Zobrazení zdroje stránky Vývoj lymfatických cév, uzlin a sleziny

{{Pracuje se}}

[[Soubor:Jugulární vaky.png|thumb|Umístění primitivních jugulárních vaků u osmitýdenního embrya. ]]
Lymfatický systém se vyvíjí od '''pátého týdne''' intrauterinního vývoje (na rozdíl od kardiovaskulárního systému, který svůj vývoj začíná již v polovině týdne třetího). Existují dvě teorie na vývoj lymfatických cév. Podle první, centrifugální teorie, vznikají lymfatické cévy '''pučením endotelu již existujících žil'''. Podle druhé, centripetální, vznikají '''diferenciací z mezenchymu in situ'''. Připuštěním obou teorií je pravděpodobné, že pučením vznikají hluboké lymfatické cévy a diferenciací z mezenchymu povrchové lymfatické cévy.<br />
Na počátku vývoje lymfatického systému vzniká 6 primárních lymfatických vaků:
* '''2 jugulární lymfatické vaky''' - v místě spojení v. subclavia a v. cardinalis anterior
* '''2 iliakální lymfatické vaky''' - v místě spojení v. iliaca a v. cardinalis posterior
* '''retroperitoneální lymfatický vak''' - na zadní stěně břišní v radix mesenterii
* '''cisterna chyli''' - dorsálně od retroperitoneálního vaku<br />
[[Soubor:Vznik ductus thoracicus.png|thumb|Vznik ductus thoracicus. ]]

== Vývoj lymfatických cév ==
Vznikající lymfatické cévy vedou podél žil a napojují se na lymfatické vaky. Jugulární vaky jsou lymfatickými cévami propojeny s hlavou, krkem a horními končetinami, iliakální vaky s dolními končetinami, retroperitoneální vak a cisterna chyli s primitivním střevem. Jugulární lymfatické vaky a cisterna chyli jsou propojeny dvěma velkými kanály - pravý a levý ductus thoracicus. Tyto kanály přivádějí lymfu do krevního oběhu v místě angulus venosus, což je úhel mezi v. jugularis a v. subclavia. Mezi dvěmi kanály brzy vzniká anastomóza, která směřuje kraniokaudálně z leva do prava. Později kaudální část levého d. thoracicus a kraniální část pravého d. thoracicus zaniká a jejich funkci přebírá jediný '''ductus thoracicus'''. Ten je tedy tvořen kaudální částí pravého d. thoracicus, společnou anastomózou a kraniální částí levého d. thoracicus. Z horní části pravého d. thoracicus vznikne '''ductus lymphaticus dexter'''.<br />

== Vývoj lymfatických uzlin ==
Vývoj lymfatických uzlin se dělí na vývoj primárních a sekundárních lymfatických uzlin. '''Lymfatické folikuly''' v nich vznikají až o mnoho později, téměř až před narozením, a to proto, že jejich obrannou funkci během intrauterinního vývoje zastává imunitní systém matky tvorbou protilátek, které difundují přes placentu.<br />
* '''Primární lymfatické uzliny''' - vznikají transformací lymfatických vaků - to má za následek největší koncentraci uzlin v místech bývalých lymfatických vaků<br />
::Dochází k průniku mezenchymových buněk do lymfatických vaků, jejichž dutiny jsou posléze přeměněny na síť lymfatických kanálků. Tyto kanálky jsou předchůdci bodoucích lymfatických sinusů uvnitř uzlin. Z jiných mezenchymových buněk se posléze vytvoří vazivové stroma a pouzdro uzlin. Jedinou výjimku tvoří cisterna chyli, jejíž horní část perzistuje po celý život jako 50 x 6 mm velký vak.
* '''Sekundární lymfatické uzliny''' - vznikají podél lymfatických cév - díky tomu se v průběhu každé lymfatické cévy nacházejí lymfatické uzliny<br />

== Vývoj sleziny ==
[[Soubor:Vývoj sleziny.png|thumb|Slezina se vyvíjí v dorzálním mesogastriu a vlivem rotace žaludku se přesouvá doleva. ]]
Vývoj sleziny je spjat s vývojem gastrointestinálního traktu. Slezina vzniká ze shluku mezenchymových buněk v dorzálním mesenteriu žaludku ('''dorsálním mesogastriu''') na počátku 5. týdne. Slezina je zpočátku renkulizovaná, před narozením ale renkulizace vymizí a její pozůstatky jsou patrné již jen jako výběžky na jejím povrchu. Původně má slezina také hematopoetickou funkci, kterou poté přebírá kostní dřeň.<br />
Vznikající slezina v dorzálním mesogastriu se dislokuje doleva vlivem '''rotace žaludku'''. To má za následek přiložení dorsálního mesogastria k parietálnímu peritoneu a jeho zbývající část persistuje jako ligamentum lienorenale.<br />

== Vývojové anomálie lymfatického systému ==
[[Soubor:Hygroma colli cysticum.png|thumb|Sonogram (A) a fotografie (B) krku fetu s nuchálním cystickým hygromem. ]]
* '''Difuzní otoky částí těla''' - vrozený lymfedém<br />
::Dochází zde k dilataci primitivních lymfatických cest a tím k hromadění lymfy v těchto oblastech těla. Lymfedém může být způsoben i hypoplázií lymfatických cév.
* '''Hygroma cysticum'''<br />
::Jedná se o velké otoky v inferolaterálních partiích krku obsahující velké dutiny naplněné tekutinou. Vznikají abnormální proměnou jugulárních lymfatických vaků jejich odštěpováním. Tyto dutiny jsou většinou patrné až v dětství.<br />


<noinclude>
== Odkazy ==
=== Použitá literatura ===
* SADLER, Thomas W. Langmanova lékařská embryologie. Grada Publishing. 2011. 432 s. ISBN 978-80-247-2640-3.<br />
* MOORE, Keith L. a T.V.N. PERSAUD. Zrození člověka : Embryologie s klinickým zaměřením. ISV nakladatelství. 2000. 564 s. ISBN 80-85866-94-3.
* ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. Druhé, upravené a doplněné vydání. Grada Publishing. 2004. ISBN 978-80-247-1132-4.
</noinclude>

[[Kategorie: Embryologie]]