Zobrazení zdroje stránky Protilátka

<!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
*  VLOŽENÝ ČLÁNEK
*  Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:
*    1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.
*    2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.
*    3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. 
*
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)
*
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->__TOC__
'''Protilátka''' je látka bílkovinné povahy, patřící do [[Imunoglobulinová rodina|imunoglobulinové rodiny]]. Specificky se váže na [[antigen]]. Vzniklá vazba má charakter [[nekovalentní interakce|nekovalentních interakcí]]. V&nbsp;průběhu [[specifická imunita|specifické imunitní odpovědi]] humorálního typu jsou tyto látky tvořeny '''[[B-lymfocyty]]''' a&nbsp;'''plasmatickými buňkami''', jež z&nbsp;B-lymfocytů v&nbsp;rámci terminální diferenciace vznikají. Imunoglobuliny najdeme u&nbsp;obratlovců v&nbsp;''[[Plasma versus sérum|krevním séru]]'', '''tělních tekutinách''' a také na '''povrchu B-lymfocytů'''. Protilátky mají krátké biologické poločasy – od 2 do 23 dní. Hrají zásadní roli v&nbsp;obraně organismu. 

== Funkce ==
Protilátky slouží při obraně proti:
* '''extracelulárním''' [[bakterie|bakteriím]], 
* '''intracelulárním''' bakteriím (mnohem menší měrou),
* '''parazitům''',
* '''toxinům''' – neutralizací toxinu, zabráněním adheze mikroorganismu.
Aktivují některé složky imunitního systému:
* '''aktivují cytotoxické reakce''' – aktivací [[komplement|komplementové kaskády]] nebo [[NK buňky|NK-buněk]],
* '''zahájení zánětlivé odpovědi''' – degranulací [[žírné buňky|žírných buněk]] či [[bazofily|bazofilů]],
* '''opsonizace''' – usnadňující [[fagocytóza|fagocytózu]].
''[[In vitro]]'' se protilátky pro specifitu vazby s&nbsp; antigenem používají k průkazu různých molekul ([[imunochemie]], [[imunohistochemie]], [[ELISA]] apod.).

== Struktura ==
[[Soubor:Protilatka cz.png|thumb|Struktura imunoglobulinu]]
Každá protilátka je složena ze '''dvou''' totožných '''těžkých''' (označovaných H dle angl. ''heavy'') a&nbsp;'''dvou''' totožných '''lehkých''' řetězců (L dle angl. ''light''). Lehké a&nbsp;těžké řetězce se liší '''počtem aminokyselin''' i&nbsp;'''molekulovou hmotností'''. Řetězce jsou vzájemně svázány '''kovalentními disulfidickými můstky'''. Celá makromolekula má tvar písmena '''ypsilon''' s&nbsp;výkyvnými raménky. Mezi lehkým a&nbsp;těžkým řetězcem nacházíme vždy jeden disulfid; mezi dvěma těžkými řetězci jich bývá různý počet – dle třídy a&nbsp;podtřídy&nbsp; protilátky. Imunoglobulinové řetězce je možno dle jistých podobností ve struktuře rozdělit na několik '''homologních domén'''.
{{Podrobnosti|Imunoglobulin}} 

=== Lehké řetězce ===
Sestávají se z&nbsp;'''variabilní''' a '''konstantní domény''' – ty bývají označovány jako '''V<sub>L</sub>''' a&nbsp;'''C<sub>L</sub>'''. Vyskytují se ve dvou typech: '''κ''' a&nbsp;'''λ'''. Ty vykazují jisté odlišnosti v&nbsp;konstantním úseku. V jedné imunoglobulinové molekule jsou vždy '''oba''' řetězce '''téhož typu'''. U&nbsp;člověka je častější typ κ.

=== Těžké řetězce ===
[[Soubor:IMUNOGLOBULIN.png|thumb|Domény a řetězce imunoglobulinu]]
Mají vždy '''jednu doménu variabilní''' a&nbsp;'''tři (IgA, IgD, IgG)''', případně '''čtyři (IgE, IgM) konstantní'''. Obdobně jako u&nbsp;lehkých řetězců jsou zde označovány '''V<sub>H</sub>''' a&nbsp;'''C<sub>H</sub>1-4'''. Pro dělení protilátek na třídy (''IgA, IgD, IgE, IgG, IgM'') je směrodatný '''druh''' těžkého řetězce, který je v&nbsp;molekulách přítomen. Těchto druhů je '''pět''' – bývají analogicky označovány řeckými písmeny ('''α, δ, ε, γ, μ'''). Liší se jak '''složením''', tak svou '''velikostí'''. '''Konstantní oblast''', tvořená konstantními doménami ('''Fc fragment''') v&nbsp;těžkých řetězcích převažujících, je '''totožná''' ve všech protilátkách téže třídy. '''Variabilní oblast''' se ''liší'' dle klonu B-lymfocytů, jímž je produkována. Na těžký řetězec se váží cukerné složky molekuly.

=== Vazebné místo ===
'''Variabilní domény''' lehkého i&nbsp;těžkého řetězce vytvářejí '''vazebné místo'''. Oba řetězce ve skutečnosti nezaujímají konformaci, jež je znázorněna na obrázku, ale jsou stočeny do kompaktních globulí, tzv. '''imunoglobulinových domén'''. Příčinou této vnitřní rotace jsou ''disulfidické můstky''. Domény, ležící proti sobě, mají vždy homologní sekvenci aminokyselin.

=== Pantová oblast ===
Rostlinným enzymem '''[[papain]]em''' lze imunoglobulinové molekuly rozštěpit. To probíhá na těžkém řetězci v tzv. '''pantové oblasti'''. Protilátku tak lze rozdělit na tři části:
* dvě části obsahující obě rozvětvená ramena (tedy celý lehký a&nbsp;část těžkého řetězce), tzv. '''Fab-fragment''',
* druhá část obsahuje zbývající části obou řetězců těžkých, spojené disulfidickými můstky, tzv. '''Fc-fragment'''.
Na Fab-fragmenty se mohou vázat '''antigeny''', Fc-fragmenty se váží na '''receptory na povrchu leukocytů'''.
Obdobně se protilátky štěpí i '''pepsinem''', pak ale vzniká jeden Fc fragment a jeden ''bivalentní'' Fab fragment.

== Vlastnosti ==
=== Hypervariabilní úseky ===
Antigen se specificky váže na '''variabilní úseky těžkých a&nbsp;lehkých řetězců'''. Ty umožňují bezprostřední kontakt. Jsou to vlastně vychlípeniny řetězců na jejich '''N-koncích'''. Právě ony jsou příčinou '''prostorové komplementarity''', připomínající specifickou vazbu mezi enzymem a&nbsp;substrátem.

=== Počet vazebných míst ===
Liší se podle třídy imunoglobulinu: 
* IgG má dvě (''bivalentní''),
* sekreční IgA čtyři,
* IgM teoreticky deset, praktická vaznost je však jen asi poloviční.
Komplex antigen-protilátka není svázán kovalentně, nýbrž pouze '''nechemickými interakcemi'''. Tvorba neodpovídá stechiometrickým poměrům. Vzniká-li '''precipitát''', odpovídá jeho maximální množství zóně ekvivalence – při nadbytku kterékoli ze složek se však již množství sraženiny snižuje, neboť nedochází k&nbsp;uspořádání '''optimální prostorové sítě''' (viz obrázek). Nicméně při některých jiných druzích interakce imunokomplexy mohou být i&nbsp;rozpustné.

=== Velikost komplexu antigen-protilátka ===
Je velmi různá. Některé jsou tak '''rozměrné''', že je můžeme pozorovat [[elektronový mikroskop|elektronovým mikroskopem]]. '''Malé komplexy''' mají krátký poločas, nevážou [[komplement]] a&nbsp;nejsou patogenní. Komplexy '''střední velikosti''' se ukládají do tkání a&nbsp;pro různé choroby tak mohou být charakteristickým rysem.

=== Interakce antigenu s protilátkou ===
Může také vyvolávat:
* '''shlukování''',
* '''lýzu''',
* '''imobilizaci buněk''' ([[erytrocyty|červených krvinek]]),
* '''fixaci komplementu.'''
V některých případech může dojít navázáním příslušného imunoglobulinu k&nbsp;částečné nebo dokonce úplné '''neutralizaci bakteriálního toxinu'''.

== Vytváření protilátek a&nbsp;jejich další funkce ==
Lidské tělo je schopno vyrobit více než '''milion''' různých protilátek. Tuto obrovskou rozmanitost nezpůsobují jen geny (těch jsou pouze stovky) – každý ''L-řetězec'' je však produktem minimálně ''tří'' samostatných genů, ''H-řetězec čtyř''.
{{Podrobnosti|Genetika Ig, B a T receptorů}}
Protilátky jsou při obraně organismu aktivní v&nbsp;několika směrech. '''Imunoglobuliny''' navázané na povrchové antigeny, kupř. u&nbsp;mikroorganismu, přitahují '''iniciální fragmenty''' komplementové kaskády '''(C1)''' a&nbsp;tak ji '''klasickou cestou''' aktivují. To způsobuje '''úhyn bakterie''' hned dvěma mechanismy: 
# '''opsonizací''' – navázání protilátky a&nbsp;určitých složek komplementu – označuje mikroorganismus a&nbsp;atraktivizuje jej pro fagocyty,
# '''komplementovým systémem''' – vytváří komplex, vytvářející '''póry v&nbsp;cytoplasmatické membráně''' a&nbsp;tím způsobující únik organel mikroba.
Imunoglobuliny tvoří také jednu ze součástí lymfocytárních receptorů, '''BCR''' i&nbsp;'''TCR''':
;BCR:
Je složen z vlastního '''povrchového imunoglobulinu''', přičemž těžké řetězce Ig (nejčastěji '''IgM''' či '''IgD''') procházejí membránou a '''asociovaných signalizačních molekul''' – rovněž procházejí membránou, ty jsou označovány jako '''Igα''' a&nbsp;'''Igβ'''. Jsou spojeny s&nbsp;cytoplazmatickými '''tyrosinkinázami''' ''Janusova typu'' ('''JAK'''). Při navázání antigenu na alespoň '''dvě''' molekuly BCR dojde k&nbsp;přiblížení asociovaných proteinů, aktivaci tyrosinkinas a&nbsp;'''spuštění signalizační kaskády'''.
;Komplex TCR:
Složen z imunoglobulinům podobného '''modulu rozeznávajícího antigen''' – je složeném z&nbsp;transmembránových '''α''' a&nbsp;'''β''' či '''γ''' a&nbsp;'''δ řetězců''' a asociovaný s '''CD3 komplexu asociovaných proteinů'''. '''[[T-lymfocyty]]''' s&nbsp;TCR receptory typu α-β dokáží antigen rozeznat pouze je-li navázán na povrchu antigen prezentující buňky, v&nbsp;komplexu s&nbsp;proteiny '''MHC II. třídy'''.

== Třídy ==
Podle stavby konstantní části těžkého řetězce dělíme protilátky na '''třídy'''. Výrazný rozdíl mezi jednotlivými Ig třídami je v&nbsp;zastoupení sacharidů: 
* v&nbsp;'''IgG''' – 2–3 %,
* v&nbsp;'''IgA''' – 5–8 %,
* v&nbsp;'''IgM''' – 12 %,
* v&nbsp;'''IgD''' – 9–14 %,
* v&nbsp;'''IgE''' – 12 %.
{{Podrobnosti|Laboratorní stanovení specifických IgE protilátek}}

=== [[IgG]] ===
{{Edituj článek|IgG}}
{{:IgG}}
[[Soubor:Mono-und-Polymere.svg|thumb|Formy imunoglobulinů]]
=== [[IgA]] ===
{{Edituj článek|IgA}}
{{:IgA}}

=== [[Imunoglobuliny M|IgM]] ===
{{Edituj článek|IgM}}
{{:IgM}}
Je zvláště účinný proti ''bakteriím'' a&nbsp;''virům''

{{Edituj článek|IgE a IgD}}
{{:IgE a IgD}}

<noinclude>
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Slizniční imunitní systém]]
* [[Autoprotilátky]]
* [[Terapeutické využití imunoglobulinů]]
* [[IgG]]
* [[Imunoglobuliny M|IgM]]
* [[IgA]]
* [[IgE a IgD]]
* [[Plazmatické bílkoviny|Plasmatické bílkoviny]]
* [[Antigen]]

=== Reference ===
<references />
=== Použitá literatura ===
* {{Citace
|typ = kniha
|korporace = 
|příjmení1 = Hořejší
|jméno1 = Václav
|příjmení2 = Bartůňková
|jméno2 = Jiřina
|příjmení3 =
|jméno3 = 
|kolektiv =
|titul = Základy imunologie
|vydání = 3
|místo = Praha
|vydavatel = Triton
|rok = 2005
|rozsah= 
|edice = 
|svazek = 
|isbn = 80-7254-686-4
|strany = 
|url =
}}
* {{Citace
|typ = kniha
|korporace = 
|příjmení1 = Ledvina
|jméno1 = Miroslav
|příjmení2 =
|jméno2 = 
|příjmení3 =
|jméno3 = 
|kolektiv = ano
|titul = Biochemie pro studující medicíny. II. díl
|vydání = 1
|místo = Praha
|vydavatel = Karolinum
|rok = 2005
|rozsah= 
|edice = 
|svazek = 
|isbn = 80-246-0850-2
|strany = 
|url =
}}
* {{Citace
|typ = kniha
|korporace = 
|příjmení1 = Murray
|jméno1 = Robert K
|příjmení2 =
|jméno2 = 
|příjmení3 =
|jméno3 = 
|kolektiv = ano
|titul = Harperova biochemie
|vydání = 4
|místo = Praha
|vydavatel = H & H
|rok = 2002
|rozsah= 
|edice = 
|svazek = 
|isbn = 80-7319-013-3
|strany = 
|url =
}}
* {{Citace
|typ = kniha
|korporace = 
|příjmení1 = Šterzl
|jméno1 = Ivan
|příjmení2 =
|jméno2 = 
|příjmení3 =
|jméno3 = 
|kolektiv = ano
|titul = Základy imunologie
|vydání = 1
|místo = Praha
|vydavatel = Karolinum
|rok = 2005
|rozsah= 
|edice = 
|svazek = 
|isbn = 80-246-0972-X
|strany = 
|url =
}}
</noinclude>

[[Kategorie:Vložené články]]
[[Kategorie:Biochemie]]
[[Kategorie:Imunologie]]
[[Kategorie:Slovník fyziologie]]
[[Kategorie:Fyziologie]]