Racionální ATB terapie

Z WikiSkript

Antibiotika jsou látky, které inhibují růst (množení) mikroorganismů – bakteriostatická antibiotika, nebo je usmrcují – baktericidní antibiotika.

Základní požadavek na ATB terapii je: optimální antimikrobiální účinek a minimální negativní účinek na hostitele, tedy vysoká selektivita účinku.

Nežádoucí a toxické účinky[upravit | editovat zdroj]

  • toxické účinky – po vysokých dávkách, při vyšší citlivosti na ATB (většinou se jim dá předejít, případně zmírnit projevy);
  • biologické účinky – změnou přirozené bakteriální mikroflóry kůže či sliznic (často při podávání širokospektrálních antibiotik např. ampicilinMediately: ampicilin, tetracyklinMediately: tetracyklin).

Faktory ovlivňující léčbu[upravit | editovat zdroj]

1) Správná volba antimikrobiálních látek

  • chronické infekce – správná diagnoza, identifikace původce → cílená ATB terapie;
  • akutní infekce – empirická léčba (bez průkazu původu);
  • život ohrožující infekce – navodit dostatečný účinek, co nejrychleji;
  • Rozšiřující se paleta ATB a nedostatečný přehled o jejich přínosu pro terapii svádí lékaře k předepisování léků se zbytečně širokým spektrem a silným účinkem → rozvoj mnohočetné rezistence.

2) Doba léčby – předčasně ukončená ATB terapie je jedním z hlavních důvodů, který se podílí na vzniku rezistence.

3) Velikost dávky – dána charakterem infekce a vlastnostmi ATB, akutním stavem a věkem nemocného.

4) Cesta podání.

5) Vhodná kombinace léčiv.

6) Monitorování ATB terapie.

ATB politika[upravit | editovat zdroj]

Rezistence bakterií vůči antimikrobiálním látkám je jedním z nejzávažnějších problémů antibiotické terapie. Široké spektrum zavedení antibiotik do klinické praxe vytváří selekční tlak podmiňující přežívání a šíření rezistentních kmenů. Vývoji rezistence napomáhá neuvážené jednání lidí, včetně lékařů (přidávání antibiotik do krmiva zvířat, předepisování antibiotických přípravků při banálních onemocnění nebo jejich volný prodej). S častým výskytem multirezistence se setkáváme hlavně v nemocnicích. Rozvoj rezistence je možné částečně omezit dodržováním racionální terapie (administrativní opatření, ponechání antibiotik v rezervě, vyšetření citlivosti na antimikrobiální látky).

Nejčastější chyby v ATB léčbě[upravit | editovat zdroj]

  • podání antibiotik u neinfekčních stavů
  • podání antibiotik u běžných respiračních onemocnění (většinou banální virózy)
  • podání antibiotik před odběrem materiálu
  • předčasná změna antibiotik
  • zbytečná prodloužená terapie (pochybení pacienta)
  • menší dávka antibiotika (vznik rezistenčních klonů)
  • použití širokospektrých antibiotik, kde by stačilo užší spektrum
  • použití injekční formy, kde by stačila perorální (nákladné, nepříjemné pro pacienta)
  • použitím kombinace antibiotik, kde by stačilo pouze jedno
  • nedostatečný počet mikrobiálních vyšetření (úsporné důvody)

Zásady správného užívání antibiotik[upravit | editovat zdroj]

Evropské středisko European Centre for Disease Prevention and Control a americký úřad Food and Drug Administration zveřejnily v boji proti antibiotické resistenci několik hlavních zásad pro správné užívání antibiotik.

  • Nevynechávejte dávky a užívejte svůj přípravek tak, jak je předepsáno.
  • Antibiotika jsou nejúčinnější pouze v tom případě, že je budete užívat pravidelně dle rozpisu zdravotnického pracovníka. Užívejte antibiotika po celou dobu stanovenou zdravotnickým pracovníkem.
  • Je důležité využívat celé balení léčivého přípravku, i když se již cítíte lépe. Pokud se léčba zastaví příliš brzy, nemusí léčivo zničit všechny bakterie. Tj. můžete opět onemocnět a zbývající bakterie mohou získat rezistenci vůči antibiotikům, která jste užívali. Nesnažte se „ušetřit si“ antibiotika.
  • Léčivo je určeno pro konkrétní infekci, konkrétní osobu a konkrétní dobu užívání. Neužívejte zbytky léčivého přípravku.
  • Vezmete-li špatné léčivo, můžete zpomalit vhodnou léčbu a vaše infekce se může naopak zhoršit. Neužívejte antibiotika předepsaná pro jiné osoby.
  • Nemusejí být vhodná pro vaše onemocnění, mohou oddálit správnou léčbu a mohou váš stav zhoršit. Pouze zdravotnický pracovník může určit správnou léčbu infekce. Promluvte si se zdravotnickým odborníkem.
  • Ptejte se zejména tehdy, pokud si nejste jisti, kdy je použití antibiotika vhodné nebo jak jej máte užívat. Nevyužívejte k tomu pouze lékaře, ale ptejte se v nejlépe dostupném místě zdravotní péče – ptejte se ve vaší lékárně!


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroje[upravit | editovat zdroj]

  • VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie obecná. 2. vydání. Brno : Neptun, 2005. ISBN 80-86850-00-5.
  • JULÁK, Jaroslav. Praktická cvičení a semináře z lékařské mikrobiologie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2009. ISBN 9788024611419.