Zobrazení zdroje stránky Bolesti hlavy/PGS

{{PGS}}
'''Bolest hlavy''' (cefelea, cefalalgie) je symptom a zejména náhle vzniklá, intenzívní bolest může signalizovat závažné onemocnění ohrožující život pacienta. 

__TOC__

Bolesti hlavy dělíme na:

*primární (bolest je jedním z projevů život neohrožujícího, chronického, záchvatovitého onemocnění),
*sekundární (vzniká jako příznak jiného onemocnění).


Nejdůležitějším úkolem při vyšetření pacienta s bolestí hlavy je rozpoznat závažnou sekundární cefaleu, která může pacienta ohrozit na životě. '''Alarmující''' je vždy:

*první bolest hlavy u pacienta ve věku nad 40 let,
*náhle vzniklá, intenzívní bolest hlavy,
*postupně se rozvíjející atypická bolest hlavy nereagující na běžnou léčbu,
*bolest hlavy u pacienta s [[nádor]]ovým onemocněním či [[HIV]] infekcí,
*přítomnost jakéhokoliv ložiskového neurologického nálezu či poruchy vědomí.


Jako '''sekundární''' příznak provázejí bolesti hlavy tato závažná onemocnění a stavy:

*[[subarachnoideální krvácení]];
*[[meningitida|meningitidy]] a [[meningoencefalitida|meningoencefalitidy]];
*[[nitrolební expanze]];
*[[cévní mozkové příhody]], zejména hemorrhagické;
*[[disekce arteria carotis]];
*[[Venózní trombózy|mozková žilní trombóza]];
*kraniální neuralgie;
**[[neuralgie trojklanného nervu]];
*[[sinusitis]];
*[[glaukomový záchvat]];
*[[hypertenze]];
*[[Obrovskobuněčná arteriitis|arteritis temporalis]];
*[[Kraniocerebrální traumata|úraz hlavy]];
*stp. režimové chybě, včetně alkoholického excesu;
*[[syndrom spánkové apnoe]] (SAS);
*[[cervikokraniální syndrom]].


Důvodem návštěvy lékaře bývá nejčastěji náhle vzniklá a/nebo silná bolest hlavy.


Z '''primárních''' bolestí hlavy jsou to zejména:

*migréna,
*tenzní cefalea,
*cluster headache,
*bolest hlavy vzniklá při fyzické a sexuální aktivitě.


Při diferenciální diagnóze bolestí hlavy je nejdůležitější pečlivé odebrání anamnézy a neurologické vyšetření. Zjišťujeme charakter bolesti (tupá, pulsující, šlehavá), lokalizaci bolesti (hemicranie, difuzní, za okem), její intenzitu, délku trvání (sekundy, hodiny, dny, každodenní bolest), četnost výskytu bolesti (několikrát denně, měsíčně), další doprovodné příznaky (fonofobie, fotofobie, odorofobie, lakrimace, sekrece z nosu, parézu mozkových nervů, hemiparézu, mozečkové příznaky, poruchu vědomí) a vyvolávající faktory (fyzická aktivita, defekace, předklon hlavy, stres, menstruace, léky, alkohol). Dále se dotazujeme na dosavadní léčbu a její efekt. 


==Osobní anamnéza==
Zjišťujeme přítomnost onemocnění, která bývají provázena bolestmi hlavy (poruchy oběhového systému, onemocnění [[ledviny|ledvin]], celkové infekce, nádorová onemocnění, ORL afekce, oční onemocnění, afekce zubů a čelisti)


==Diagnóza==
===Primární bolesti hlavy===
Mají (kromě migrenózní aury) normální neurologický nález. 


====Migréna====
{{Edituj článek|Migréna/PGS/diagnostika}}{{:Migréna/PGS/diagnostika}}


====Tenzní bolesti hlavy====
{{Edituj článek|Tenzní_bolesti_hlavy/PGS/diagnostika}}{{:Tenzní bolesti hlavy/PGS/diagnostika}}


====Cluster headache====
{{Edituj článek|Cluster_headache/PGS/diagnostika}}{{:Cluster headache/PGS/diagnostika}}
 

====Bolesti hlavy při sexuální a fyzické aktivitě====
Bolest se objevuje v souvislosti s fyzickou aktivitou (např. cvičením) nebo při orgasmu nebo těsně před jeho začátkem, častěji u mužů. Je velmi silná, lokalizovaná occipitálně či frontálně, trvá několik minut až hodin. Částečně předcházet této bolesti lze zvýšením tělesné kondice, redukcí hmotnosti.
   
V léčbě se užívají běžná [[analgetika]]. 
   
Diferenciálně diagnosticky je nutné odlišit zejména (zejména při prvním výskytu) subarachnoideální krvácení – provedeme [[Výpočetní tomografie (heslo)|CT]] mozku, event. vyšetření likvoru.

===Sekundární bolesti hlavy===
Bolest hlavy bývá spojena s dalšími neurologickými příznaky. 


====Subarachnoideální krvácení====
{{Edituj článek|Subarachnoidální_krvácení/PGS}}{{:Subarachnoidální krvácení/PGS}}


====Cervikokraniální syndrom====
Cervikokraniální syndrom je spojen s bolestí hlavy okcipitálně, která se akcentuje pohybem hlavy a krční páteře. Bolesti se mohou šířit do frontální anebo retrobulbární oblasti, nejčastěji bilaterálně. Bolesti mohou být tupé, ostré i bodavé. Příčinou bolesti jsou funkční poruchy dynamiky atlantookcipitálního spojení anebo krční páteře, které mohou být podmíněny morfologickými změnami a nepřiměřenou zátěží pohybového aparátu. Bolesti se někdy kombinují s [[vertigo|vertigem]] a [[nausea|nauseou]], vomitem a [[nystagmus|nystagmem]] (cervikovestibulární syndrom). 
   
Při klinicky významné intenzitě obtíží je třeba doplnit [[RTG]] krční páteře a případně lebky. V akutním stádiu jsou indikována [[analgetika]], nesteroidní antiflogistika, krátkodobě myorelaxantia a klidový režim. V chronickém stadiu a jako prevence recidiv má zásadní význam rehabilitace.


====Neuralgie trojklanného nervu====
{{Edituj článek|Neuralgie_trojklanného_nervu/PGS}}{{:Neuralgie trojklanného nervu/PGS}}


====Venózní trombózy====
Vznikají při hyperkoagulačních stavech nejrůznější etiologie (bakteriémie, sepse, nádorová onemocnění, těhotenství a šestinedělí, DIC (diseminovaní intravaskulární koagulopatie), kolagenózy, traumata,…), dále mohou navazovat na lokální infekci (sinusitis, [[otitis media]]). Nejčastěji bývají postiženy sinus sagitalis superior, sinus transversus a sinus cavernosus.
   
Bolest hlavy je nejčastějším příznakem, typicky se akcentuje břišním lisem. Často se rozvíjí syndrom nitrolební hypertenze a z fokální ischemie, která vzniká při poruše žilní drenáže, rezultuje řada zánikových i iritačních příznaků. 
Trombóza sinus cavernosus — kruté bolesti za okem a v oku, případně v jeho okolí, nastříknutí spojivky, která může vyhřezávat před bulbus, edém papily, hemorrhagie na očním pozadí. Porucha vizu až slepota. 
Trombóza sinus transverus — bolest má často maximum v oblasti mastoideálního výběžku. Klinicky dominuje syndrom nitrolební hypertenze, temporální symptomatika. Je riziko rozvoje temporálního konu. 
Trombóza sinus sagitalis superior — často se objevují fokální motorické epileptické záchvaty, později parézy a následně rozvoj nitrolební hypertenze. 
   
Diagnóza: MRI AG, angiografie.

'''Závažný stav s vysokým rizikem smrti nebo trvalých následků.'''
   
Terapie: heparinizace s následnou warfarinizací. Na neurochirurgii event. lokální trombolýza cestou v. jugularis do sinus transverus a sinus sagitalis superior.


====Disekce a. carotis====
Disekce vzniká nejčastěji rozštěpením cévní stěny v oblasti tunica media, falešné lumen může vytvořit [[aneurysma]] nebo může trombotizovat. Trombus způsobí stenózu a může též distálně embolizovat a být tak příčinou [[Cévní mozkové příhody/PGS|CMP]]. 
   
Disekce postihuje nejčastěji osoby mladšího a středního věku, klinicky nacházíme jednostranné bolesti hlavy, krku a orbity, Hornerův syndrom a event. parézu mozkových nervů či hemisférální symptomatiku. Někteří nemocní slyší pulsační šelesty či mají tinnitus. 
   
Diagnostika: [[Ultrazvuk|UZ]], [[angiografie]], MRI AG, na klasické [[Nukleární magnetická rezonance|MRI]] se zobrazí nástěnný hematom. 

'''Závažný stav s vysokým rizikem smrti nebo trvalých následků.'''

Terapie: trombolýza, antikoagulace, angioplastika, stenty. 


====Syndrom spánkové apnoe (SAS)====
Bolesti hlavy se při SAS vyskytují mnohem častěji než u jiných poruch spánku; udává je cca 20 % pacientů. Typicky se objevují ráno po probuzení, jsou mírné, tupé, nepulzující, difusní a obvykle do hodiny ustoupí Jejich intenzita nekoreluje s tíží SAS. 


====Chronická každodenní bolest hlavy====
Je relativně častou komplikací primárních bolestí hlavy, zejména tenzní bolesti a migrény. Různě rychle (1—10 let) se v období mezi záchvaty klasické primární bolesti hlavy začnou objevovat bolesti hlavy menší intenzity, které se objevují stále častěji až se posléze stanou trvalými. Onemocnění ztrácí svůj původní paroxysmální charakter i klasické rysy. Rizikovými faktory transformace jsou zejména:

:*nadužívání analgetik (zejména kombinovaných s kodeinem, za bezpečnou hranici se považuje užívání maximálně 5 tablet za měsíc),
:*neurotická osobnost (sklon k anxietě, deprese),
:*vnější stresující poměry (zaměstnání, rodina),
:*menopauza.

Diagnóza: anamnéza, normální neurologický nález, normální nález na pomocných vyšetřovacích metodách.

Terapie: vynechání nadužívaného léku, léčení komorbidit – zejména deprese, [[psychoterapie]].


==Diferenciálně diagnostické schéma==
Dif. dg. náhle vzniklé/atypické/intenzívní bolesti hlavy.

<noinclude>
==Odkazy==
===Použitá literatura===

*{{Citace
    | typ = článek
    | korporace = Headache Classification Subcommitte of the International Headache Society
    | článek = The International Classification of Headache Disorders
    | časopis = Cephalalgia
    | svazek = 24
    | číslo = Supplement 1
    | rok = 2004
    | strany = 24-5, 31-2
    | issn = 0333-1024
}}

*{{Citace
   | typ = článek
   | příjmení1 = Marková
   | jméno1= J
   | článek =  Bolest hlavy jako akutní stav v neurologii
   | časopis = Bolest
   | rok = 2005
   | ročník = 8
   | číslo = 1
   | strany = 15-18
   | issn = 1212-0634
}}

*{{Citace
   | typ = kniha
   | příjmení1 = Waberžinek
   | jméno1 = G
   | kolektiv = ne
   | titul = Bolesti hlavy
   | vydání = 1
   | místo = Praha
   | vydavatel = Triton
   | rok = 2000
   | isbn = 80-7254-158-7
}}
</noinclude>

[[Kategorie:Neurowiki]]