Zobrazení zdroje stránky Viry

[[File:Martinus Willem Beijerinck 1.jpg|thumb|Martinus Willem Beijerinck]]
'''Viry''' jsou malé, nebuněčné organismy, které obsahují jen jediný typ nukleové kyseliny a replikují se pouze v živých buňkách za využití hostitelské proteosyntézy. Od všech ostatních žijících organismů se liší v následujících bodech:
* jsou organizované jen jako částice, nejsou organizovány jako buňky (mohou být považovány za nebuněčné)
*zralé viriony obsahují pouze jediný typ nukleové kyseliny - vždy pouze DNA nebo RNA 
*viry se množí syntézou svých složek (ne dělením), a proto závisí na ribosomech hostitelské buňky
Vyznačují se '''vysokou druhovou''' a '''orgánovou''' specifitou. Rozlišujeme viry rostlinné, živočišné a bakteriofágy, které napadají bakterie. Některé viry se významně podílejí i na '''vzniku neoplázií''', označujeme je [[onkoviry]].
Viry mohou být vektory přenášející genetické informace mezi buňkami. Toho je využíváno v genetickém inženýrství a [[genová terapie|genové terapii]].
== Historie ==

Prvním, kdo experimentálně přenesl virové onemocnění, byl v letech 1879-1882 A. Mayer, který se zabýval mozaikovou chorobou tabáku (viz [[Genetika v datech]]). Podařilo se mu prokázat, že šťávou z rozetřených listů se dá onemocnění přenést na listy zdravé. Protože se mu z infekčního extraktu nepodařilo vypěstovat žádnou bakterii, domníval se, že původcem je "enzymu podobné kontagium". Na jeho práci navázal D. Ivanovskij, kterému se v roce 1892 podařilo prokázat, že šťáva z nakažených listů zůstává infekční i po filtraci přes bakteriologické filtry. Mayerův spolupracovník M. W. Beijerinck prokázal, že naředěná šťáva po filtraci získá svoji původní "sílu" po pomnožení v živé rostlinné tkáni. Vyslovil myšlenku, že původcem onemocnění není toxin,ale něco zcela odlišného od dosud známých bakterií, označil to termínem "virus".

== Původ virů ==
__TOC__
Existují tři hlavní teorie, snažící se původ virů vysvětlit:
*Většina virů vznikala a vyvíjela se paralelně s primitivními buňkami. Pravděpodobně už první RNA (struktura schopna se sama replikovat) se vyvíjela ve dvou liniích: virové a buněčné. Pokud by to byla pravda, RNA viry by byly starší než buněčné formy života.
*O nejkomplexnějších virech, poxvirech, se předpokládá, že mohly vzniknout regresivním vývojem ze samostatných buněk nebo z buněčných organel (mitochondrií,chloroplastů). 
*Ostatní viry pravděpodobně vznikly z buněčného materiálu, který nabyl schopnost částečně nezávislé existence. Osamostatnění mRNA molekuly, která kóduje RNA-polymerásu a ke které se přidal gen pro proteinový obal, mohla stát na počátku vzniku RNA virů. Vznik DNA virů byl pravděpodobně na podkladu osamostatnění transpozonů nebo z primitivní buňky, ve které DNA nebyla ještě organizována do chromosomů. Pokud by mutace genů vedla k bílkovině schopné sestavovat se do ikosaedrální schránky, mohl vzniknout virus, jehož genom byl dále obohacován přibíráním dalších genů.

==Morfologie viru==
'''Virion''' je termín užívaný pro jednu virovou částici. Jsou to tělíska různého tvaru. Mohou být kulovitá, tyčinkovitá, vláknitá. Vnitřní část virionu se nazývá nukleoid. Je složen z nukleové kyseliny a je obklopen proteinovou schránkou kapsidou.
Kapsida je složená z proteinových podjednotek – '''kapsomer''' (1–10, 20, … proteinů kódovaných [[gen]]y virů). Jejich tvar umožňuje aby se vzájemně přikládaly a vytvořily větší celek. S ohledem na typ symetrie rozlišujeme dvě hlavní skupiny kapsidy: kubické a spirální.  Celek se nazývá nukleokapsida. Nejjednodušší viriony jsou pouze holé nukleokapsidy (pikornaviry,papilomaviry, adenoviry).  '''Obalené viry''' mají kromě kapsidy i další obal z dvouvrstvy proteinů a lipidů a pro virus specifických glykoproteinů; ty jsou vestavěny do buněčných membrán infikovaných hostitelských buněk a umožňují identifikaci viru i virem infikovaných buněk. Membrána je částí cytoplasmatické membrány hostitelské buňky (herpesviry, orthomyxoviry a další).

===Virové kapsidy===
*Kapsidy s kubickou (ikosaedrální) symetrií tvoří pravidelný dvacetistěn. Je to tělěso o 12 vrcholech a 20 stěnách z rovnostranných trojúhelníků.
*Kapsidy se spirální (helikoidální) symetrií lze težko odlišit od nukleoidu a proto hovoříme o nukleokapsidě. Je složena ze šroubovice nukleové kyseliny, na kterou těsně přiléhají kapsomerami. Podle průměru a stoupání závitu se v elektronové mikroskopii určují čeledi virů.
[[File:Icosahedral Adenoviruses.jpg|thumb|Kapsida kubické symetrie u adenovirů]]
*Viry s komplexní symetrií, řadíme sem bičíkaté bakteriofágy, kde hlavička je vytvářena podle symetrie kubické, zatímco bičík podle binální. Poxviry, největší živočišné viry, mají nukleoid tvaru oboustranně promáčknutého disku. V jeho konkavitách jsou uložena laterální tělíska čočkovitého tvaru a jako celek je obalen obalem.

[[File:TMV structure simple.png|thumb|Kapsida helikoidální symetrie u viru tabákové mozaiky]]
===Virové obaly===
*U převážné většiny virů je složen ze zevního lipoproteinového komplexu a z vnitřního proteinu. Lipoproteinový komplex tvoří lipidová dvojvsrtva (pochází z hostitelských buněk) a virové glykoproteiny. Tyto glykoproteiny se skládají v symetrické útvary peplomery, obvykle vyčnívající jako výběžky z virového obalu. K obaleným virům patří togaviry, herpesviry a všechny živočišné viry s helikoidální symetrií kapsidy.
===Tvar virionu===
*Drobnější viry (pikornaviry) mají kulovitý tvar.
*Z virionového povrchu mohou vyčnívat kapsomery (rotaviry se díky tomu podobají ozubeným kolům)
*Neobalené větší viry (adenoviry) mají pravidelně dvacetistěnný tvar.
*Obalené viry jsou často kulovité (tretroviry) nebo nepravidelné (herpesviry, ortomyxoviry, paramyxoviry, koronaviry)
*Tvar rhabdovirů připomíná projektil, poxviry se podobají vánočkám, filoviry jsou protáhlé a strunovité.
[[File:Multiple rotavirus particles.jpg|thumb| Rotavirové částice připomínající ozubená kola]]
ijjhkj  jbjb

===Velikost===
*Největší viry (poxviry) měří okolo 300nm, a proto mohou být pozorovány i ve světelném mikroskopu. Chřipku vyvolávající viry měří asi 100nm. Zatímco nejmenší známé viry vyskytující se u živočichů (pikornaviry, parvoviry) měří kolem 20nm.
==Chemické složení==
===[[Genom]]===
*Je tvořen '''jednou molekulou nukleové kyseliny''' ([[DNA (nukleová kyselina)|DNA]] nebo [[RNA]]). Nukleová kyselina je u virů nositelem informace pro sebereplikaci a syntézu ostatních virových proteinů, a zároveň infekčnosti. Infekčnost je míra schopnosti vyjádřit tyto informace v hostitelských buňkách. Oba typy nukleové kyseliny se mohou vyskytovat jako dvouřetězcová (dsDNA, dsRNA), nebo jednořetězcová (ssDNA, ssRNA) a „chromosom“ je buď lineární, nebo cirkulární. Množství nukleové kyseliny je velmi různorodé, DNA poxvirů by mohla kódovat syntézu sta proteinů, zatímco RNA pikornavirů jen čtyř. Parvoviry mají tak nízký obsah DNA, že nejsou schopny vlastního množení a  jsou odkázány na pomoc jiných virů (adenovirové satelity).
===Virové proteiny===
*Většina virových proteinů se účastní stavby kapsidy, menší část slouží jako enzymy. Proteiny kapsidy mají za funkci ochraňovat genom a v případě neobalených virů i adherovat na povrch vnímavých buněk. Proteiny ve dřeni slouži zejména ke stabilizaci nukleové kyseliny.
*U obalených virů se vyskytují lipidy. Jsou původem z membrán hostitelských buněk, díky nim jsou obalené viry citlivé na ether a kvarterní amonné base. 
==Rozmnožování virů==
Po vstupu do vnímavé buňky viry zahajují reprodukční cyklus. Pro svoji reprodukci využívají [[transkripce|transkripční]] a [[translace|translační]] aparát vnímavé '''hostitelské''' buňky. Jako vnímavá buňka je označena ta, ve které proběhne kompletní reprodukční cyklus a uvolní se nové infekční viriony. Tento děj může probíhat pod obrazem '''intracelulární infekce'''. V nevnímavé buňce nedojde ke spuštění cyklu a v buňce nepermisivní dochází k předčasnému ukončení cyklu.
Viry jsou v hostitelské buňce pomnoženy a '''lyzují ji'''. Uvolněné viriony napadají další buňky. Tomu se říká '''lytický cyklus'''. Někdy se NK po vniku viru do hostitelské buňky nereplikují a '''nevytvářejí zralé viriony'''. Genom viru se začlení do genomu hostitelské buňky a replikuje se s ní. To nazýváme '''lyzogenní cyklus'''. Je-li DNA viru integrována do [[chromosom]]u hostitelské buňky, nazýváme ji '''provirus'''. Při směsných infekcích dochází k vzájemné '''rekombinaci genetické informace'''. Proces přispívá k variabilitě genotypu a [[fenotyp]]u virů.

==Klasifikace==
[[File:Siphovirus.tiff|thumb| Elektronmikroskopický snímek bakteriofágů čeledi Siphovirus a ''P. acnes'']]
Základním rozlišovacím znakem virů je povaha hostitele. Podle tohoto kritéria existují viry bakterií (bakteriofágy), prvoků, viry kvasinek a plísní, rostlin, hmyzu, obratlovců. Systém klasifikace viry rozčleňuje podle následujících parametrů.
*typ a povaha nukleové kyseliny, počet řetězců, prostorové uspořádaní, polarita
*symetrie kapsidy, tvar a počet kapsomer, místo skládání kapsidy
*existenci obalu, místo, kde ho virus v buňce získává, citlivost k etheru
*velikost virionu
*antigenní struktura, infekčnost
Viry můžeme rozdělit do sedmi skupin podle Baltimora: 
* I: dsDNA viry
*II: ssDNA viry
*III: dsRNA viry
*IV: (+)ssRNA viry
*V: (-)ssRNA viry
*VI: ssRNA-RT viry
*VII: dsDNA-RT viry
==Odkazy==
===Související články===
* [[Biochemie virů]]
* [[DNA viry]]
* [[RNA viry]]
* [[Reprodukce DNA virů]]
* [[Reprodukce RNA virů]]
* [[Taxonomie virů]]

===Zdroj===
*{{Citace
| typ = kniha
| isbn = 978-80-86850-03-0
| příjmení1 = Votava
| jméno1 = Miroslav
| příjmení2 = Broukal
| jméno2 = Zdeněk
| titul = Lékařská mikrobiologie pro zubní lékaře
| vydání = 1. vydání
| místo = Brno
| vydavatel = Neptun
| rok = 2007
| rozsah = 0
}}
*{{Citace
| typ = kniha
| isbn = 80-7345-058-5
| příjmení1 = Vokurka
| jméno1 = Martin
| příjmení2 = Hugo
| jméno2 = Jan
| kolektiv = ano
| titul = Velký lékařský slovník
| vydání = 5
| místo = Praha
| vydavatel = Maxdorf
| rok = 0000
| rozsah = 1008
| edice = Jessenius
}}
* {{Citace
| typ = kniha
| isbn = 8023802976
| příjmení1 = Bednář
| jméno1 = Marek
| příjmení2 = Souček
| jméno2 = Andrej
| příjmení3 = Fraňková
| jméno3 = Věra
| kolektiv = ano
| titul = Lékařská mikrobiologie
| podnázev = Bakteriologie, virologie, parazitologie
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Marvil
| rok = 1999
| rozsah = 558
}}
*{{Citace
|typ = web
|příjmení1 = Štefánek
|jméno1 = Jiří
|název = Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK
|url = http://www.stefajir.cz
|citováno = 11. 2. 2010
}}


[[Kategorie:Biologie]]
[[Kategorie:Genetika]]
[[Kategorie:Viry]]
[[Kategorie:Mikrobiologie]]