Zobrazení zdroje stránky Bolesti břicha (pediatrie)

Bolest břicha patří k nejčastějším symptomům, které přivádí dítě k lékaři.
Opakovanými bolestmi břicha trpí asi 10–15 % školních dětí (častěji dívky) a 90–95 % z nich nemá organické onemocnění. Mezi '''varovné příznaky''', které svědčí pro organický původ bolestí břicha patří: bolest u dítěte mladšího 4 let, bolest lokalizovaná jinde než v okolí pupku, vyzařování bolesti, bolest, která probouzí dítě v noci, neprospívání či ztráta hmotnosti, zástava nebo zpomalení růstu, zvracení, horečka atd.<ref name="KlinPed2012">{{Citace| typ = kniha| příjmení1 = Lebl| jméno1 = J| příjmení2 = Janda| jméno2 = J| příjmení3 = Pohunek| jméno3 = P| kolektiv = ano| titul = Klinická pediatrie| vydání = 1| vydavatel = Galén| rok = 2012| strany = 338-339| rozsah = 698| isbn = 978-80-7262-772-1}}</ref>

=== Druhy bolestí břicha ===
* Dle průběhu:
** '''Akutní''' – [[Náhlé příhody břišní u dětí|náhlé příhody břišní]] 
** '''Chronická'''
* Dle příčiny:
** '''Organická'''
** '''Funkční''' – funkční dyspepsie, funkční bolest břicha, dráždivý tračník, břišní migréna
* Dle charakteru:
** '''Viscerální''' (difúzní, tupá, bez možnosti určit lokalizaci)
** '''Parietální''' (ostrá, lokalizovaná), může vycházet z břišní stěny, může mít vertebrogenní či metabolickou etiologii (např. [[Diabetická ketoacidóza (pediatrie)|diabetická ketoacidóza]] – tzv. ''pseudoperitonitis diabetica'', [[intoxikace olovem]]…)
** '''Psychogenní''' (tuto diagnózu můžeme určit až po vyloučení ostatních příčin a zhodnocení dítěte psychologem).

=== Otázky na pacienta ===
* Intenzitu bolesti (hodnotíme i z nepřímých známek jako je poloha dítěte a intenzita pláče)
* Dobu trvání obtíží
* Lokalizaci (malé dítě nebývá schopno bolest lokalizovat, větší děti ji lokalizují do periumbilikální oblasti)
* Případný vyvolávající faktor (strava, poloha, denní doba, stresující okolnosti)
* Doprovodné symptomy (teplota, nauzea, [[Zvracení (pediatrie)|zvracení]], [[Průjem u dětí|průjem]], [[Zácpa u dětí|zácpa]], charakter stolice, [[dysurie]])
* Důležité jsou též časové souvislosti (zejména u psychogenní bolesti – např. bolest jen ve školní dny).

== Infantilní koliky ==
* Neurčitě definované potíže v časném [[kojenec]]kém věku, postihují asi 1 z 10 kojenců.
* Trpí jimi jak [[kojení|kojené]] děti tak [[Umělá výživa kojence|uměle živené]].
* Tyto potíže většinou ve 3 měsících věku zmizí.
* '''Klinický obraz''': epizody výrazné dráždivosti a bolestí břicha se zvedáním nohou
** Jsou vázány na jídlo, objeví se v druhé polovině krmení, po jídle ustanou.
** Horší jsou odpoledne a večer.
** Jsou doprovázeny borborygmy („kručení v břiše“) a [[Meteorismus|flatulencí]].
* '''Vyšetření''': vyloučení jiných příčin (hlad, žízeň, [[infekce močových cest]], [[Akutní zánět středního ucha|otitida]])
** Někdy je příčinou intolerance kravského mléka nebo [[Intolerance laktózy|laktózy]].
* '''Terapie''': u kojených dětí někdy pomůže vysazení mléka z jídelníčku matky (musíme jí pak suplementovat kalcium)
** Nemocniční péče – jen při protrahovaných či silných obtížích, při neprospívání a u velmi úzkostných rodičů
* '''Diff. dg''': u velmi silných bolestí může jít o [[intususcepce|intususcepci]] (invaginace) – klasická triáda: 1. kolikovité bolesti, 2. intususcepční tumor v břiše, 3. stolice ve formě hlenu zbarveného krví (jen asi u 20 %)

== Funkční recidivující (záchvatovité) bolesti břicha ==
* Definice: nejméně '''3 epizody''' bolestí břicha '''během 3 měsíců'''
* Jde o funkční onemocnění, které má záchvatovitý charakter.
* Bolesti dítě omezují v jeho přirozené aktivitě.
* Jsou pozorovány asi u 10–15 % dětí, častěji u děvčat.
* Nejčastěji postihují děti ve věku 4–16 let, začínají obvykle v 5–8 letech.
* Ke vzniku přispívá psychická i fyzická zátěž, genetická predispozice, úzkostlivost, neprůbojnost, malé sebevědomí apod.

=== Klinický obraz ===
* Děti lokalizují bolest periumbilikálně, případně do středního epigastria.
* Bolest nikam nevyzařuje, má paroxyzmální charakter.
* Je nezávislá na jídle, stolici a celkové aktivitě dítěte, neobjevuje se v noci.

=== Diagnóza ===
* je založena na důkladné [[rodinná anamnéza|rodinné]] a [[Osobní anamnéza|osobní anamnéze]], typickém klinickém obraze, normálním fyzikálním nálezu (včetně vyšetření ''per rectum''), normálních hodnotách laboratoře a pomocných vyšetřeních – je třeba vyloučit organickou příčinu.
* Následující laboratorní vyšetření musí být v mezích normy:
** '''Krev''' (kompletní KO, FW, urea, kreatinin, bilirubin, aminotransferázy, amyláza, glykémie, IgA proti transglutamináze a endomyziu, lipidy, ANCA, ASCA)
** '''[[vyšetření moči|Moč]]''' (chemicky, sediment, kvantitativní bakteriurie, screening na porfyriny)
** '''Stolice''' ([[Testy okultního krvácení ve stolici|okultní krvácení]], antigen ''H. pylori'', parazitologie, [[kalprotektin ve stolici|kalprotektin]])
* Ultrazvuk břicha a ledvin.
* U dívek event. gynekologické vyšetření
* Malabsorpci laktózy lze zjistit z anamnézy či eliminačním testem.

=== Diferenciální diagnóza ===
Proti této diagnóze svědčí následující symptomy:

* Velmi dobře lokalizovaná bolest jinde než kolem pupku
* Vyzařování
* Bolest probouzející dítě v noci
* Ztráta hmotnosti
* Zpomalení růstu
* Zvracení, dále průjmy nebo zácpy
* Systémové příznaky jako jsou teploty, artralgie, exantémy, chudokrevnost aj.

=== Terapie ===
* Léčba je dlouhodobá a vyžaduje dobrou spolupráci lékaře s dítětem a s rodiči.
* Základem léčby je pohovor s rodiči – nutné je zdůraznit, že '''bolesti jsou reálné''', že jsou dané pouze motorickou aktivitou trávicího traktu při zvýšené vnímavosti na normální či stresové podněty.
* Ujistíme je, že nebyla prokázána žádná organická porucha.
* Upozorníme, že musejí rodiče podporovat dítě, nikoli bolest.
* Pravidelná návštěva školy je nutná!
* Někdy je vhodná pomoc psychologa či psychiatra.
* {{Cave|Účinek farmak není prokázán! – podáváním „utvrzujeme pacienta v nemoci“.}}
* '''Prognóza''': u 30–50 % obtíže zmizí, u 30–50 % přetrvají do dospělosti (bolesti hlavy, menstruační potíže, bolesti v zádech).

== Recidivující bolesti břicha spojené s funkční dyspepsií ==
* Neboli tzv. '''''[[Horní funkční dyspepsie|dyspepsie horního typu]]''''', zvláštní forma funkčních bolestí břicha
* '''Klinický obraz''': {{Symptom|nauzea}}, {{Symptom|nadýmání}}, {{Symptom|říhání}}, {{Symptom|škroukání v žaludku}}, {{Symptom|škytavka}}, {{Symptom|regurgitace žaludečního obsahu}}, {{Symptom|pálení za sternem}}
* '''Diff. dg''': vždy musíme vyloučit organickou příčinu (hlavně [[peptický vřed]], [[Gastroezofageální reflux (pediatrie)|jícnový reflux]], [[Záněty žaludku|gastritidu]] ''H. pylori'')

== Recidivující bolesti břicha spojené s projevy dráždivého tračníku ==
* Neboli tzv. '''''[[Dolní funkční dyspepsie|dyspepsie dolního typu]]'''''
* Častější u adolescentů
* '''Klinický obraz''': střídání {{Symptom|zácpa|zácpy}} a {{Symptom|průjem|průjmu}}, {{Symptom|bolest břicha}} (ustupují po defekaci), hlen ve stolici, {{Symptom|urgence}}, {{Symptom|nadýmání}}, pocit nedokonalého vyprázdnění
* '''Diff. dg''': především [[Nespecifické střevní záněty|idiopatické střevní záněty]]; při pozitivním okultním krvácení vždy indikujeme koloskopii.

== Pankreatitida ==
{{Podrobnosti|Pankreatitida}}

<noinclude>
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Nespecifické střevní záněty]]
* [[céliakie|Celiakie]]
* [[Kojenecká kolika]]
=== Reference===
<references />
=== Zdroj ===
* {{Citace|typ = web|příjmení1 = Beneš|jméno1 = Jiří|název = Studijní materiály|rok = |citováno = 2009|url = http://jirben.wz.cz}}
=== Použitá literatura ===
* {{Citace|typ = kniha|příjmení1 = Hrodek|jméno1 = Otto|příjmení2 = Vavřinec|jméno2 = Jan|kolektiv = ano|titul = Pediatrie|vydání = 1|místo = Praha|vydavatel = Galén|rok = 2002|strany =  |isbn = 80-7262-178-5}}
* {{Citace|typ = kniha|příjmení1 = Šašinka|jméno1 = Miroslav|příjmení2 = Šagát|jméno2 = Tibor|příjmení3 = Kovács|jméno3 = László|kolektiv = ano|titul = Pediatria|vydání = 2 |místo = Bratislava|vydavatel = Herba |rok = 2007 |strany =  |isbn = 	978-80-89171-49-1}}
{{Pahýl}}
{{Stylistická úprava}}
</noinclude>

[[Kategorie:Pediatrie]]
[[Kategorie:Gastroenterologie]]