Zobrazení zdroje stránky Infarkt myokardu

__TOC__
{{Různé významy|tento=interním onemocnění|druhý=patologii|stránka=Infarkt myokardu (patologie)}}
'''Infarkt myokardu''' (IM, česky '''srdeční záhať''') je akutní nekróza okrsku [[kardiomyocyty|kardiomyocytů]] vznikající v důsledku dlouhotrvající [[ischémie]].<ref>{{Citace
  | typ = článek
  | příjmení1 = Thygesen
  | jméno1 = Kristian
  | příjmení2 = Alpert
  | jméno2 = Joseph S
  | příjmení3 = White
  | jméno3 = Harvey D
  | článek = Universal definition of myocardial infarction
  | časopis = Circulation
  | rok = 2007
  | číslo = 22
  | svazek = 116
  | strany = 2634-53
  | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17951284
  | issn = 0009-7322 (print), 1524-4539
}}</ref> Příčinou ischémie je náhlý uzávěr koronární tepny nebo její extrémní progredující zúžení.<ref name="widimský">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Widimský
| jméno1 = Petr
| kolektiv = ano
| článek = Diagnostika a léčba akutního infarktu  myokardu s elevacemi ST: Doporučení České kardiologické společnosti 2009
| časopis = Cor et Vasa
| rok = 2009
| ročník = 51
| svazek = 10
| strany = 724-740
| issn = 1803-7712
| url = http://www.e-coretvasa.cz/casopis/data_view?id=2965
}}
</ref>
== Etiopatogeneze ==
Patofyziologickým podkladem infarktu myokardu je '''ruptura [[Ateroskleróza#Stabilní a nestabilní aterosklerotický plát|aterosklerotického plátu]] s nasedající intrakoronární trombózou''' (nasednutí trombu na prasklý aterosklerotický plát). Vzniklý uzávěr koronární tepny vede k ischémii a následnému ireverzibilnímu poškození kardiomyocytů.

Vzácněji může být příčinou IM např. spazmus, arteritida, embolizace do koronární tepny či intrakoronární [[trombóza]] bez aterosklerózy.<ref name="widimský">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Widimský
| jméno1 = Petr
| kolektiv = ano
| článek = Diagnostika a léčba akutního infarktu  myokardu s elevacemi ST: Doporučení České kardiologické společnosti 2009
| časopis = Cor et Vasa
| rok = 2009
| ročník = 51
| svazek = 10
| strany = 724-740
| issn = 1803-7712
| url = http://www.e-coretvasa.cz/casopis/data_view?id=2965
}}
</ref>

== Rizikové faktory ==
Podle mezinárodní studie INTERHEART jsou hlavními rizikovými faktory infarktu myokardu (nezávisle na pohlaví, věku a geografické oblasti):
* porucha lipidového metabolismu,
* kouření,
* [[Arteriální hypertenze|hypertenze]],
* [[diabetes mellitus]],
* břišní typ obezity,
* psychosociální faktory,
* nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny,
* nedostatečná pohybová aktivita,
* nadměrná konzumace alkoholu.<ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Yusuf
| jméno1 = Salim
| kolektiv = ano
| článek = Effect of potentially modifiable risk factors associated with myocardial infarction in 52 countries (the INTERHEART study): case-control study
| časopis = The Lancet
| url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0140673604170189#sec3
| rok = 2004
| svazek = 364
| číslo = 9438
| strany = 937-952
| issn = 0140-6736
}}
</ref>

== Příznaky a diagnostika ==
[[Soubor:ACS scheme cs.svg|náhled|vpravo||Akutní koronární syndromy (schéma)]]
Diagnostika [[Infarkt myokardu|AIM]] (<u>A</u>kutní <u>I</u>nfarkt <u>M</u>yokardu) se opírá o anamnézu a fyzikální vyšetření, [[Elektrokardiografie|EKG]] a biochemické stanovení markerů myokardiální nekrózy.

=== Anamnéza a fyzikální vyšetření ===
Charakteristickým příznakem AIM je svíravá, palčivá či tlaková '''bolest lokalizovaná retrosternálně''' (vzácněji prekordiálně). Může iradiovat např. do horních končetin, krku, dolní čelisti či mezi lopatky.<ref>{{Citace
|typ = kniha
|příjmení1 = Chrobák
|jméno1 = Ladislav
|kolektiv = ano
|titul = Propedeutika vnitřního lékařství
|vydání = 2
|místo = Praha
|vydavatel = GRADA Publishing
|rok = 2007
|rozsah= 243
|isbn = 978-80-247-1309-0
|strany = 127-128
}}</ref> Mezi další známky AIM řadíme '''[[dušnost]]''', '''bledost''', '''pocení''', '''úzkost''', '''[[Nauzea|nauzeu]]''' či '''[[vomitus]]'''.<ref name="Aschermann">ASCHERMANN, Michael, et al. Kardiologie. 1. Praha : Galén, 2004. 1540 s. ISBN 80-7262-290-0</ref>

Dále mohou být přítomné i příznaky vyplývající z komplikací AIM. Příznaky levostranného srdečního selhání vzniklého při AIM se klasifikují dle Killipa do 4 tříd.

{{cave|Bolest na hrudi mimo retrosternální lokalizaci, v epigastriu, mezi lopatkami, v krku či v mandibule může také signalizovat probíhající AIM! AIM může proběhnout i bez bolesti na hrudi. Velmi často tato situace nastává u pacientů s diabetickou senzitivní neuropatií.<ref name="interna">{{Citace
| typ = kniha
| isbn = 978-80-7387-423-0
| příjmení1 = Češka
| jméno1 = Richard
| kolektiv = ano
| titul = Interna
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Triton
| rok = 2010
| rozsah = 855
}}
</ref>}}

:{| class="wikitable" align="right"
|-
! colspan="2" | Killipova klasifikace srdečního selhání při AIM
|-
| Killip I || bez známek srdečního selhání při AIM
|-
| Killip II || chrůpky nad plicními bazemi
|-
| Killip III || kardiální plicní edém
|-
| Killip IV || kardiogenní šok
|}
<gallery caption="" perrow="2">
Soubor:AMI pain front.png|Lokalizace bolesti při AIM
Soubor:AMI pain back.png|Lokalizace bolesti při AIM
</gallery>

=== EKG a biochemické stanovení markerů myokardiální nekrózy ===
Na základě [[Elektrokardiografie|EKG]] obrazu rozlišujeme dva typy AIM:
* '''STEMI''' (ST Elevation Myocardial Infarction, infarkt myokardu s ST elevacemi) a
* '''NSTEMI''' (Non-ST Elevation Myocardial Infarction, infarkt myokardu bez ST elevací).

:{| class="wikitable" align="left"
|-
! colspan="4" | Akutní koronární syndrom (AKS)
|-
! !! STEMI !! NSTEMI !! Nestabilní AP
|-
| align="left" | '''Anamnéza''' || align="center" | bolest na hrudi || align="center" | bolest na hrudi || align="center" | bolest na hrudi
|-
| align="left" | '''EKG''' || align="center" | ST elevace alespoň 2 mm ve svodech V1–V3 nebo alespoň 1 mm ve V4–V6, I, aVL, II, III, aVF. ST elevace musí být patrné alespoň ve dvou sousedních svodech.<ref name="malík">{{Citace
| typ = přednáška
| příjmení = Malík
| jméno = Jan
| téma = EKG: Ischemická choroba srdeční
| předmět = Pochopení EKG a jeho význam pro praxi
| obor = kardiologie
| fakulta = 1. LF
| univerzita = Univerzita Karlova
| místo = Praha
| datum = 2011-10
| url = http://portal.lf1.cuni.cz/clanek-869-ichs-v-ekg-obraze-podklady-k-seminari-pvp-quot-pochopeni-ekg-a-jeho-vyznam-pro-praxi-quot
}}
</ref><br /> Čerstvě zjištěný LBBB nebo bifascikulární blok (RBBB + LAH, RBBB + LPH).<ref name="malík">{{Citace
| typ = přednáška
| příjmení = Malík
| jméno = Jan
| téma = EKG: Ischemická choroba srdeční
| předmět = Pochopení EKG a jeho význam pro praxi
| obor = kardiologie
| fakulta = 1. LF
| univerzita = Univerzita Karlova
| místo = Praha
| datum = 2011-10
| url = http://portal.lf1.cuni.cz/clanek-869-ichs-v-ekg-obraze-podklady-k-seminari-pvp-quot-pochopeni-ekg-a-jeho-vyznam-pro-praxi-quot
}}
</ref> || align="center" | ST deprese alespoň 1 mm a/nebo změny T vln (inverze, oploštění) na EKG.<ref name="malík">{{Citace
| typ = přednáška
| příjmení = Malík
| jméno = Jan
| téma = EKG: Ischemická choroba srdeční
| předmět = Pochopení EKG a jeho význam pro praxi
| obor = kardiologie
| fakulta = 1. LF
| univerzita = Univerzita Karlova
| místo = Praha
| datum = 2011-10
| url = http://portal.lf1.cuni.cz/clanek-869-ichs-v-ekg-obraze-podklady-k-seminari-pvp-quot-pochopeni-ekg-a-jeho-vyznam-pro-praxi-quot
}}
</ref><br />Velmi rizikové jsou ST deprese pod 2 mm.<ref name="malík">{{Citace
| typ = přednáška
| příjmení = Malík
| jméno = Jan
| téma = EKG: Ischemická choroba srdeční
| předmět = Pochopení EKG a jeho význam pro praxi
| obor = kardiologie
| fakulta = 1. LF
| univerzita = Univerzita Karlova
| místo = Praha
| datum = 2011-10
| url = http://portal.lf1.cuni.cz/clanek-869-ichs-v-ekg-obraze-podklady-k-seminari-pvp-quot-pochopeni-ekg-a-jeho-vyznam-pro-praxi-quot
}}
</ref> || align="center" | ST deprese a/nebo změny T vln na EKG
|-
| align="left" | '''Biochemie''' || align="center" | pozitivní troponiny || align="center" | pozitivní troponiny || align="center" | negativní troponiny
|}

{{podrobnosti|Biochemická vyšetření u akutního infarktu myokardu}}

<gallery caption="" perrow="3">
Soubor:12 Lead EKG ST Elevation tracing color coded.jpg|EKG: '''STEMI – anteroextenzivní'''. ST elevace ve V1–V5, I, aVL (oranžově) a zrcadlové ST deprese ve II, III, aVF (modře).
Soubor:AIM - evoluce.png|'''Evoluce EKG změn při AIM:''' '''a.''' norma, '''b.''' ST elevace, '''c.''' formace Q kmitu (QS komplex), přetrvávající ST elevace, inverze vlny T, '''d.''' normalizace ST segmentu, prohloubení T vlny, '''e.''' normalizace T vlny, perzistující Q kmit.
Soubor:Patologické q.png|Aby mohl být kmit Q považovaný za patologický, musí splňovat tato kritéria: šíře ≥ 1 mm, amplituda ≥ 1/3 kmitu R.
</gallery>

== Lokalizace ==
[[Soubor:MI colours cs.png|náhled|vpravo|200px|Svod a příslušná část myokardu snímaná tímto svodem. Sousední svody jsou vyznačeny stejnou barvou. ST elevace ve svodu aVR signalizuje uzávěr kmene arteria coronaria sinistra (ACS)<ref>{{Citace
  | typ = článek
  | příjmení1 = Rostoff
  | jméno1 = Paweł
  | příjmení2 = Piwowarska
  | jméno2 = Wiesława
  | článek = ST segment elevation in lead aVR and coronary artery lesions in patients with acute coronary syndrome
  | časopis = Kardiol Pol
  | rok = 2006
  | číslo = 1
  | svazek = 64
  | strany = 8-14; discussion 15
  | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16444621
  | issn = 0022-9032
}}</ref> a je superemergentním stavem s vysokou mortalitou.]]
{| class="wikitable"
|- 
! colspan="4" | Lokalizace AIM dle EKG změn. Převzato z <ref>{{Citace
| typ = web
| korporace = ECGpedia.org
| url = http://en.ecgpedia.org/wiki/Myocardial_Infarction
| název = Myocardial Infarction
| citováno = 2011-11-15
}}
</ref>. Upraveno dle <ref name="malík">{{Citace
| typ = přednáška
| příjmení = Malík
| jméno = Jan
| téma = EKG: Ischemická choroba srdeční
| předmět = Pochopení EKG a jeho význam pro praxi
| obor = kardiologie
| fakulta = 1. LF
| univerzita = Univerzita Karlova
| místo = Praha
| datum = 2011-10
| url = http://portal.lf1.cuni.cz/clanek-869-ichs-v-ekg-obraze-podklady-k-seminari-pvp-quot-pochopeni-ekg-a-jeho-vyznam-pro-praxi-quot
}}
</ref><ref name="Aschermann">ASCHERMANN, Michael, et al. Kardiologie. 1. Praha : Galén, 2004. 1540 s. ISBN 80-7262-290-0</ref>.
|-
!Lokalizace
!ST elevace
!Zrcadlová (reciproká) ST deprese
!koronární tepna
|-
| Přední (anteroseptální) IM 
| V1–V4
| Ne
| RIA
|-
| Anteroextenzivní (anterolaterální) IM
| V1–V6
| Ne/II, III, aVF
| RIA
|-
| Laterální (boční) IM
| I, aVL, V5, V6
| II,III, aVF
| RCx, RD, RMS, RPLD
|-
| Spodní (diafragmatický) IM
| II, III, aVF
| I, aVL, V1–V4
| ACD (85 %), RCx (15 %)
|-
| IM zadní stěny
| V7, V8, V9
| vysoké R ve V1–V3 s ST depresemi ve V1–V3 > 2mm („zrcadlový pohled“)
| RCx
|-
| IM pravé komory
| V1, V4R
| I, aVL
| ACD
|-
|}

== Diferenciální diagnostika ==
V diferenciální diagnostice akutního infarktu myokardu je třeba odlišit tyto stavy:
* [[Disekce hrudní aorty|disekci aorty]],
* [[Plicní embolie|plicní embolii]],
* spontánní [[pneumotorax]],
* [[pleuritida|pleuritidu]],
* [[mediastinitida|mediastinitidu]],
* [[myositida|myositidu]],
* onemocnění sternokostálního skloubení,
* [[Refluxní ezofagitida|refluxní ezofagitidu]],
* [[Vředová choroba gastroduodena|vředovou chorobu gastroduodenální]],
* [[Panická porucha|panickou ataku]].<ref name="interna">{{Citace
| typ = kniha
| isbn = 978-80-7387-423-0
| příjmení1 = Češka
| jméno1 = Richard
| kolektiv = ano
| titul = Interna
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Triton
| rok = 2010
| rozsah = 855
}}
</ref>

{{podrobnosti|Diferenciální diagnostika bolestí na hrudi/PGS (VPL)}}

== Léčba ==
=== Prehospitalizační péče o pacienta s AKS ===
:{| class="wikitable"
|-
! colspan="2" | Iniciální léčba pacienta s AKS. Převzato z <ref name="Běl">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Bělohlávek
| jméno1 = J
| příjmení2 = Aschermann
| jméno2 = M
| článek = Doporučený postup pro diagnostiku a léčbu akutních  koronárních syndromù bez elevací ST úseků na EKG
| časopis = Cor et Vasa
| rok = 2008
| ročník = 50
| svazek = Suppl
| strany = 1S7–1S23
| url = http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/141_aschermann_supl.pdf/
| issn = 1803-7712
}}
</ref>.
|-
| kontinuální monitoring vitálních funkcí a EKG
|-
| zavedení i.v. kanyly
|-
| podání kyslíku 4–8 l/min
|-
| natočení 12svodového EKG
|-
| odběr krve pro stanovení markerů myokardiální nekrózy
|-
| analgosedace (opiáty)
|-
| ASA 500 mg i.v./200–400 mg p.o.
|-
| heparin 5000 j i.v./enoxaparin 1 mg/kg s.c./i.v.
|-
| klopidogrel 300 nebo 600 mg p.o. (zvážit inhibitory IIb/IIIa)
|-
| metoprolol i.v. dle klinického stavu
|}

{{cave|Pacienta s AKS je nutno hospitalizovat na jednotce intenzivní péče s trvalým monitoringem vitálních funkcí a EKG (nejlépe na koronární jednotce).}}

=== Revaskularizační léčba ===
==== STEMI ====
[[Soubor:HWI PTCA.jpg|náhled|vpravo|300px|[[Perkutánní transluminální angioplastika|Koronární angiografie a angioplastika]] u pacienta s akutním infarktem myokardu. ''Vlevo:'' uzávěr arteria coronaria dextra (ACD). ''Vpravo:'' Arteria coronaria dextra znovu zprůchodněná.]]
Každý pacient se STEMI by měl být indikován k '''[[Perkutánní transluminální angioplastika|p-PCI]]''' (primární perkutánní koronární intervence) nebo k '''trombolýze'''. Jelikož je p-PCI mnohem účinnější než trombolýza, má v drtivé většině případů před trombolýzou přednost (v ČR se trombolytická léčba již skoro vůbec nepoužívá)!<ref name="widimský">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Widimský
| jméno1 = Petr
| kolektiv = ano
| článek = Diagnostika a léčba akutního infarktu  myokardu s elevacemi ST: Doporučení České kardiologické společnosti 2009
| časopis = Cor et Vasa
| rok = 2009
| ročník = 51
| svazek = 10
| strany = 724-740
| issn = 1803-7712
| url = http://www.e-coretvasa.cz/casopis/data_view?id=2965
}}
</ref>

Podstatou p-PCI je predilatace balonkovým katetrem a následná implantace stentu. V některých případech (koronární průtok TIMI-2 nebo TIMI-3) lze stent implantovat bez předchozí predilatace.<ref name="widimský">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Widimský
| jméno1 = Petr
| kolektiv = ano
| článek = Diagnostika a léčba akutního infarktu  myokardu s elevacemi ST: Doporučení České kardiologické společnosti 2009
| časopis = Cor et Vasa
| rok = 2009
| ročník = 51
| svazek = 10
| strany = 724-740
| issn = 1803-7712
| url = http://www.e-coretvasa.cz/casopis/data_view?id=2965
}}
</ref>

Provedení '''[[Bypass|koronárního bypassu]]''' (CABG) u pacienta s akutním IM není považováno za standardní léčebnou modalitu. Pro indikaci emergentního CABG musí být splněna kritéria definovaná v [http://www.e-coretvasa.cz/casopis/data_view?id=2965 klinických guidelines ČKS]. Indikací elektivního CABG je nemoc tří tepen nebo uzávěr kmene ACS.<ref name="widimský">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Widimský
| jméno1 = Petr
| kolektiv = ano
| článek = Diagnostika a léčba akutního infarktu  myokardu s elevacemi ST: Doporučení České kardiologické společnosti 2009
| časopis = Cor et Vasa
| rok = 2009
| ročník = 51
| svazek = 10
| strany = 724-740
| issn = 1803-7712
| url = http://www.e-coretvasa.cz/casopis/data_view?id=2965
}}
</ref>

==== NSTEMI ====
Revaskularizační léčba u pacientů s AKS bez ST elevací je realizována ihned, jedná-li se o pacienta s vysokým rizikem, hemodynamickou instabilitou, [[Srdeční selhání|srdečním selháním]], závažnou arytmií či přetrvávající anginou pectoris doprovázenou dynamickými změnami ST úseku. U pacientů se středním rizikem je revaskularizace realizována do 72 hodin (tzv. časná revaskularizace). Cílem revaskularizační léčby u pacientů s NSTEMI je zabránit vzniku STEMI a úmrtí. Dominantní metodou revaskularizace je PCI. CABG je využívaný u pacientů se stenózou kmene ACS nebo nemocí tří tepen.<ref name="Běl">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Bělohlávek
| jméno1 = J
| příjmení2 = Aschermann
| jméno2 = M
| článek = Doporučený postup pro diagnostiku a léčbu akutních  koronárních syndromù bez elevací ST úseků na EKG
| časopis = Cor et Vasa
| rok = 2008
| ročník = 50
| svazek = Suppl
| strany = 1S7–1S23
| url = http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/141_aschermann_supl.pdf/
| issn = 1803-7712
}}
</ref>

=== Další léčebné postupy ===
* '''Antitrombotická léčba''': [[ASA]], clopidogrel, IIb/IIIa inhibitory.
* '''Antikoagulační léčba''': [[heparin]], nízkomolekulární heparin.
* '''Antiischemická léčba''': [[Beta-blokátory|β-blokátor]] (metoprolol), nitrát, [[Blokátory kalciového kanálu|blokátor kalciového kanálu]] (amlodipin, felodipin).
* '''Hypolipidemická léčba''': [[statin]].

== Komplikace ==
=== Mechanické ===
[[Soubor:Heart ant wall dysf 4C.jpg|náhled|vpravo|100px|Dysfunkce přední stěny – čtyřdutinová echokardiografická projekce]]
[[Soubor:Heart lv aneurysm 4c.jpg|náhled|vpravo|100px|Aneuryzma hrotu levé komory – čtyřdutinová apikální echokardiografická projekce]]
* '''Ruptura volné srdeční stěny''' – je velice závažnou komplikací, často končící letálně (především nastane-li v terénu). Diagnostika se opírá o klinický obraz [[Tamponáda srdeční|tamponády srdeční]] a/nebo šokového stavu a echokardiografický nález. Stav je nutno superemergentně kardiochirurgicky řešit.<ref name="widimský">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Widimský
| jméno1 = Petr
| kolektiv = ano
| článek = Diagnostika a léčba akutního infarktu  myokardu s elevacemi ST: Doporučení České kardiologické společnosti 2009
| časopis = Cor et Vasa
| rok = 2009
| ročník = 51
| svazek = 10
| strany = 724-740
| issn = 1803-7712
| url = http://www.e-coretvasa.cz/casopis/data_view?id=2965
}}
</ref>
* '''Ruptura komorového septa''' – komunikace mezi pravou a levou komorou má za následek proudění krve ve směru tlakového gradientu z levé komory do pravé, čímž dochází k objemovému přetížení pravé komory. Hemodynamický stav pacienta se zhoršuje, nad prekordiem slyšíme '''holosystolický šelest'''. Rupturu lze diagnostikovat echokardiograficky nebo katetrizačně. V léčbě se uplatňuje [[intraaortální balonková kontrapulzace]], kardiochirurgický uzávěr defektu nebo perkutánní uzávěr pomocí okluderu.<ref name="widimský">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Widimský
| jméno1 = Petr
| kolektiv = ano
| článek = Diagnostika a léčba akutního infarktu  myokardu s elevacemi ST: Doporučení České kardiologické společnosti 2009
| časopis = Cor et Vasa
| rok = 2009
| ročník = 51
| svazek = 10
| strany = 724-740
| issn = 1803-7712
| url = http://www.e-coretvasa.cz/casopis/data_view?id=2965
}}
</ref><ref name="interna">{{Citace
| typ = kniha
| isbn = 978-80-7387-423-0
| příjmení1 = Češka
| jméno1 = Richard
| kolektiv = ano
| titul = Interna
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Triton
| rok = 2010
| rozsah = 855
}}</ref><ref>{{Citace
| typ = kniha
| příjmení1 = Gerd
| jméno1 = Herold
| kolektiv = ano
| titul = Médecine interne
| vydání = 3
| vydavatel = Groupe De Boeck
| rok = 2008
| rozsah = 1119
| isbn = 978-2-8041-5686-2
}}</ref>
* '''Ruptura papilárního svalu''' – ischémií indukovaná ruptura papilárního svalu vede k insuficienci mitrální chlopně. Těžká [[mitrální insuficience]] může mít za následek [[plicní edém]] a/nebo kardiogenní šok. V léčbě se využívá intravenózně aplikovaných nitrátů, intraaortální balonkové kontrapulzace; provádí se kardiochirugická náhrada (výjimečně plastika) chlopně.<ref name="widimský">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Widimský
| jméno1 = Petr
| kolektiv = ano
| článek = Diagnostika a léčba akutního infarktu  myokardu s elevacemi ST: Doporučení České kardiologické společnosti 2009
| časopis = Cor et Vasa
| rok = 2009
| ročník = 51
| svazek = 10
| strany = 724-740
| issn = 1803-7712
| url = http://www.e-coretvasa.cz/casopis/data_view?id=2965
}}
</ref>
* '''Aneuryzma levé komory''' – v systolické fázi se začne stěna levé komory v místě transmurálního poškození vyklenovat a vzniká aneuryzma. Aneuryzma ohrožuje pacienta rupturou či vznikem trombu a jeho následnou embolizací.<ref name="widimský">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Widimský
| jméno1 = Petr
| kolektiv = ano
| článek = Diagnostika a léčba akutního infarktu  myokardu s elevacemi ST: Doporučení České kardiologické společnosti 2009
| časopis = Cor et Vasa
| rok = 2009
| ročník = 51
| svazek = 10
| strany = 724-740
| issn = 1803-7712
| url = http://www.e-coretvasa.cz/casopis/data_view?id=2965
}}
</ref>

Mechanické komplikace AIM mohou vést k asymptomatickému či symptomatickému srdečnímu selhání nebo až ke kardiogennímu šoku a případně smrti pacienta.<ref name="interna">{{Citace
| typ = kniha
| isbn = 978-80-7387-423-0
| příjmení1 = Češka
| jméno1 = Richard
| kolektiv = ano
| titul = Interna
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Triton
| rok = 2010
| rozsah = 855
}}</ref>
<noinclude>

=== Arytmické ===
V rámci akutní fáze (prvních 48 hodin) AIM vznikají arytmie dosti často, a to i arytmie hemodynamicky závažné. Nejčastěji vznikají v rámci AIM tyto arytmie a poruchy srdečního rytmu: AV blok II. a III. stupně, fibrilace síní, sinusová bradykardie, komorové extrasystoly, komorová tachykardie, komorová fibrilace a asystolie. Ve všech případech je nutné pátrat po příčině arytmie (např. ischémie myokardu, elektrolytová dysbalance, hyperaktivace sympatiku).<ref name="interna">{{Citace
| typ = kniha
| isbn = 978-80-7387-423-0
| příjmení1 = Češka
| jméno1 = Richard
| kolektiv = ano
| titul = Interna
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Triton
| rok = 2010
| rozsah = 855
}}</ref><ref name="widimský">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Widimský
| jméno1 = Petr
| kolektiv = ano
| článek = Diagnostika a léčba akutního infarktu  myokardu s elevacemi ST: Doporučení České kardiologické společnosti 2009
| časopis = Cor et Vasa
| rok = 2009
| ročník = 51
| svazek = 10
| strany = 724-740
| issn = 1803-7712
| url = http://www.e-coretvasa.cz/casopis/data_view?id=2965
}}
</ref>
=== Další ===
Mezi další komplikace akutního infarktu myokardu se řadí poinfarktová angina pectoris, pericarditis epistenocardiaca, [[Dresslerův syndrom]], vznik nitrosrdečních trombů, žilní trombóza a plicní embolizace.<ref name="widimský">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Widimský
| jméno1 = Petr
| kolektiv = ano
| článek = Diagnostika a léčba akutního infarktu  myokardu s elevacemi ST: Doporučení České kardiologické společnosti 2009
| časopis = Cor et Vasa
| rok = 2009
| ročník = 51
| svazek = 10
| strany = 724-740
| issn = 1803-7712
| url = http://www.e-coretvasa.cz/casopis/data_view?id=2965
}}
</ref>

== Sekundární prevence ==
{{podrobnosti|Sekundární prevence ischemické choroby srdeční}}

== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Nestabilní angina pectoris]]
* [[Angina pectoris]]
* [[Ateroskleróza]]

=== Externí odkazy ===
* {{Citace
| typ = web
| příjmení1 = Malík
| jméno1 = Jan
| url = http://portal.lf1.cuni.cz/clanek-869-ichs-v-ekg-obraze-podklady-k-seminari-pvp-quot-pochopeni-ekg-a-jeho-vyznam-pro-praxi-quot
| název = ICHS v EKG obraze – podklady k semináři PVP „Pochopení EKG a jeho význam pro praxi“
| vydavatel = Portál 1. lékařské fakulty Karlovy Univerzity v Praze [online]
| rok = 2009
| datum_revize = 2010-02-11
| citováno = 2011-11-26
| poznámky = ISSN 1803-6619
}}
* [http://kardioblogie.blogspot.cz/2012/07/pokrocili-jak-poznat-stemi-prave-komory.html Kardioblog: Jak poznat STEMI pravé komory?]
* [http://kardioblogie.blogspot.cz/2012/07/pokrocili-stemi-zadni-steny.html Kardioblog: Jak poznat STEMI zadní stěny?]
* [http://kardioblogie.blogspot.cz/2012/07/pokrocili-jak-poznat-na-ekg-stemi-u.html Kardioblog: Jak poznat STEMI u bloku levého raménka Tawarova?]
* [http://kardioblogie.blogspot.cz/2012/09/ekg-kazuistika-16-prodlouzeny-qrs.html Video Bifascikulární blok]
* [https://www.youtube.com/watch?v=GeX7-sxxOn4 Infarkt myokardu - video na youtube.com]
* [https://www.techmed.sk/infarkt-myokardu-stemi/ STEMI infarkt myokardu (TECHmED)]
* [https://www.techmed.sk/nstemi-infarkt-myokardu-a-instabilna-angina-pectoris/ NSTEMI infarkt myokardu (TECHmED)]

=== Reference ===
<references />
</noinclude>

[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]
[[Kategorie:Kardiologie]]
[[Kategorie:Neodkladná medicína]]