulonefritidy]]
* [[Glomerulopatie]]: [[Glomerulopatie projevující se nefrotickým syndromem]]
* [[Nefrotický syndrom]]

=== Použitá literatura ===
* {{Citace
| typ = kniha
| isbn = 80-7184-484-5
| příjmení1 = Povýšil
| jméno1 = Ctibor
| kolektiv = ano
| titul = Speciální patologie. 2. díl
| vydání = 3
| místo = Praha
| vydavatel = Karolinum
| rok = 2004
}}
* {{Citace
| typ = kniha
| isbn = 978-80-204-2881-3
| příjmení1 = Teplan
| jméno1 = Vladimír
| titul = Nefrologické minimum pro klinickou praxi
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Mladá fronta
| rok = 2013
}}
=== Reference ===
<references />
</noinclude>

[[Kategorie:Vložené články]]
[[Kategorie:Nefrologie]]
[[Kategorie:Patologie]]
[[Kategorie:Vložené články]]